Několik poznámek ke klimatickému alarmismu

Uveřejněno dne 31 října 2019 000 9:45
Plánovaných konců světa jsem už několik ve zdraví přežil. Jistě, dříve, ale spíš později nastane nějaký malér, který učiní Zemi neobyvatelnou, třeba až se Slunce změní v červeného obra a jsou i jiné možnosti.

Jsem už nějakou tu chvilku na světě, konkrétně od roku 1953 a něco pamatuji.

  1. V šedesátých letech nás strašili atomovou válkou. A vůbec očekávanou agresí ze Západu. Tehdy jsem tomu ještě věřil a bál jsem se. No, v srpnu 1968 agrese skutečně přišla a Západ jen tupě přihlížel.
    V sedmdesátých letech zase chvíli hrozila nová doba ledová. Tenkrát to ale ještě neměli moc mediálně zmáknuté, takže na tom nikdo byznys nepostavil.
    Taky do roku 2000 měly dojít těžitelné zásoby ropy. Dnes to ale vypadá, že jsou větší, než tenkrát odhadovali.
    Pak měl konec světa nastat v souvislosti s rokem 2000. Jako by okolnost, že máme na rukou deset prstů a proto používáme dekadickou soustavu spolu s dodatečně a nepřesně stanoveným datem Kristova narození měla hrát nějakou roli v dějinách Země.
    Další šance na konec světa měla souviset s mayským kalendářem.
    Jehovisté také občas přicházejí s očekáváním konce světa a taky jim to nevychází.
    Shrnuto a podtrženo: Plánovaných konců světa jsem už několik ve zdraví přežil. Jistě, dříve, ale spíš později nastane nějaký malér, který učiní Zemi neobyvatelnou, třeba až se Slunce změní v červeného obra a jsou i jiné možnosti. Každopádně to bude nejspíš něco, s čím propaganda nepočítala. CO2 to ale nebude.
    Lidé narození pro roce 2000 to mají těžší. Klimatická změna je první hrozba, kterou zaregistrovali a tak z ní mohou být stejně vyděšeni jako já v šedesátkách z toho atomu.
  2. Pamatuji, jak se měnilo u nás životní prostředí od šedesátých let do dneška.
    Řeka Ostravice se v Bašce díky tamním železárnám zbarvila do červena a další barvy a hlavně zápach přidala papírna ve Vratimově a jiné fabriky podél toku. V Ostravě pak už díky vodě z odkališť převládala barva černá s mastnými koly. Dnes je Ostravice čistá až k ústí do Odry.
    V Praze ve starší zástavbě, což bylo všechno kromě panelákových sídlišť, převládalo topení v kamnech převážně hnědým uhlím. Až někdy budete mít cestu po Nuselském mostě, podívejte se dolů a zkuste spočítat komíny na činžácích v údolí. A představte si, že je právě inverze a že se všech těch komínů kouří. Nějaký čas jsem v sedmdesátých letech bydlel v podnájmu v Holešovicích a tam navíc při správném směru větru pěkně smrděl pivovar. Tehdejší propaganda ale, pokud psala o smogu, tak výhradně v souvislosti s Londýnem nebo Los Angeles s tím, že v Praze a v ČSSR vůbec něco takového vůbec nehrozí. Mimochodem, Holešovice jsou součástí Prahy 7, kde nedávno aktivistický starosta vyhlásil stav klimatické nouze.
    V šedesátých letech také na venkově neexistoval svoz odpadu. Odpadky se prostě naházely do řeky, potoka nebo nejbližší rokle. A topilo se vším hořlavým, hlavně uhelnými kaly a jak ty dokázaly čmoudit.
    Automobilů jezdilo méně než dnes, ale smrděly i při tak malém počtu víc, než ta současná.
    Nutno ovšem komunistům přiznat, že stav životního prostředí se začal zlepšovat už v sedmdesátých letech. Dnešní stav je nesrovnatelně lepší.
    Připouštím, že v „rozvojovém“ světě se životní prostředí zhoršuje, ale za to může hlavně tamní bezuzdná množivost, podporovaná, mimochodem, z vyspělých zemí Západu. S tím ale zákaz SUV či hovězího ve vyspělých zemí s nic nenadělá.
    Takže až mi někdo bude vykládat, jak se u nás životní prostředí zhoršuje, vím, jak mu oponovat nebo spíš, kam ho poslat. Mladí lidé to mají horší. Pokud se jim rodiče v tomto smyslu dostatečně nevěnovali, tak vlastně nic jiného než klimatickou propagandu nepoznali a snadno jí mohou podlehnout.
  3. A konečně – puberťáci. Kdo měl doma jako rodič dítě v pubertě, ví, o čem mluvím. Hezky to popisuje Betty McDonald v novele Onions in Stew (česky Dusím se ve vlastní šťávě). Rodiče a dospělí vůbec jsou naprosto nemožní, nechápou svět mladých a jejich potřeby, mají nesmyslné názory a coj e ještě horší, úplně nesmyslné požadavky. Jako rodič, který to přežil, mám za to, že vychovávat puberťáka je nemožné protože co jsem dětem nevštípil do puberty, to už jim nevštípím. Zbývá jen zatnout zuby a eventuelně se modlit, aby se puberta přehnala bez vážnějších následků. Děti v tomhle věku totiž mají sklon se chytat dost pochybných vzorů, a takový ekologický fanatik je snad přece jen lepší varianta než drogový dealer.

A co vzkázat studentům stávkujícím za klima?
Mám pro Vás určité pochopení. Taky jsem zamlada všelijak blbnul a vyrostl jsem z toho. Jak by řekl Zdeněk Svěrák: „Já věřil spoustě omylů (a dodnes nemám jasno v hlavě.)“.Většině z Vás se to taky povede. A dvanáct let uteče jako voda a když svět, nebo aspoň civilizace, neskončí, přijdou jiné hrozby, ale ty už budou tématem pro další generaci.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist