Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje

Uveřejněno dne 28 listopadu 2018 v 12:04
Za nejohroženější lokality na Zemi jsou všeobecně považovány ostrovy korálových atolů. Tvrdí to klimatologové a přesvědčují nás o tom i katastrofické filmy z dílny BBC, k nimž psali scénáře. Ostrovům se má osudným stát zvyšování hladiny moří doprovázející globální oteplování. Geologům britsko-kanadsko-novozélandského týmu ale vyšel pravý opak.

Ostrovy korálových útesů, atol Huvadhoo.Foto: Prof. Paul Kench, Simon Fraser University, Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada

Ostrovy korálových útesů, atol Huvadhoo.Foto: Prof. Paul Kench, Simon Fraser University, Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada

Když se začneme prokousávat odborným textem na stránkách geografického oddělení Univerzity Severní Umbrie a článkem v nejnovějším čísle časopisu Geophysical Research Letters, dočteme se tam o výsledcích výzkumu prováděného na Maledivách. Holly East nám s blížícími se vánocemi může vnuknout představu, že by mohlo jít o tamní lokalitu pojmenovanou „Svatý Východ“. Když Google maps nic takového nenajde, konečně nám dojde, že svatý se v angličtině nepíše holly, ale jen s jedním „l“ a že se musí jednat o něco jiného. Překladač napoví, že jde o „cesmínu východní“. Jako druhou možnost nabídne „kecy z východu“ respektive „hollywoodské znamení“. A nebo slangově „holly hovno“. Ničemu z toho ale nevěřte. Holly East je ve skutečnosti stratigrafička z Newcastle. I tady ale pozor na fonetiku, nejde o diagnózu někoho s poruchou učení, ale o doktorku geologie a poddanou  Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Holly East je britská občanka, výzkumnice a jejím mateřským pracovištěm je Northumbria University. Je vedoucí kolektivu, který přichází s hodně kacířskými závěry.  V severovýchodním cípu Anglie už je stratigraficky vyzkoumáno prakticky všechno a navíc tak vysoko, na hranici se Skotskem, je nepříjemně i v létě. Nejspíš proto doktorka se svým týmem vyrazila bádat do míst, kam ostatní jezdí na dovolenou – na Maldives.

 

Poloha Malediv. Kredit: TUBS, Wikipedia  https://cs.wikipedia.org/wiki/Maledivy

Poloha Malediv. Kredit: TUBS, Wikipedia

Maledivy jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu a je to také stejnojmenné souostroví tvořené řetězcem devatenácti korálových atolů. Matematicky přesně jde o 1196 ostrovů, přičemž obydlených je asi jen 200.

Stratigrafie je vědní obor zkoumající stáří sedimentárních vrstev hornin. A přesně o to se tam celý tým snažil – dobrat se historie ostrovů.

 

Dr. East (Východová? Východnice?) spolu se svými kolegy z Vancouveru a  Aucklandu se v oblíbeném letovisku pustila do vrtání a rozboru tamních usazenin. Ostrovy jsou popisovány jako náhrdelník perel, ale spíš než ty, jsou to placičky, kolem kterých daleko široko už není nic, jen oceán. Většina zkoumaných vzorků proto byla z pod hladiny moře. Důvod je prostý, žádné místo na Maledivách není výš, než 2,5 m nad hladinou oceánu. Právě to asi bylo otcem myšlenky konsenzu klimatologů sdružených v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, když formulovali závěr, že Maledivy jsou rostoucí hladinou oceánu jednou z nejohroženějším lokalit na Zemi.

 

Dr. Holly East, Ústav geografie a environmentálních věd, Univerzita Northumbria, Newcastle upon Tyne, UK

Dr. Holly East, Ústav geografie a environmentálních věd, Univerzita Northumbria, Newcastle upon Tyne, UK.

Když East se svým mezinárodním týmem vyhodnotila uspořádání a mocnost jednotlivých vrstev nánosů z pěti tamních ostrovů, získala jasný obraz dějů dávno minulých. Jak se ukázalo, tak ostrovy se do dnešní podoby formovaly v dobách, kdy hladina moře byla vyšší než dnes. Morfostratigrafická analýza, spolu s radiokarbonovou hmotnostní spektrometrií, zarámovaly „šťastné“ období Malediv do doby před třemi až čtyřmi tisíci lety. Paradoxně tehdy byla hladina moře výš ne o centimetry, ale celého půl metru.  Vlny tehdy také byly větší a hlavně byly nositelkami vyšší energie. Podle výzkumníků to byly bouře na jihu Afriky, které dávaly vznik vlnám s energií schopnou postrkovat korálovou suť a přispívat tím i k vertikálnímu růstu ostrovů. Vědci z toho vyvodili závěr, že pokud se bude dařit korálům, vyšší hladina moře a vlny s větší energií by měly znovu začít materiál větší měrou dopravovat k úpatím útesů. A nejen to, nejspíš by to vedlo i ke vzniku dalších nových ostrůvků.

Pochopitelně, že existenci Malediv mají na svědomí primárně sopky, ale za udržování jejich rozpadlých zbytků vděčí hydrodynamickým procesům vznikajícím tisíce kilometrů daleko, při bouřích na jihu černého kontinentu.  Autoři si myslí, že „blahodárný vliv“ zvýšené hladiny moří by se mohl prosadit nejen na Maledivách, ale i u dalších ostrovů v tropech. S podrobnou dávnou historií Malediv, popsanou odborně přesnými termíny, se lze seznámit v listopadovém čísle časopisu Geophysical Research Letters.

Závěr

Stratigrafický výzkum na Maledivách zásadně mění naší představu o ničivém dopadu růstu hladiny oceánu na korálové ostrovy. Nově by jim vyšší hladina neměla přinášet zkázu, ale dobrodiní. Tak jako kdysi by vlnám s větší energií mělo jít přihrnování písku a drtě z korálů, blíž k základnám útesů, lépe od ruky. Z dlouhodobého hlediska by vyšší hladina měla bránit erozi pobřežní linie a ostrovům tím zajistit jejich stabilitu.

Video: Stoupající hladina moří může stavět a ne ničit korálové ostrovy

Rising sea levels may build, rather than destroy, coral reef islands from Northumbria University on Vimeo.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist