Vězí ďábel v detailu? Anebo v uhlíku?

Uveřejněno dne 2 října 2019 000 13:58

Zelenou ekonomiku má určovat racionalita, ne víra

Cesta k „uhlíkové neutralitě“ je už faktem. Ať se ten výraz někomu líbí, či nelíbí, ať se jeho význam jakkoliv komolí (třeba že znamená nulové emise sloučenin uhlíku). Faktem je už proto, že se tímto směrem transformují ekonomiky pro nás zásadní, hlavně německá. Chceme-li zůstat evropsky kompatibilní, je dobré s tím počítat a připravit se na to. To je jádro cesty a jejího směru.

Jiné otázky nastolují detaily té cesty, její přesný harmonogram a předem určené výsledky. Tady přichází ke slovu zápas racionality s emocemi až fanatismem, jaký má silnou pozici právě v Německu. Takže úhrnem. Musíme počítat s tím, že bude klesat spotřeba energie. Na tom přece není nic špatného. I ten, kdo považuje globální oteplování za hoax či humbuk, by se mohl potěšit představou, že Západ přestane dovážet fosilní uhlovodíky (ropu a zemní plyn) z blízkovýchodních diktatur, teokracií či emirátů. Konkrétně pak musíme počítat s růstem ceny energií, ceny cestování či s postupným vytěsňováním aut se spalovacími motory. Právě tak to vnímá i vláda, konkrétně ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na tak obecném poli nejsou moc široké mantinely k rozhodování. Ale jsou jinde. Počínaje mírou odhodlání (někdo by řekl umanutosti) vlády či celého establishmentu přes postoj k jaderné energetice až po společenský souboj racionality s fanatismem. Čím dál častěji by se chtělo říci, že v Německu ten souboj fanatici vyhrávají.

Nejde tu jen o rozpočty a peníze. Velká koalice Angely Merkelové chce vynaložit pro příští čtyři roky na ochranu klimatu 40 miliard eur. To je asi bilion korun. V přepočtu na lidnatost a měnu Česka to znamená roční výdaje přes 30 miliard korun. Máme na to, chceme-li zároveň plnit závazek vůči NATO (zvýšit výdaje na armádu na dvě procenta HDP), zvyšovat starobní důchody či platy učitelů?

Jenže závažnější může být fanatismus postihující nemalý díl společnosti. Ve Frankfurtu začal automobilový veletrh a reportérka listu Die Welt líčí jeho atmosféru takto: „Ještě nikdy neviděl frankfurtský veletrh tolik nenávisti vůči autům. Demonstranti vyhlásili autům válku. Zpráva z fronty.“ Radikálové stavějí hlavní otázku ještě tvrději: Je slučitelná ochrana klimatu s tržní ekonomikou?

Tím jen dál posiluje pocit, že v Německu fanatismus vítězí nad racionalitou. Což je inspirující téma i pro prostředí českých „záškoláků“. Toho tématu by se mohli chopit učitelé a dávat jim otázky. Třeba: Je skutečně prioritou uhlíková neutralita? Pokud ano, jaký má smysl, že Německo prioritně odstavuje jaderné elektrárny a nikoliv ty na uhlí či zemní plyn? Kolik emisí CO2 vypouští stále udržovaná uhelná elektrárna? A kolik elektrárna jaderná?

Racionalisté by pak mohli dojít k závěru, že je-li prioritou „uhlíková neutralita“, má smysl jadernou energetiku udržet. Tak to ještě počátkem roku říkala i Greta Thunbergová. Ale stoupenci pevné víry ji ihned okřikli, neboť „jádro“ je pro ně ztělesněním ďábla. I proto si nad prvním poprázdninovým Pátkem pro budoucnost, kam přišel „nasát atmosféru“, povzdechl novinář Henryk Broder: „Tolik víry – a tak málo vědění.“ To je obecné poučení i pro nás včetně studentů a školáků: klaďme racionalitu před víru.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist