Optimální provozní temperatura

Uveřejněno dne 9 dubna 2019 v 9:16

Na světové klimatické konferenci v Polsku je debatováno o následcích ohřátí Země. Pro Švýcarsko by to podle rozsáhlé studie Mezinárodního měnového fondu bylo pozitivní: méně nemocí, menší potřeba topení, vyšší produktivita.

Léta Páně 1678 složili obyvatelé Fiesche (obec ve Švýcarsku) papeži Inocentovi XI. slib: chtěli okamžitě začít žít ctnostně a modlit se, jen aby ledovec Aletsch více nerostl. Je otázkou víry, jestli Bůh jejich modlitby vyslyšel, v každém případě se ledovec od konce tzv. malé doby ledové smrskává (cca od roku 1850). Dnes je opět teplo asi jako v raném středověku.

Proto Fiescheřané v roce 2012 svou prosbu na papeže oficielně otočili a od té doby se Valisané modlí, aby ledovec opět rostl.

Co je ideální teplota? Co pro Zemi znamená oteplení o jeden, dva či třeba o čtyři stupně do konce tohoto století, jak prognostikuje Světová klimatická rada? Odpověď zní: pro Švýcarsko a většinu průmyslových zemí by byly důsledky veskrze pozitivní. To netvrdí nějaký spřísahanecký teoretik, nýbrž je to výsledek velmi rozsáhlé, doposud sotva zaznamenané studie Mezinárodního měnového fondu (IWF) „World Economic Outlook 2017“.

Výzkumníci IWF empiricky analyzovali nejen spojitosti mezi hospodářským výkonem a průměrnou teplotou, ale i vliv změn teplot a srážek na krátko- a střednědobý hrubý národní produkt. Zpracováno bylo téměř 100 000 dat z celkem 189 zemí se závěrem: produktivita závisí silně na průměrné teplotě.

Ekonomicky optimální provozní teplota pro lidi leží mezi 13 a 15 stupni. Pod a nad tím klesá statistický střed blahobytu. Průmyslové země leží většinou několik stupňů pod tímto optimem, a to v průměru na 11 °C. Pár stupňů navíc by pro ně celkově – nejen s ohledem na produktivitu – prokázalo spíše pozitivní účinky.

Lepší zdraví

Ve studených ročních obdobích umře asi o 20 % víc lidí na infekční choroby než v teplých. Celosvětově si chřipka vyžádá ročně až 500 000 obětí. I když vlna vedra může také vést ke zvýšené úmrtnosti, přece jenom umře v jižní Evropě na nemoci srdce a oběhového systému značně víc lidí ve studených měsících než v létě.

Vyšší výnosy zemědělství

Obsah CO2 ve vzduchu působí u mnoha rostlin jako hnojivo; delší vegetační období a vyšší teploty se projevují v průměru pozitivně.

Menší potřeba topení

Výdaje na import paliv klesají.

Odlehčení silniční a letecké dopravy

Méně sněhu a ledu znamená méně nehod, nové námořní cesty přes Arktidu zkrátí dopravní cesty.

Stoupající produktivita

Především venkovní práce se provádějí lépe při příjemných teplotách.

Sice by oteplení mělo i negativní efekty, například předpovídaný vzestup mořské hladiny o 0,6 m by obyvatele pobřeží postavil před ohromné výzvy. Možné extrémy počasí – dešťové přívaly či sucha – by se mohly negativně projevit v zemědělství a mohly by podpořit lesní požáry; období veder by mohla vést k vyšším nákladům na klimatizaci, přesto při zohlednění všech těchto faktorů by byla bilance podle studie IWF z ekonomického hlediska pozitivní.

Jinak to vypadá pro rozvojové země, kde většina lidí žije při průměrné roční teplotě 25 °C. Další nárůst teploty by mohl mít špatný, až katastrofální důsledek, ovšem nikoli ve všech případech. Tropický Singapur s ročním průměrem 26 °C vykazuje po Japonsku světově druhé nejvyšší očekávané dožití, ale většina obyvatel jiných regionů této klimatické zóny je chudá. Pro ně by zvýšení teploty bylo nevýhodné.

Podle výpočtů IWF by v průmyslových zemích stoupla s každým zvýšením teploty o 1 °C hospodářská výkonnost s časovým zpožděním 7 let o 0,5 %, rozvojové země by naopak ztratily průměrně 0,5 až 1,5 %.V absolutních číslech to vydá na miliardy, ale když se zohlední, že se tyto předpovídané zisky nebo ztráty rozloží do konce století přes 82 let, vyjde to ročně pod 0,1 % – veličina, která je skoro mimo statistického záběru.

Těžko řešitelné dilema

Hospodářský rozvoj – jak ukazuje příklad Singapuru – je a zůstane rozhodujícím faktorem pro očekávanou délkou dožití a kvality života v rozvojových zemích; klimatické změny na to mají marginální vliv. Rozvoj ale vede nevyhnutelně ke zvýšení spotřeby energie. Auta, nemocnice, továrny, počítače, železnice či televizní přístroje nefungují bez pohonných hmot či elektrického proudu.A je taky jasné, že chudé země počítají s každou korunou a často volí cenově výhodné energie. A to je stále ještě uhlí a ropa. Ekologii si musí člověk nejdříve dovolit.

Vychází-li se z toho, že člověk je skutečně schopen ovlivnit teplotu na Zemi, stojíme před skoro neřešitelným dilematem. Jestliže je cílem podle možností zajistit co nejvíce lidem dlouhý život bez starostí, nesmí se jim bránit v přístupu k levné energii, to by ale mělo za následek zvýšení koncentrace CO2. Některé rozvíjející se země hledají vlastními silami východisko v bezemisní a relativně levné atomové energii, jiné sázejí na transfer ze severu.

S laskavým souhlasem eike.de pro NP přeložil P. Zinga

Poznámka překladatele: Studie IWF vychází z předpokladu Světové klimatické rady, že se bude nezadržitelně oteplovat, což však zdaleka není jisté (a biliony dolarů to neovlivní): doposud nejteplejší rok 2016 byl o 0,1 °C teplejší než rok 2017 a rok 2018 bude nejspíš o dalších 0,1 °C chladnější. Z českého dvorku to tak nevypadá, co?!

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist