Proč aktivisté bojují proti emisím tam, kde skoro nejsou?

Uveřejněno dne 24 září 2019 000 11:54
Jiří Koželouh z Hnutí Duha mluvil v rozhlase o tom, že by bylo pěkné, vypnout české uhelné elektrárny v roce 2025. Tedy ještě o 13 let dřív, než se to má stát v Německu (2038). Prý to také zaznělo na jednání Uhelné komise.

Zároveň již však šéf Duhy neříká, proč by to Česko mělo udělat právě takhle rychle a čeho by tím dosáhlo. Nejspíš proto, že takový výčet je zcela zřejmý: Zaprvé zhruba padesátiprocentní závislost na dovozu elektřiny, ztráta energetické bezpečnosti i nezávislosti. Zadruhé Hnutí duha, Greenpeace a ostatní lobbistické organizace můžou na svá ústředí ohlásit s předstihem splněný dlouhodobý úkol. Na světové produkci CO2 se to neprojeví prakticky vůbec.

Přitom právě produkce CO2 a jeho údajný fatální vliv na zemské klima je tím důvodem, proč lobbisté a jejich politici nutí EU k odchodu od fosilních paliv.

Existují vůbec nějaké seriózní důvody, kromě aktivisticky uzavřených dohod, proč je tak strašně nutně potřeba co nejdřív zavřít uhelné elektrárny v Evropské unii?

Měřeno světovou produkcí CO2 takový důvod neexistuje, protože všechny evropské zdroje tohoto plynu (energetika, doprava, domácnosti, průmysl, zemědělství, atd.) dělají dohromady jen 10 procent jeho globálních emisí (Z toho Německo 2,2, nejvíc z EU.). Samotná hnědouhelná energetika tak vytváří jen část tohoto množství. Takže planetární množství skleníkového plynu to ovlivní jen o něco víc, než odstavení samotných českých „uhelek“.

Jenže, mají-li ekologističtí a klimatičtí aktivisté pravdu, zbývá lidstvu posledních pár let, aby zabránilo údajně nevratným změnám klimatu (jak víme, že nevratným, mimochodem?). A v takovém případě musí táhnout za jeden provaz všechny státy a především ty, který znečišťují svět nejvíc. Takže Čína, USA, Rusko, Indie, Indonésie, z Evropy Německo a tak dále. Což, jak víme, se neděje. Nebylo by tedy daleko efektivnější, aby si Unie postavila do čela pár skutečných osobností, které přesvědčí ostatní státníky o tom, aby přikročili k redukci CO2? A pak jim třeba nabídnout nynější evropský recept. To by snad mohlo mít smysl. To, co dělá EU nyní, smysl nemá.

Jde jen o to, kdo o tom přesvědčí Evropský parlament a Evropskou komisi? Dokázala by se toho úkolu zhostit česká vláda?

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist