Jak klimatickou nouzi nahradí selský rozum
Uveřejněno dne 12 srpna 2019 000 10:51
Lidé chápou, že bez omezení odběru vody to nejde
Kdo má rád provokativní formulace, mohl by říci, že sucho je svým způsobem požehnáním. Cože? To sucho, které už léta ohrožuje úrodu, oslabuje lesy, omezuje vodáky a rozčiluje zahrádkáře i chataře, že má být požehnáním? Samozřejmě že ne. Ale v době, kdy z klimatu, jeho změn i chaotického chodu je jasné politikum, kdy podnebí je předmětem ideologických výkladů, kdy klima se stává až pseudonáboženským kultem, působí sucho jako problém zřetelný, racionální, nepopíraný a stále více i řešený.
Klimatičtí alarmisté bijí na poplach a přesvědčují vlády, že na rozhodné kroky v boji proti klimatickým změnám zbývá posledních pár let. Ekonom Joseph Stiglitz to přirovnává ke třetí světové válce. Šestnáctiletá Greta Thunbergová a jí inspirovaní školáci žádají co nejrychlejší – nejlépe okamžité – prosazení uhlíkové neutrality (emise CO2 smí být jen tak vysoké, aby je pohltily přirozené procesy typu fotosyntézy rostlin).
Aktivisté prosazují okamžité zavírání uhelných elektráren, ač ty se konkrétně v Německu rozšiřují proto, že stát rozhodl odstavit bezemisní elektrárny jaderné. Kdo se pokusí aplikovat selskou logiku a říkat, že jsou-li bezprostřední hrozbou emise CO2, neměli bychom z jaderné energetiky dělat dílo ďábla, je považován za pošetilého či zpozdilého reakcionáře.
A zde se dostáváme k suchu. Sucho – myšleno dlouhodobé sucho, které pozorujeme a jehož dopady měříme přinejmenším od roku 2013 – je součástí změn klimatu. Ale zároveň je to (třeba ve srovnání s průniky afrických veder daleko na sever v létě či arktických mrazů daleko na jih v zimě) fenomén tak zřetelný a neideologický, že ho nikdo nezpochybňuje.
Aby běžný občan pochopil, že změnu klimatu vyvolávají emise CO2, potřebuje jistou vzdělanostní průpravu, jistou znalost matematických modelů a podobně. Aby týž občan pochopil, že dlouhodobé sucho je hrozba, se kterou nehnou ani takové srážky, jaké přinesl druhý červencový týden, nepotřebuje ani vlastní znalost matematických modelů, ani víru v jejich vědeckou interpretaci. Stačí mu selský rozum, selská logika a pohled na klesající hladinu vody ve vlastní studni. V tomto smyslu je sucho – provokativně řečeno – požehnané.
Že selský rozum opravdu dokáže fungovat, dokládají postřehy z českých a moravských obcí (včetně citací starostů) v reportáži v LN. Pokud v Jiříkově na Šluknovsku musí místní lidé chodit pro vodu s kbelíky k cisterně i v zimě, která přinesla slušné srážky, něco je skutečně v průšvihu. Aby vám to došlo, nepotřebujete matematický model ani přednášku proslulého klimatologa. A takhle ohrožených obcí je u nás 16 procent, jinými slovy každá šestá.
Je-li problém sucha takto hmatatelný, takto územně rozšířený a stačí-li k nazření jeho vážnosti selský rozum, není ani třeba vyhlašovat módní stavy klimatické nouze. Místo nich přicházejí obce s vlastními počiny. Ilustruje to Petr Blahák, starosta jihomoravských Vohančic. Právě tam vydali omezující vyhlášku a zároveň instalovali digitální vodoměry umožňující sledovat odběry vody online. A místní zprvu skuhrali, ale pak pochopili, že kdo chce vody více, musí si její dovoz sám zaplatit. To není výsledek ideologické masáže. To je výsledek aplikace selského rozumu.
