Katastrofa na Šumavě: Stromy řeší veterinář. Zkušený lesník ví, kdo může za sucho v Čechách

Uveřejněno dne 18 září 2019 000 13:57

Sousloví kůrovcová kalamita se dnes zmiňuje nejen ve spojitosti se suchem a klimatickými změnami, ale také se jménem bývalého ministra Martina Bursíka, který získal pozici na pražském magistrátu. A právě o Národním parku Šumava a kůrovcové kalamitě hovořil Jan Štrobl, lesní inženýr s 30letou praxí. Prý už je čas hovořit o katastrofě a bude se muset použít chemie. Tam, kde se hospodaří, je prý vše v pořádku. Globální oteplování za kůrovce prý nemůže. Zato prý kůrovec může za sucho v Česku. A kdo je za to zodpovědný?

Štrobl říká, že je na čase mluvit o katastrofě. „To už není kalamita, ale naprostá katastrofa. Když si vezmeme jenom rok 2018, bylo napadeno na 20 milionů kubíků dřeva po celé naší republice,“ říká. Podle Štrobla se kalamity vyskytovaly i dříve. A vysvětluje, kdo za to může: „Vždy to je záležitostí lesníka, to znamená, že pokud někde vznikla kůrovcová kalamita, tak to vždy bylo pro zanedbanou ochranu lesa na daném lesnickém úseku, kde se lesník málo staral, málo hlídal, nedodržoval sanitární minimum. To znamená čistotu v lese po těžbách, nebo když třeba vítr zlomil, vyvrátil nějaký smrk, a on to včas neuklidil, nechal tam namnožit tohoto brouka a v následujícím období si toho nevšímal. Potom se tento brouk vyvíjí geometrickou řadou a vzniká kalamita.“ Jako příklady kalamit z minulosti zmínil období světových válek, kdy byly lesníci odvedeni do armády a nemohli se o lesy starat.

Dále Štrobl tvrdí, že tvrzení, že za kůrovcovou kalamitu mohou klimatické změny, je nepravdivé. „Oteplování planety nemá s kůrovcem vůbec nic společného, pokud dodržujeme ochranu.“ A dodává: „Je to zástěrka, a nic jiného.“ Lesníci podle něj rozlišují tři stavy kůrovce, základní, zvýšený a kalamitní. Lesníci se snaží udržovat stav základní, kdy je kůrovec neškodný. „Kůrovce z lesů nikdy nevymýtíme, je to hmyz, který má obrovskou reprodukční schopnost, a my nejsme schopni ho nikdy vymýtit úplně tak, že by neexistoval,“ vysvětluje lesník. Že kůrovec zničí ojedinělé stromy je prý normální, děje se tak i z jiných příčin, jako jsou jiné druhy hmyzu, houby, vítr, námraza či sníh.

Dodal, že není politik čili že si čtenáři a posluchači nemají jeho slova vykládat jako podporu nějakého režimu. Ale prohlásil: „Do té doby opravdu lesníci dělali tu lesařinu na vysoké odborné úrovni. Do sametové revoluce, musím říct.“ Hlavní zlom byl údajně založení Národního parku Šumava.

„Tam se poprvé přestala dělat ochrana lesa proti kůrovcům. Za dobu trvání národního parku, což není ještě ani 30 let, to mělo nějakou setrvačnost, protože ještě v roce 93 se tam lesníci dokázali proti kůrovci bránit. Ale potom to přestalo, přestala ochrana lesa a v současné době je na Šumavě zhruba 300 kilometrů čtverečních uschlých původních lesů – a to není málo,“ říká Jan Štrobl. Do kontrastu dává pravý a levý břeh Vltavy v oblasti národního parku. „Nalevo máte uschlé lesy, totálně zdevastované ochranářskou činností; a napravo, kde zasahují z pohoří Boubína a Bobíka, tam se normálně hospodaří a nemáte tam žádné kalamity.“ Doplnil, že smrkové monokultury, které na místě rostly, byly sice ponechány k uschnutí, ale nyní na místě opět roste monokultura. „Teď tam rostou znovu smrkové monokultury, ale z jakého semene? Ze semene, které tam naházely nepůvodní smrky,“ konstatuje lesník Štrobl.

Chyba je podle něj jasně v tom, že se o přírodu začali starat lidé, kteří k této činnosti nemají vztah, a jmenoval například Jaromíra Bláhu, zakladatele programu Lesy v Hnutí DUHA, s tím, že se jedná o veterináře. Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený je pro změnu vystudovaný geolog. „Já kdybych si udělal nějaké školení na veterináře, tak nemohu jít operovat kočku,“ komentuje to Štrobl. Kácení, proti kterému aktivisté brojí, je podle něj nutné k tomu, aby kůrovec nenapadal další stromy. A dodal, že vzhledem k tomu, jak je kalamita pokročilá, už je nutné, i přes škody, které to napáchá, kůrovce hubit chemicky.

A na závěr přidal teorii, že za sucho, které se v Čechách rozmáhá, může Šumava. Z Německa k nám proudí vlhký vzduch z Atlantického oceánu. „Dříve, když byly na hřebenech Šumavy lesy, tak to Šumava vyčesávala, vysráželo se to a probíhal malý vodní cyklus, byly mlhy, rostly hříbky a podobně. A větry to pak zanesly dál do vnitrozemí, kde se to také vypršelo. A dnes? Dnes to nemáte. To znamená, že Šumava naopak brání přístupu atlantického vlhkého vzduchu k nám do vnitrozemí. O tom jsem osobně přesvědčen.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist