Brčka a uchošťoury

Mí rodiče byli válečné děti a vyrůstali v hlubokém nedostatku počínajícího komunismu. Z vyprávění vím, že maso byl luxus, vajíčka měli jen tehdy, když snášely slepice, a o čerstvé zelenině v zimě si mohli nechat zdát. To všecko si dovedu představit, ale jak mohli žít bez uchošťourů, to nechápu.

Uchošťour je vysoce praktická věc. Kromě odstranění ušního mazu s tím můžete dělat ledacos. Malovat obrazy, nanášet tinkturu na rány, odlakovávat nehty, čistit záhyby různých předmětů, vytahovat holuby, vykrucovat klíšťata, léčit afty, malovat kraslice, ošetřovat hemoroidy, a já nevím co ještě. Samozřejmě pokaždé s jiným uchošťourem. Normální člověk použitý uchošťour odhodí do koše a víc se o něj nestará. Ne tak banda greténů z europarlamentu, která rozhodla, že tento předmět je časovanou ekologickou bombou na úrovni černobylské havárie a jediný způsob, jak ochránit lidstvo, je v rámci neomarxistické logiky uchošťoury prostě zakázat. Lidé jsou totiž úplně blbí a osvětová kampaň na téma „sirka s vatou je lepší než uchošťour“ je předem odsouzena k nezdaru. Nemyslím si, že by čínští výrobci uchošťourů zkrachovali, prostě začnou dělat z plastu něco jiného, co my Euroovčané zkonzumujeme, možná i v prvotním smyslu tohoto slova. Ale ekoteroristé si mohou udělat další čárku do svého greténsko-guerilovského deníčku v kapitole Potlačování svobodného rozhodování. A pak hned se můžou pustit do brček.

Jeden nejmenovaný fastfoodový řetězec se rozhodl vyjít ekofašistům vstříc a rozhodl se, že v rámci boje za planetu čistší začne vyrábět brčka z papíru. Tato brčka jen dvě nevýhody: Nedá se z nich pít a nejdou recyklovat. Pokud vám to připomíná příběh hodící se do Kroniky města Kocourkova, patrně nejste daleko od pravdy. Američtí majitelé tohoto řetězce však klasiku české literatury zjevně nečetli a je velmi pravděpodobné, že již brzy přijdou s nějakým podobně pitomým nápadem. Nu což, hamburgery moc nemusím a piju jako člověk prostě tak, že sklenici či kelímek nahnu k ústům, a brčko, které mi vrazí do kelímku tak jako tak, vyhazuji, aby mne nepíchalo do oka.

Můj návrh řešení těchto na první pohled dvou neslučitelných problémů profláknu zde na tomto blogu, aniž bych se, zajisté zcela po právu, ucházel o Nobelovu cenu za mír a ekologii: Použitá brčka navrhuji osušit a přestřihnout na délku běžného uchošťouru. Neznám přesné rozměry brčka ani uchošťouru, proto je nutné vytvořit evropskou expertní skupinu, která o počtu uchošťourných dílů z brček rozhodne. Neziskové organizace za laskavé asistence České televize zorganizují motání vaty na nastříhaná brčka a distribuci těchto ekouchošťourů do obchodních řetězců. Doporučuji vše pojmout jako veselý happening, na kterém budou vystupovat známí umělci, kterým není vývoj tohoto světa lhostejný. Úplně vidím například pana Železného, jak tuto akci komentuje se stejnou slzou v oku, jakou zadržoval při živých vstupech z Prague Pride.

Důsledná píár zajisté přesvědčí všechny voliče Pirátů, že náhrada za plastové uchošťoury je dostatečně ekologická, a poptávka po nich bude silně převyšovat nabídku tak, že nám ve fastfoodu budou dávat do kelímků i čtyři brčka. Použité uchošťoury budou opět sbírány do speciálních ekologických uchošťoursběrných kontejnerů, jejichž včasné vyprazdňování by mohla zajistit specializovaná firma zjišťující online zaplnění kontejnerů uchošťoury. Speciální letka dronů pak bude tyto kontejnery sbírat a přenášet do startupových dílen. Olej, využívaný ve fastfoodech, by byl následně jednoduše upraven a přelit v těchto dílnách do speciálních recyklovatelných kahanů, ve kterých by jako knoty sloužily právě použité uchošťoury. Tyto uchošťouří lampy by pak byly zdarma distribuovány během konání tryzen za oběti, které zemřely po výbuchu frustrace odmítnutých žadatelů o azyl. Politici, majitelé fastfoodů a účastníci piet budou mít hřejivý pocit, že pocta zesnulým je nejen důstojná, ale i čistě ekologická. Celý svět se stane lepším, zelenějším a bezpečnějším. Takto použité peníze daňových poplatníků bych považoval za zcela smysluplně vydané prostředky.

Teď si říkáte, že si z vás dělám prdel. Ale já si nezačal.

Zdroj