Chalupa: Běsnění kolem oteplování je pro někoho dobrý byznys

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Novopečený ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS ParlamentnímListům.cz prozradil něco ze svého soukromí, jak se zabydluje na ministerstvu, zda chce v něčem navázat na exministra Pavla Drobila, zda věří v globální oteplování a jak vnímá postavení ODS ve vládě.

Jaký je váš obvyklý program o půlnoci ze soboty na neděli?

Dělám všechno pro to, abych spal. Ale většinou to je čas, kdy člověk ještě musí dořešit nějaké věci. Pravda je, že já mám rodinu s malým dítětem, takže se snažím, jak jen to jde, být doma. Večer člověk dodělává ještě nějaké resty.

Dáváte si večer kafe, nebo naopak něco, abyste pak lépe usnul?

Musím říct, že něčím takovým netrpím a nemám návyk takového typu. Momentálně jsem na tom tak, že jsem schopen usnout v jakémkoli možném okamžiku denní i noční hodiny, kdyby byla jen příležitost zavřít oči, protože času ke spánku moc není.

Snad ale nejste abstinent, že nic nepijete?

Ne, rozhodně nejsem abstinent. Nyní už jsem nekuřák, ale jsem člověk, který například dlouhá léta kouřil. Nejsem v tomto ohledu žádný světec. Samozřejmě, že když si člověk vyrazí s kamarády a přáteli, tak si skleničku dá. Asi jsem spíš vinař než pivař.

Pijete červené nebo bílé?

Podle nálady a atmosféry. V zimě člověk spíše pije červené, v létě zase více bílé. Ale záleží také na tom, co jíte a jaká je to konkrétní příležitost.

V kolik v neděli vstáváte?

Dříve, než bych chtěl. Je to tím, že máme desetiměsíční dítě, které nerozlišuje mezi pracovními dny a víkendem (smích). Takže taková ta půl osmá je poslední jistota, že už budete vzhůru.

Jak se na ministerstvu zabydlujete?

Jsem v té funkci čtrnáct dnů a člověk řeší spíše pracovní problémy a na to zabydlování moc času není. Takže do kanceláře jsem si přinesl jednu sošku, pár papírů a fotky rodiny, jinak tady všechno ostatní je po mých předchůdcích. Počet skříněk, které jsem ještě neotevřel, je určitě nadpoloviční, protože jsem na to neměl vůbec čas.

Už víte, jak si poradíte s ekoteroristy, jak jste zmínil v jednom svém projevu?

To je projev, který byl veden na ideové konferenci na ideové téma…

…snad se za něj nestydíte?

Ne, nestydím. Platí, že jsem ochoten se bavit s každým, kdo je ochoten naslouchat. Jsem člověkem, který je ochoten diskutovat. Člověk se musí pokusit získat na svou stranu většinu, vést dialog, přitom ale zůstat konzistentní. Ale osoba, kterou nezajímá názor někoho jiného, tak s tou zase těžko mohu diskutovat já.

Pokud úplně vytěsníme aféru kolem Státního fondu životního prostředí a Libora Michálka, myslíte si, že tu jsou věci, na které byste po Pavlu Drobilovi navázal? Byl ten obecný směr, kterým on šel, podle vás správný?

Když ta aféra vypukla, tak to pro mě byl šok a veliké překvapení. Já jsem nic takového nečekal. Pavla Drobila jsem jako člověk zvenčí vnímal jako ministra, který je na svém místě, který si se svým rezortem dobře poradil a vede ho způsobem, který je racionální a nedogmatický. Hodnotit konkrétní skutky a konkrétní rozhodnutí já v tuto chvíli neumím. Když člověk nemá dostatečné informace, neměl by to hodnotit.

Teď otázka, kterou jsem položil před časem i Pavlu Drobilovi. Věříte v teorii globálního oteplování způsobeného činností člověka?

Mám trochu pocit, že z globálního oteplování se stala taková mantra, na kterou všichni musí věřit. Já jsem byl na jedné konferenci, jejímž jedním z témat byla otázka globálního oteplování. Lidé se tam dělili na ty, kteří tomu věří, na ty, kteří jsou o tom přesvědčeni a pak odpadlíky. Já nejsem člověk, který věří na mantry a který si myslí, že se všechno musí brát jako nezpochybnitelný fakt. Toto je věc, která se řeší spoustu let, bude se řešit i nadále a rozhodně jsem trochu skeptický, protože si myslím, že si z toho někteří udělali dobrou kariéru a výhodný byznys a připadá mi, že to běsnění kolem toho je větší, než by si racionální přístup k té věci zasloužil. Ratio podle mě trochu zmizelo.

Vy jste byl dlouholetým starostou Prahy 6. Nebylo to pro vás těžké rozhodnutí opustit dobrou pozici, na níž jste si vybudoval i dobré jméno?

To víte, že to bylo těžké rozhodnutí. V prosinci jsem začal třináctý rok na radnici. Městská část Praha 6 je místo, kde jsem žil a žiju nadále, je to srdeční záležitost. Na druhou stranu každý příběh jednou začíná a jednou končí a musí se jít dál. Dnes je to tak, že na Šestce bych asi řešil problémy, o kterých bych z velké většiny věděl, čekal je a tu situaci znal, tady na ministerstvu se často setkávám s věcmi, které jsou pro mě nové. O to bude celá věc možná zajímavější.

Nezdá se vám, že ODS příliš ustupuje koaličním partnerům?

Abych v pozici člověka, který je čtrnáct dní ve vládě, dával nějaký hodnotící soud, se mi moc nechce. Myslím si, že někdy je kolegialita brána jako slabost. To je ale podle mě špatně. Mám někdy pocit, že my jsme v pozici, kdy jsme standardní politická strana se standardními mechanismy a ve vládě máme dva partnery, kteří se standardními politickými stranami chtějí teprve stát. Procházejí svým příběhem, asi podobným, jakým my jsme procházeli v době svého vlastního vzniku. Jedna věc je, jak se věci podávají, druhou věcí je realita. Tato vláda si vytkla své priority a pro mě je podstatné, zda jich dosáhne, či ne, ať už jde o důchodovou a zdravotní reformu a obecnou snahu stát zefektivnit a zlevnit. A berme to podle toho, zda toho cíle dosáhneme, nebo ne.

Aby ale ODS nedosáhla svého cíle a současně pak neprohrála volby…

Já myslím, že když dosáhneme slibovaného cíle, tak to pak voliči ocení.

Zdroj