Šumava: Zonace a divočina s bezzásahovým režimem

Uveřejněno dne 9 února 2011 000 9:35

sumava2

Zonace Národního parku vychází ze zákona o ochraně přírody. Do 1. zóny je zařazeno území s  nejvýznamnějšími přírodními hodnotami a biotopy.

Za účelem Nové zonace jsem již v roce 2004 vytvořil metodiku a podle ní byl připraven návrh Nové zonace. Ta byla předjednána se všemi obcemi. Připomínky od obcí mám stále archivovány. Nikdy však již nebyly zapracovány, protože jejich projednávání bylo vedením Národního parku a Ministerstvem životního prostředí zastaveno. Nová zonace je tak sice hotová, ale od roku 2004 leží „šuplíku“.

Podle tehdejší metodiky byla stanovena kritéria pro vymezení 1. zóny z hlediska botanického, zoologického, lesnického a také podle soustavy NATURA 2000. Došlo ke vzniku 4 GIS vrstev. Vznikl jasný a kdykoli obhajitelný návrh zonace (kvalitativní zhodnocení ekosystémů NPŠ). Všechny vrstvy se v GIS překryly a vznikl výsledný návrh. Tak byla připravena nezpochybnitelná 1. zóna.

Výsledkem bylo zařazení cca 37 % území parku do první zóny v 56 celcích (dále snižovat počet celků v podmínkách šumavské přírody je kontraproduktivní). Do té doby a vlastně ani od té doby nebyla zonace nikdy připravena precizněji. Na úkolu, který jsem metodicky i odborně řídil, pracovalo po dobu pěti měsíců 20 odborných pracovníků Správy NP Šumava.

Proto není důvodu tento exaktně vytvořený návrh na zonaci měnit. Byl přijat i regionem a Jihočeským krajem. V jeho duchu bych rád připravil zonaci i nyní, s drobnými korekcemi dle aktuálního stavu lesních ekosystémů, které významnou měrou zasáhla větrná a kůrovcová kalamita. Přesto se domnívám, že potenciál 35 % 1. zóny na Šumavě je.

Druhou věcí je stanovení managementu v takto exaktně vymezené první zóně. Národní park se neobejde bez území, které ponecháme bez jakýchkoli lidských zásahům, tedy včetně obnovy narušeného vodního režimu. Opět je třeba vycházet z aktuálního stavu lesních ekosystémů. Podle znalosti území a zejména na základě podkladů vytvořených již v roce 2004 jsem připraven jednat o zařazení 20 % území NP Šumava do bezzásahového režimu ihned (odchylka +/- 2%). Do takto bezzásahového režimu by měl být zařazen buď celý, nebo většina 8. LVS. Pokud zmiňuji pouze většinu, nemyslím zásahy proti kůrovci (ty by se dít v 8. LVS neměly), ale případnou umělou výsadbu na plochách, kde je tato objektivně nedostatečná. K posouzení jsem připraven přizvat odborníky, např. z IFER.

Nedomnívám se, že do okamžitého bezzásahu můžeme nyní zařadit více území. Domnívám se, že přírodovědně ani politicky to není možné. Proto sice doporučuji stanovit systém postupného rozšiřování bezzásahového území, ovšem vždy po desetiletí. Nikam nespěchat. Dovedu si představit, že za 20 let budeme moci přiřadit dalších až 20 % území do bezzásahu. Záleží na množství finančních prostředků, které budeme schopni zajistit a investovat do obnovy lesa – tvorby pufračních pásem okolo 8 LVS. (zejména v územích, která budou vytěžena v důsledku zastavení kůrovcové kalamity).

Stav ekosystémů chci pravidelně monitorovat a reportovat o něm samosprávám, politikům, vědcům. V žádném případě se nechci dopouštět blamáží a překrucování skutečností. Pokud stav ekosystému neumožní přechod do bezzásahového režimu z důvodu velkého rizika pro navazující porosty, nebudu to prosazovat. Na druhou stranu, pokud stav ekosystému umožní přeřazení do bezzásahu rychleji než za 10 či 20 let, rád se o to zasadím.

Nyní je však prioritou zastavit kůrovcovou kalamitu. Doporučuji připravit přechodný, krizový, management lesa na dobu dvou let a teprve poté vyhlásit nový plán péče na období 2013-2025, který bude rozdělen do tří dílčích etap po čtyřech letech. Etapy budou obsahovat cíle a jejich plnění bude vyhodnocováno.

Jedině tak se může NP někam měřitelným způsobem posouvat, přičemž je neustále zachována zpětná vazba a kontrola. Vyhodnocení plánu péče po 10 letech je podle mého názoru nedostatečné. Perioda stanovování a kontroly cílů v periodách po čtyřech letech je dostatečně motivační pro celou Správu NP a jsem přesvědčen, že to zvýší výkonnost celku.

Šumava ale není jen kůrovec! Šumava, to je krásná příroda. Proto se chci zaměřit na marketing přírody, nikoli na marketing ochrany přírody nebo dokonce marketing problémů ochrany přírody, jak jsme za poslední roky zvyklí, nebo marketing sebe sama, jak Správa poslední roky iracionálně dělala. Chci provádět  marketing přírody, který bude zacílen na lidi, na potenciální návštěvníky. Dal sem si tu práci a navštívil internetové stránky téměř 380 NP Evropy. A víte, co jsem tam vypozoroval? Že vyspělé národní parky zemí, jako je Švédsko, Norsko, Finsko, Německo, Rakousko, Francie, lákají lidi k návštěvám. Nabízejí zážitky z přírody. Na titulních stránkách se vždy objevuje WELCOME. A u nás?

Divočina na Šumavě? ANO! Ale dostupná divočina! Nemůžeme stavět marketing na divočině a pak tam lidi nepustit! Musíme dát lidem divočinu pocítit, zažít, prožít. My (ochranáři) ji máme zažitou a jsme uneseni z jejích hodnot. Máme z divočiny dobré pocity, ale neumožňujeme veřejnosti tyto pocity zažít a prožít s námi. A nejsme schopni své pocity vysvětlit. Proto zkrátka vyhlásíme, že Šumava stojí na divočině a zavřeme ji lidem. To je ŠPATNĚ.

Když si lidi udělají dobrý zážitek z divočiny, sami si jí budou vážit a chránit, bude to „jejich divočina“ a ne divočina „těch ochranářů“. A pro návštěvu divočiny musíme stanovit PRAVIDLA. Jasná, srozumitelná a neměnná. Hlavně pravidla. Pokud jimi bude „chození po špičkách a šeptání“, budiž, lidi to budou akceptovat, ale musíme mít PRAVIDLA.

Jiří Mánek, leden 2011

Reakce
  1. 13 roky ago
  2. 13 roky ago
  3. 13 roky ago

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist