Na vládě bijí na poplach: V budoucnu hrozí nedostatek elektřiny. Na vině hlavně Topolánek se Zelenými. Získali jsme dokument

Uveřejněno dne 3 října 2018 v 11:25

Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že po roce 2035 hrozí ČR nedostatek elektrické energie a riziko nutnosti jejího dovozu. V tomto roce má začít postupná odstávka čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany z důvodu vypršení jejich životnosti. ParlamentníListy.cz získaly materiál vládního výboru pro jadernou energetiku, který varuje, že „projekty dostavby nových bloků v Dukovanech a v Temelíně jsou již nyní ve skluzu a nabírají další zpoždění“.

Materiál má být nyní projednán s odboráři a zaměstnavateli v tripartitě a pak by jej měla řešit vláda. Vláda má teprve letos rozhodnout o způsobu financování nových jaderných bloků. Až poté se roztočí kolotoč papírování související s výstavbou. Nebýt účasti Strany zelených ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), která zastavila proces přípravy dostavby Temelína, tak se v jižních Čechách již mohlo stavět. A termín mohl být splněn.

Materiál, který bude Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) po projednání v tripartitě předkládat do vlády, uvádí výčet všech administrativních kroků, které bude nutné provést předtím, než stavbaři poprvé „kopnou do země“. Na začátku úředního kolečka má být vládní rozhodnutí o výběru investorského modelu. Rozhodnutí by podle návrhu MPO mělo padnout do konce letošního roku. Na něj by měl navázat proces výběru dodavatele. Teprve podle toho, jaký projekt z předložených nabídek bude vybrán, bude možné provést posuzování dopadů na životní prostředí (EIA). Územní a stavební řízení pak bude moci být zahájeno až s platným osvědčením EIA.

Řehtání úředního šimla

 

Před zahájením řízení podle stavebního zákona však bude nutné získat ještě souhlas s umístěním nového jaderného zdroje, který podle atomového zákona vydává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Samotnou stavbu lze pak zahájit až poté, kdy bude vydáno stavební povolení, které vstoupí v platnost. Vládní výbor pro jadernou energetiku v dokumentu upozorňuje, že podle „optimistického scénáře“ – pokud by všechna úřední řízení běžela bez komplikací, lze očekávat zahájení stavebních prací nejdříve v letech 2023 až 2025. Zároveň však varuje, že všechna řízení jsou zranitelná odvoláními a soudními žalobami podle správního řádu, která mohou vznášet různé subjekty. Od obyvatel v blízkosti staveniště přes ekologické organizace až po neúspěšné uchazeče v tendru na dodávky prací.

Celá věc je podle vládního výboru navíc komplikována nutností mezistátního vypořádání připomínek i se sousedními zeměmi. Vládní výbor pro jadernou energetiku vypracoval variantní harmonogram průběhu povolovacích řízení a stavebních prací. Z něj vyplývá, že spuštění prvního nového jaderného bloku může být při odvoláních odsunuto až k roku 2040. Což by znamenalo, že ČR bude muset po postupném odstavování jaderných bloků v Dukovanech několik let dovážet elektřinu ze zahraničí.

Ani tento termín však nemusí být konečný. Proces výstavby nových bloků může zkomplikovat i úřední kolečko na výstavbu navazující infrastruktury. Na staveniště bude třeba dostat velmi těžké nadrozměrné náklady – jako jsou turbíny a reaktorové nádoby. K jejich přepravě bude muset být podle materiálu MPO upravena dopravní cesta. Experti z vládního výboru upozorňují, že na všechny stavební úpravy cesty k elektrárnám bude třeba rovněž provést potřebná povolovací řízení. Navrhují jejich zahájení již nyní, aby později nezpůsobily zastavení hlavní stavby elektrárny.

Jak to zaplatit?

Vláda má teprve letos řešit způsob financování. V roce 2006 měl ČEZ připraveno v rezervních fondech více než 100 miliard korun, které byly postupně nastřádány na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. V roce 2007 se však moci ujala vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS), jejíž součástí byla i Strana zelených, která si vynutila zastavení prací na dostavbě Temelína. Podle původního záměru, který ČEZ uložily předchozí vlády, měl podnik do rezerv odkládat část nerozděleného zisku. Během povolovacích řízení by si podnik podle původního plánu touto cestou na dostavbu nových jaderných bloků našetřil. Po zablokování dostavby Temelína však byly připravené peníze utraceny při nákupu výrobních a rozvodných podniků na Balkáně. A při nákupu velkých projektů solárních a větrných elektráren, kdy ČEZ kupoval celé firmy.

Vláda tedy nyní musí řešit náhradní model financování. Podle návrhu MPO má vybrat ze tří variant.

První možností je zřízení dceřiné firmy ČEZ, do níž by následně kapitálově vstoupil dodavatel technologie. Tato dceřiná firma by vlastnila pouze nově stavěné bloky. Investice dodavatele technologie by zajistila jejich financování během výstavby. Investor by ze svého podílu později během provozování získal podíl na zisku.

Druhou možností je založení zvláštní státní firmy, která by od ČEZ vykoupila dosavadní jaderné elektrárny. Do ní by pak kapitálově vstoupil investor, který by dodával technologii. Peníze by pak získal zpět stejnou formou podílu na zisku.

Třetí navrhovanou variantou je rovněž zřízení zvláštní státní firmy na provoz jaderných elektráren, kam by měly být od ČEZ získány obě existující elektrárny. Dostavba by měla být financována se státní zárukou.

Podle výpočtu vládního výboru pro jadernou energetiku by dva nové jaderné bloky měly stát asi 240 miliard korun. Stát by podle dokumentu rád dosáhl toho, aby se na výstavbě ze 60 až 70 % podílely české firmy. Experti poradního orgánu vlády pro jadernou energetiku odhadují, že by na stavbě mohlo získat práci více než deset tisíc lidí. Po dokončení nových bloků by mělo v elektrárně a návazných provozech získat trvalou práci více než čtyři tisíce lidí.

S ohledem na nutnost zajistit financování externími zdroji vládní výbor poukazuje na možnost, že investor bude požadovat stanovení garantovaných výkupních cen elektřiny. Tedy podobného modelu veřejné finanční podpory, která byla použita k rozvoji fotovoltaických elektráren.

Podle poradního orgánu vlády je jaderná energetika stále ještě dodavatelem nejlevnější a nejstabilněji dodávané energie, která navíc nemusí být tolik zálohována jako obnovitelné zdroje. Otázka ovšem je, jak se bude vyvíjet právní prostředí, které cenu výstavby může prodražit.

Jak to urychlit?

Všechny tři varianty však mají několik zádrhelů. Mezi největší z nich počítají experti problém veřejné podpory. Dokument uvádí, že některé státy jako Francie nebo Velká Británie si v minulosti pro energetiku v rámci EU vyjednaly výjimky ze soutěžního práva EU v oblasti veřejné podpory. ČR tuto trvalou výjimku vyjednanou nemá. Kapitálový vstup státu i státní záruka by tedy podléhaly povolení Evropské komise jako veřejná podpora.

Dalším problémem, na nějž vládní výbor upozorňuje, je zákon o zadávání veřejných zakázek. V materiálu je vyjmenováno pět velkých projektů jaderných elektráren realizovaných v posledních letech. Jde o jaderné elektrárny Paks v Maďarsku, Hinkley ve Velké Británii, Flamanville ve Francii, Hanhikivi ve Finsku a Ankuyu v Turecku. Ve všech těchto případech byl podle vládních expertů při výběru dodavatele použit jiný model, než je zakotven v českém zákoně o veřejných zakázkách. Británie a Francie mají vyjednanou sektorovou výjimku z evropského práva v oblasti hospodářské soutěže nejen pro jadernou energetiku, ale pro všechny velké investice, které mají dopad na národní bezpečnost. ČR tuto výjimku nemá. V případě, pokud by chtěla postupovat jinak než podle zákona o veřejných zakázkách, tak by musela získat jednorázový souhlas Evropské komise.

ČR tak podle dokumentu, který má být projednán v tripartitě a následně ve vládě, zbývají pouze dvě možnosti.

První je výběrové řízení s uveřejněním podle zákona o veřejných zakázkách. Jeho nevýhodou je ovšem možnost opakovaných odvolání neúspěšných uchazečů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Včetně možnosti napadnout verdikt ÚOHS soudní žalobou včetně odvolání k vyšším soudům. Rozhodování o tendru tak může být zdrženo i o několik let. Výhodou je ovšem transparentnost.

Řada ekonomů, odborníků na jadernou energetiku a expertů na soutěžní právo navíc upozorňuje, že v otevřeném výběrovém řízení by mohla vyhrát ruská skupina Rosatom ve spojení v konsorciu s českými firmami. Naposledy na to minulý týden upozornily Hospodářské noviny ze skupiny Economia, vlastněné miliardářem Zdeňkem Bakalou, který zbohatl na uhelné firmě OKD.

Druhou možností předloženou vládními experty je použití výjimky ze zákona o veřejných zakázkách a zadání zakázky mezivládní dohodou. I v tomto případě však poradní orgán vlády upozorňuje na nutnost vyjednat s Evropskou komisí zvláštní výjimku z důvodu bezpečnostních zájmů státu.

Experti dále nabádají k úpravě českého práva, které by umožnilo v případě dostavby jaderných bloků rychleji postupovat zejména v oblasti povolovacích řízení. Jinak je podle nich téměř vyloučeno splnění cíle spuštění nového bloku k roku 2035, jak to požaduje v zájmu zajištění energetické bezpečnosti Česká přenosová soustava (ČEPS).

Už se mohlo stavět

Pokud by Topolánkova vláda na nátlak Zelených nezablokovala v roce 2007 dostavbu Temelína, tak už se v jižních Čechách pomalu mohlo začínat stavět. Expertní materiál přiznává, že Temelín má na dostavbou dvou bloků platné EIA z ledna 2013. A to včetně mezinárodního řízení se sousedními zeměmi. Jeho platnost však vyprší v roce 2020.

V případě Temelína byl v roce 2014 vydán SÚJB souhlas s umístěním jaderného zdroje. Platí do konce roku 2020.

V minulém volebním období vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodla, že by se stavět mělo i v Dukovanech. Tím muselo být celé povolovací kolečko spuštěno od začátku znovu. V případě Dukovan byl proces EIA zahájen až v roce 2016. Jednání se SÚJB o povolení nového jaderného zdroje byl zahájen až v roce 2017.

Během úřadování vlády Petra Nečase (ODS) už jednou byla vypsána soutěž na generálního dodavatele dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Soutěž byla vypsána jako otevřená a podle zákona o veřejných zakázkách. Premiér Nečas při všech státních návštěvách, kde jednal o Temelíně, ujišťoval, že řízení bude pouze o ekonomické výhodnosti pro ČR. A že bude otevřené a nikdo nebude vylučován z politických důvodů. To zdůraznil i při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Těsně před vyhodnocením soutěže a vyhlášením výsledků však v roce 2013 padla Nečasova vláda po známé policejní razii na Úřadu vlády. Akci nařídil a trestní řízení proti bývalému premiérovi vedl olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. O něm je známo, že předtím absolvoval International Visitor Leadership Program of the United States Department of StateTransparency and Ethics in Democracy, na který byl stejně jako pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová doporučen Velvyslanectvím USA v Praze. Programu se zúčastnila i řada vysoce postavených policistů. Včetně části z těch, kteří pracovali na trestním řízení v kauze Nečas – Nagyová, které zatím skončilo nepravomocným odsouzením k doplacení daní za darované kabelky. Po pádu Nečasovy vlády bylo výběrové řízení na dostavbu Temelína zrušeno. Nyní se začíná prakticky od začátku. A ČR v důsledku toho hrozí, že nové bloky nestihne dostavět včas a bude muset elektřinu draze dovážet.

Problémem je podle vládního materiálu rovněž fakt, že postupně klesá počet firem schopných se podílet na nejtěžších a nejdražších dodávkách jaderných částí. Několikaleté zdržení po zastavení projektu Temelína vládou s účastí Zelených způsobilo odchod řady kvalifikovaných a zkušených lidí. Zčásti do penze a zčásti do zahraničních firem. Dostatek kvalifikovaných a zkušených expertů je přitom klíčovým parametrem pro účast českých firem na subdodávkách.

Pozastavení dostavby Temelína v roce 2007 přišlo v nejhorší možný okamžik. Následně vypukla finanční krize 2008 a poté i fiskální krize 2009. V ekonomicky velmi těžké době by tok peněz z ČEZ do dodavatelských firem pomohl řadě z nich i celé ekonomice. Vláda v té době seškrtala i proexportní podporu, což mnoha firmám velmi uškodilo. Zvláště těm, které se zabývají dodávkami komponent pro jadernou energetiku. Jejich počet proto klesl.

Zdroj

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist