25 procent rozpočtu EU by mělo jít dle nových pokrokových návrhů na klimatickou změnu
Uveřejněno dne 11 června 2019 000 11:16
Osm evropských zemí vyzvalo k ambiciózní strategii boje s klimatickou změnou – tj. k utracení čtvrtiny celého rozpočtu EU na boj proti ní.
Toto společné prohlášení říká, že EU by měla mít čisté emise skleníkových plynů „nejpozději“ do roku 2050 nulové.
Podepsala to Francie, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Holandsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
Tato skupina říká, že podle jejich plánu se bude moci „postupovat ruku v ruce s prosperitou“ a že se tím „vytvoří dobrý příklad pro jiné země, aby se k tomu přidaly.“
Tento list deklarující postoj vyšel před velkým summitem evropských vůdců v rumunském městě Sibiu, kde se bude diskutovat o budoucnosti Evropy a o strategii EU na příštích pět let.
Avšak ne všichni se k tomu přidávají, v EU je 28 zemí a několik mezi těmi, co v tomto prohlášení o společném postoji chybí, jsou tak významní hráči jako Německo.
Co se vlastně v tom papíru říká?
Těch osm zemí zaujímá postoj, že klimatická změna má „hluboké dopady na budoucnosti lidstva“ a že její dopady jsou už teď zjevné, kdy uvádí „vlny veder a požáry z vyprahlosti z loňského léta“.
Tato skupina rovněž vyhlašuje, že jejich občané jsou jasně znepokojeni, „což se projevuje na té mobilizaci mládeže v poslední době,“ čímž se zjevně odkazují na současnou vlnu záškoláckých pochodů školních dětí po celém kontinentu.
„Rozpočet EU, o kterém se v současnosti vyjednává, bude důležitým nástrojem k tomuto účelu a nejméně 25% jeho výdajů by mělo jít na projekty zaměřené k boji proti klimatické změně,“ praví se v tomto papíru.
Toto téma rovněž představuje ohromnou zlomovou linii rozkolu pro volby do Evropského parlamentu. V tomto okamžiku se od zemí EU požaduje, aby do roku 2020 omezily emise skleníkových plynů o 20% proti své úrovni z roku 1990 s výhledem navýšit to na 40% redukci do roku 2030. Mnozí jsou však odhodláni tyto cíle neplnit a to některé země dost podstatně.
Některé z těch osmi zemí za tímto návrhem už přijaly tvrdší závazky. Francouzský prezident Emmanuel Macron udělal z klimatické změny klíčovou záležitost pro své kampaňové projevy, zatímco Švédsko už oznámilo plány na to, že bude do roku 2045 uhlíkově neutrální.
A co těch dalších 20 zemí?
Pan Macron v pondělí v projevu na tiskové konferenci s holandským ministerským předsedou Markem Ruttem řekl, že tento společný dokument je „ambiciózní“ a že „už za tímto účelem budujeme koalici.“
Cíl uhlíkově neutrální Evropy do roku 2050 není nový – navrhla ho v listopadu 2018 Evropská komise a je výchozím bodem pro legislativu Evropské unie.
Plán této Komise se točil kolem cílů Pařížské dohody o udržení globálního oteplení „dost pod“ nárůstem o 2°C a kolem „úsilí o prosazení“, aby se dosáhlo nanejvýš 1,5°C.
Avšak několik zemí odporuje posilování současných závazků, které se ukázaly být jako těžko proveditelné už dva roky poté, co byla Pařížská klimatická dohoda podepsána.
Mezi nimi je i politický a ekonomický obr – Německo, které se strachuje, že další aktivity v tomto směru mu poškodí průmysl. Mezi středoevropskými zeměmi, které takovýmto plánům odporují, je např. Polsko, které pořád nesmírně závisí na uhlí.
Na tomto summitu bude přítomna i Británie zastupovaná ministrem pro Brexit Stephenem Barclayem, ale neočekává se, že by se ho zúčastnila premiérka Therasa May.
By Emma R. 10 May 2019
