Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“
Uveřejněno dne 13 srpna 2019 000 11:22
Českými médii proběhla zpráva o dalších snahách vzkřísit hokejkový graf. Autorem studie z žurnálu Nature je Neukom a kolektiv. Eurozprávy.cz píší nadšeně: „Facka klimaskeptikům. Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby, ukazují studie“.
Na této studii však není nic moc objevného. Tyto postupy jsme viděli už mnohokrát. Posledních ca 150 let změříte pomocí jedné metody. Starší data získáte jinou metodou. A pak je na vaší dobré vůli jak korektně tyto dva nesourodé celky dohromady sešroubujete. Posledních 150 let „kalibrujete“ podle přístrojových měření, tak aby se cíleně vyselektovaly to prameny, které potvrzují příběh o dramatickém oteplení v poslední době. V preindustriální éře takovou selekci neděláme, protože nemáme podle čeho. Takže tam se údaje jen náhodně vlní jako šum. Výsledkem takového postupu nevyhnutelně musí být hokejkové grafy.
O podobných fíglech jsem psalnapříklad v článkuJe nejtepleji čili nejchladněji za více jak 10 000 letnebo v článkuMění se oceány v kyselinu. A u Mannova hokejového grafu, pochopitelně.
Autoři sami přiznávají, že nemají dost údajů z jižní polokoule. V tom případě ale proti Neukomovi stojí hned několik docela jiných rekonstrukcí s jinými závěry. Tyto studie konstatují, že ve středověkém teplém období bylo stejně teplo nebo teplej než dnes – míněna průměrná teplota.
- Loehle, Craig (2007). A 2000-Year Global Temperature Reconstruction Based on Non-Treering Proxies“.Energy & Environment. SAGE Publications.18(7): 1049–1058
- Ljungqvist, F.C. (2010). A new reconstruction of temperature variability in the extra-tropical Northern Hemisphere during the last two millennia.Geografiska Annaler: Physical Geography, 92A: 339–351.
- Moberg et al. (2005). Highly variable Northern Hemisphere temperatures reconstructed from low- and high-resolution proxy data.Nature 433, 613-617
Graf 1: Nová varianta hokejového grafu. V první půli 20.století, která podle Neukoma a kol. měla prapodivně málo chladných regionů, byly hladiny CO2 ještě nízké. Příčinou oteplení 1850 – 1950 muselo být něco jiného. A zelené rámečky označují nejchladnější úsek za 2000 let – tento druh rekordů ale novináře nezajímá.
Graf 2: Použité zdroje dat. Zeleně letokruhy stromů, béžově koráli, světle modrá ledovce, tmavě modrá sedimenty jezer. Vypadá to, že tropická data odvodili jen z korálů (béžová), ale ty zřejmě mají jen za posledních pár století. Odkud tedy znají středověkou teplotu tropů?
Ale ani není nutné chodit pro argument tisíc let zpátky. Teploty srovnatelné s koncem 20.století byly v mnoha částech světa dokonce i před pouhými 200 až 250 lety. Toho si je jen málokdo vědom. Protože média nám neustále šermují před nosem globálními průměry.
- Ve Střední Evropě se v letech cca 1800 – 2000 neoteplilo. Teprve cca po roce 2000.(Údaje o teplotách z Alp, Vídně i Klementina najdete zdena webu klimaskeptik.cz)
- Antarktida má za sebou 200 let neoteplení.(graf– David P.Schneider et al. Antarctic temperatures over the past two centuries from ice cores. GRL, Vol 33, 2006)
- Jižní Amerika se rovněž od konce 18. stol. do konce 20. století neoteplila(graf– Neukom, R. et al. 2011. Multiproxy summer and winter surface air temperature field reconstructions for southern South America covering the past centuries. Climate Dynamics37: 35-51)
- Norské moře se také za posledních 200 let neoteplilo.(graf– Sejrup, H.P., Lehman, S.J., Haflidason, H., Noone, D., Muscheler, R., Berstad, I.M. and Andrews, J.T. 2010. Response of Norwegian Sea temperature to solar forcing since 1000 A.D. Journal of Geophysical Research115)
Graf 3: Pro příklad si uveďme jen dvě lokální rekonstrukce teplot z opačných koutů planety. Grónsko a Antarktida. Stupnice jsou tisíce let před současností. (převzato z Holocene Climate Atlas)
Graf 4: Průměrná červencová teplota v Severní Americe (silná černá křivka). Viau et al. Millennial‐scale temperature variations in North America during the Holocene. Journal of Geophysical Research, Vol 111, Issue D9.
Nebo si prolistujteHOLCAT- Web-based Holocene Climate Atlas(Wanner a Ritz z Oeschger Centre for Climate Change Research, Bern). Proč se omezovat na posledních 2000 let, když máme data za 10 000 roků. Ne všude je sice vidět výrazné středověké období a malá doba ledová. Alejedna věc je téměř všem lokálním rekonstrukcím z celého světa společná – teploty 20. století nejsou ničím výjimečné.
Pokud něčí metoda z takových dat vyrobí globální průměr, který tomuto narativu zásadně protiřečí, pak je s touto metodou něco vážně špatně. Je to jako by údaje z každého kraje naší republiky ukazovaly klesající porodnost, ale celorepublikový průměr by ukazoval stoupající porodnost. Taková statistická kouzla do vědy nepatří. Bohužel, koncept globální průměrné teploty je v důsledku politizace vědy hodně špatný nápad. Protože vzniká slepováním nesourodých dat různého původu, je tam spousta prostoru pro statistické machinace.
(Tento článek vyšel na Osel.cz)
Vítězslav Kremlík je autorem knihy Obchodníci se strachem (2019) a provozuje web www.klimaskeptik.cz.
Doporučená četba:
