BOJ O KLIMA NÁS PŘIJDE NA 1,8 TRILIONŮ DOLARŮ

Uveřejněno dne 16 října 2019 000 12:34

Global Center on Adaptatioon má své sídlo v Holandsku. Je to centrum zrozené pro boj s klimatickou změnou. Tvoří ho 34 osobností ze světa politického, akademického a pro různé záležitosti, mezi kterými vynikají bývalý sekretář OSN Ki Moon, zakladatel Microsoftu Bill Gates a ředitelka Světové banky Kristalina Georgieva. Jeho posláním je přivést komunity, města a státy k naléhavé přípravě a vymezení ničivých efektů klimatické změny, aby bylo možno využít nejlepší, ekonomicky nejúspěšnější řešení, omezit rizika a stát se silnějšími.

10. září byla zveřejněna zpráva pro sumit, který se bude konat 23. září ve Skleněném paláci. Zpráva má 81 stran, na kterých jsou uvedeny přednostní zásahy pro záchranu planety a globální náklady na příštích deset let, které se vyšplhaly na 1,8 trilionů dolarů (1,6 trilionů € – jeden trilion představuje miliardu miliard), které by nás neměly děsit, protože údajně na druhé straně slibují ekonomický přínos ve výši 7,1 trilionů dolarů.

Tyto přesné výpočty, 7, 1 trilionů, nic víc a nic méně, přičemž variabilní faktory jsou tak četné, že představují značný zmatek; ale v tomto případě jsou zmatky předpokládány a vycházejí z nich eminentní osobnosti. Údajně je v běhu klimatická změna, která má lidský původ; tato změna je zapříčiněna výjimečnými emisemi plynů v důsledku lidských činností (spotřeba fosilních paliv, produkce Co2, metan vycházející z nárůstu kravského trusu, emise, které zvyšují teplotu na Zemi; a efekty oteplování „global warning“ jsou katastrofické pro zdraví člověka a pro prostředí, až po zmaření života na planetě.

Názor, že se klima poprvé v dějinách světa mění v důsledku lidské činnosti, je domněnka, která postrádá vědeckou platnost. Totéž platí o prognóze ustavičného zvyšování teploty, která ospravedlňuje požadavek drastického snižování skleníkových plynů, ať to stojí, co stojí, a návrhy a iniciativy v astronomických číslech pro zábranu škod. Dokonce ani o faktu, že zvyšování teploty má devastující účinky, neexistuje jednotný názor. Bjorn Lomboorg, známý kající abientalista původně sloužící Greenpeace, ve své knize z roku L’ambientalista scettico, (Skeptický ochránce přírody), k tomu uvádí přesvědčující údaje s patřičnými daty.

Je opravdu zarážející, když pomyslíme, že se od lidstva požaduje, aby vynaložilo miliardy miliard na základě domněnky, že se tak předejde či omezí škody bez jistoty, že budou prokázány. Ale Global Commission on Adaptation to dělá sílou zvyku s jasnou technikou: vytvořit stav strachu, ohlašovat hrozící katastrofy, avizovat nedostatek času, kterého je stále méně, než dospějeme do bodu, ze kterého není návratu. „Vzpomínáte si na dobu, kdy jsme měli už jen 10 let na záchranu planety?“, napsal 24. července korespondent BBC Matt McGrath a odvolával se na fakt, že v roce 2018 agentura pro životní prostředí IPCC tvrdila, že abychom snížili teplotu o 1,5o, je třeba do roku 2030 zredukovat emise CO2 o 45%. Dnes pozorovatelé tvrdí, že opatření pro redukci skleníkových plynů je třeba realizovat do roku 2020 a na to nám zbývá už jen 18 měsíců.

Přesvědčení, že 2020 je poslední termín, poslední příležitost, jak se vyhnout klimatické změně, je stále jasnější a rozšířenější, vysvětloval korespondent BBC a citoval prince Charlieho z Anglie, který při přijetí ministrů zahraničí Commonwealthu v deliriu všemohoucnosti prohlásil: »Jsem pevně přesvědčen, že za následujících 18 měsíců budeme schopni zadržet změnu klimatu v únosných mezích a přivedeme přírodu do rovnováhy nezbytné pro naše přežití«.

Global Commision on Adapttation globale 24. září chce vydat výzvu pro „Rok akce“, poslední užitečný. V průběhu akce bude prezentováno pět oblastí naléhavého neodkladného zásahu: poplašné systémy, aby včas avizovaly nebezpečí hrozící společnostem, které žijí na ostrovech a pobřeží, na infrastrukturách (cesty, mosty, domy). Navrhuje natírat střechy bílou barvou, aby se snížila teplota v budovách a bytech. Zemědělcům připravit kultury, kterou jsou odolnější v době sucha, vysazovat kořenovníky obecné, protože mohou chránit před bouřemi, zavést produktivnější rybolov, zamezit plýtvání vodou, chránit rezervy, které budou důležité při zvýšení teplot.

Připouštím, že některá opatření mohou být užitečná, např. poplašná zařízení o blížících se uragánech, vytváření vodních zásob. Otázkou je, kde vzít 1,8 trilionů dolarů. Globální komise má odpověď: Osoby, postižené klimatickými změnami, bývají za tento problém méně odpovědné. Proto bohaté oblasti mají morální povinnost zasahovat v zájmu všech.

Jestliže však oteplování nemá antropologický původ, co si počneme? Až se začne ochlazovat, budeme střechy natírat na černo?

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist