Manifest polpotovské diktatury. Tady končí legrace.

Uveřejněno dne 19 října 2018 v 12:55

Na konferenci o po-růstových budoucnostech, která proběhla v Bruselu v gesci skupiny europoslanců, odborů a neziskových organizací, navazuje otevřený dopis bezmála dvě stě padesáti evropských vědců a vědkyň. Z české akademické obce ho podepsala například ekologická ekonomka Naďa Johanisová – rozhovor s ní si můžete přečíst v dnešním Salonu, příloze deníku Právo. Zde předkládáme text dopisu.

V posledních sedmi desetiletích byl růst HDP základním ekonomickým cílem evropských zemí. Ale s růstem našich ekonomik narůstá i negativní dopad na životní prostředí. Přestřelili jsme bezpečné mantinely pro lidstvo na naší planetě a chybějí důkazy, že by se dařilo oddělit ekonomické aktivity od spotřeby zdrojů či znečištění, alespoň ne v měřítku, které je potřeba. Sociální problémy v dnešní Evropě nevyřešíme dalším růstem. Vyřešíme je spravedlivější distribucí příjmů a bohatství, které již máme.

Růstu je navíc stále těžší docílit kvůli sníženému nárůstu produktivity, saturaci trhů a ekologické degradaci. Budou-li současné trendy pokračovat, může růst v Evropě během deseti let úplně skončit. V současné době je snaha podporovat růst dalším zadlužováním, omezováním environmentální legislativy, navyšováním pracovní doby a omezováním sociálních jistot. Tato agresivní honba za růstem za každou cenu rozděluje společnost, vede k ekonomické nestabilitě a ohrožuje demokracii.

Ti, kdo jsou u moci, se prozatím odmítali těmito otázkami zabývat. Projekt Evropské komise Za horizontem HDP se proměnil na projekt HDP a další horizonty. Růst zůstává oficiální mantrou. Ač označovaný jako „udržitelný“, „zelený“ či „inkluzivní“, stále zůstává především růstem. I nové Cíle udržitelného rozvoje obsahují ekonomický růst jako cíl veřejných politik pro všechny země, navzdory zásadnímu rozporu mezi růstem a udržitelností.

Dobrá zpráva je, že v občanské a akademické sféře se rozvíjí po-růstové hnutí. V různých místech se jmenuje různě: nerůstPostwachstumustálený stavkoblihová ekonomika nebo prosperita bez růstu, abychom vyjmenovali jen několik. Od roku 2008 hostily pravidelné nerůstové konference tisíce účastníků.

Nová globální iniciativa, Aliance WE-All, se snaží tato hnutí propojit, zatímco evropská výzkumná síť rozvíjí nové „ekologické makroekonomické modely“. Takové modely naznačují, že je možné zlepšit kvalitu života, obnovit svět přírody, snížit nerovnosti a nabídnout smysluplná pracovní místa — to vše bez potřeby ekonomického růstu, pokud se nám podaří uplatnit veřejné politiky, které naši současnou závislost na ekonomickém růstu překonají.

Některé z navrhovaných změn zahrnují omezení spotřeby zdrojů, progresivní zdanění k omezení nárůstu nerovností a postupné krácení pracovní doby. Spotřeba zdrojů by mohla být omezena zavedením uhlíkové daně, přičemž příjmy z této daně by mohly být přerozděleny jako dividenda pro každého nebo použity k financování sociálních programů.

Dalším nástrojem ke snížení nerovností by mohlo být zavedení základního a současně také maximálního příjmu. To by zároveň pomohlo redistribuovat práci zahrnující péči a redukovat mocenské nerovnováhy, které ohrožují demokracii. Nové technologie by mohly být použity k redukci pracovní doby a ke zlepšení kvality života, a nikoliv jako dnes k omezení pracovních příležitostí a zvyšování zisků privilegované menšiny.

Vzhledem k problémům, které hrozí v případě dalšího růstu, by bylo od veřejných činitelů nezodpovědné, kdyby se nepokusili prozkoumat možnosti po-růstové budoucnosti. Konference v Bruselu je slibným začátkem, ale je potřeba jít podstatně dál. Jako skupina společenských a přírodních vědců z celé Evropy vyzýváme Evropskou unii, její instituce a členské státy, aby:

1. Byla ustanovena zvláštní komise o po-růstových budoucnostech v Evropském parlamentu. Tato komise by měla aktivně diskutovat o budoucnosti růstu, rozvíjet veřejné politiky pro po-růstové budoucnosti a přehodnotit skutečnost, že růst zatím zůstává jedním z hlavních cílů veřejných politik.

2. Byly zahrnuty alternativní indikátory do makroekonomického rámce EU a jeho členských států. Ekonomické politiky by měly být hodnoceny podle toho, jaký je jejich dopad na kvalitu života, spotřebu zdrojů, nerovnost a zajištění důstojné práce. Tyto indikátory by měly mít při rozhodování větší váhu než HDP.

3. Byl změněn Pakt stability a růstu na Pakt stability a kvality života. Pakt stability a růstu je sada pravidel, které mají za cíl omezit vládní deficity a národní dluh. Měl by být zrevidován tak, aby jeho cíle zahrnovaly zajištění základních potřeb občanů a současně snižování spotřebu zdrojů a emise na udržitelnou úroveň.

4. Bylo založeno ministerstvo pro ekonomickou tranzici v každém členském státě. Nová ekonomika, která se zaměřuje přímo na lidské a ekologické potřeby, nabídne mnohem lepší budoucnost nežli taková, která je strukturně závislá na ekonomickém růstu.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist