Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dnešní doby

Uveřejněno dne 28 května 2019 000 8:44
Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dneška. Proč si to myslím? Stačí domýšlet do důsledků jeho základy a premisy.

Klimatický alarmismus, byť se obléká do vědeckého hávu, ze všeho nejvíce připomíná náboženství. Je stejně odolný proti logické argumentaci. Má svoji verzi Apokalypsy, dědičného hříchu, rituálů a obětí. Vždyť čím jiným než ritualizovanou obětí je třeba podpora elektromobilůči vytěsňování igelitových tašek, tedy věci, které přírodě reálně nijak nepomáhají? Klimatický alarmismus má své dětské orákulum. Své vykoupení a něco jako ráj, pokud všechny oběti podstoupíme.

A pak je tu jeden zásadní rozdíl. Většina náboženství své ráje umisťuje někam mimo tento svět, klimatický alarmismus (podobně jako komunismus) nic takového kvůli svému vědeckému převleku nezná. A to ho činí potenciálně extrémně nebezpečným. Protože to znamená, že se svůj krásný nový svět musí pokusit vybudovat na tomto světě.

Získává sílu a podporu. Británie prý vyhlásila stav klimatické nouze, informuje nás ČT. „Chování spotřebitelů se výrazně nezmění. Dojde ale k velkým změnám v celém hospodářství. A není to jen o zavádění nových technologií, ale také o tom, jakým způsobem žijeme naše životy,“ předesílá předseda britské Komise pro klimatickou změnu Chris Stark.

Cítíte tam tu snahu řídit lidské životy?

„Uskutečnění ambiciózního plánu ale nebude zadarmo. Domácnosti by měly lépe izolovat domy, v zimě topit jen na 19 stupňů, jíst méně masa a drasticky omezit používání osobních aut. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a průmysl,“ dodává ČT.

Jinými slovy se výrazně sníží životní úroveň.

Respekt rovnou dodává, že je potřeba „poroučet větru dešti.“

I když přijmu premisu, že lidské chování ovlivňuje klima tak drasticky, jak alarmisté tvrdí. I když přijmu premisu, že je možné vypočítat, jakými změnami chování tento vliv anulovat. I když přijmu premisu, že náklady na tu anulaci nebudou mnohem vyšší než výnosy (počítaje i nefinanční náklady a výnosy), tak dospěji k závěru, že jde jenom o hodně symbolické oběti (ale zatraceně drahé), pokud nebudeme jednat na globální bázi.

A zde je další zakopaný pes. Jednání na globální bázi je pro uskutečnění těchto snů absolutně nezbytné. Orákulum to ostatně ví také: „Teď musí následovat ostatní státy. A slova se musí proměnit v okamžité činy,“ napsala Švédka na Twitteru (opět ČT viz výše). Musí?

K jednání na globální bázi potřebujeme globální, světovou vládu. Minimálně z teorie her vyplývá, že pokud by se řešení situace nechalo vládám národních států, tak se alespoň některý pokusí pro sebe využít komparativních výhod, které mu bude poskytovat nerespektování případných dohod. Konspirační teoretici patrně řeknou, že o globální vládě to celé od začátku je.

Sjednotit celé lidstvo pod jednu vládu? Alexandr, Caesar či Napoleon jsou oproti tomu jenom skromní čučkaři bez pořádné vize. Demokratickou cestou to asi nepůjde, to vidíme i na příkladu EU. Už to tedy vidím, jak ze Švédska a Británie vyráží „svatá zelená výprava“ za účelem podrobení USA či Číny. Akorát se nedomnívám, že by klimatu nějak prospělo, pokud by to Donald Trump či Si Ťin-pching vzali vážně a začali se bránit všemi prostředky.

Někdo si asi řekne něco ve smyslu: „Něco ale dělat musíme.“ Jistě, místo snahy o vytvoření globální teokracie můžeme zkusit i jiné rituály, neškodné. Svého času prý lidé zkoušeli přivolávat déšť různými tanci, v porovnání s řáděním klimatických alarmistů jde o neškodný koníček, tak doporučuji.

Případně se můžeme začít chovat racionálně. Mění se klima? Jistě, minimálně od té doby co existuje planeta Země. Otepluje se? Nyní asi ano, jak do budoucna, to se budeme muset nechat překvapit.

Co s tím? To, co jsme dělali vždy. Přizpůsobit se tomu. Lidská vynalézavost a přizpůsobivost jsou nekonečné. Lidé žijí za polárním kruhem i pralesích Amazonie či pouštích. Ve velehorách i v údolích řek. Dokonce na vesmírné stanici. Lidé se umí klimatu přizpůsobit jak kulturně, tak i evolučně.

Na národních či obecních úrovních pak má patrně smysl snažit se o rozumnou ochranu přírody. Zbavit se řepky, na pole vrátit remízky. Vyvíjet potřebné technologie, které nám pomohou přežít v různých situacích. Nikoli si svůj vlastní rozvoj podvazovat nesmyslnými regulacemi, které jenom sníží kvalitu života občanů, ale z vysokou pravděpodobností nic pozitivního nepřinesou.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist