Náš boj s klimatem

Uveřejněno dne 10 dubna 2020 000 11:24
Stalo se jakousi normou, že ti, kteří to myslí s planetou dobře, se nekompromisně staví za zavádění ekologického zemědělství, razantní snížení stavů skotu a masivní zavádění technologií na eliminaci oxidu uhličitého z atmosféry. Cílem je zlepšit zdraví naše i Matičky Země. S transparenty ve stejném duchu se setkáváme i na masových studentských akcích. Je nasnadě, že politici na to začínají slyšet. Problém je v tom, že vědcům ze Stanfordu a Cranfield University, se všechny tři zmíněné aktivity, tak jak se dělají, jeví jako kravina.

Dr. Frank Mitloehner, profesor na University of California, Davis, odborník na živočišnou výrobu a zemědělství. Kredit: UC Davis.

Dr. Frank Mitloehner, profesor na University of California, Davis, odborník na živočišnou výrobu a zemědělství. Kredit: UC Davis.

Ekologickým zemědělstvím za záchranu planety

Navzdory tomu, že přežvýkavci žerou trávu, to, co pokrývá jejich nutriční potřebu, jsou vysoce kvalitní proteiny, takže to ve skutečnosti jsou masožravci. Z pohledu využitelnosti se živí kvalitnějšími proteiny, než my. Kvalitní a lehce stravitelné proteiny jim „vyrábí“ v předžaludcích mikroorganismy. Ty při své činnosti produkují i plyny, hodně plynů. Především oxid uhličitý a methan a ještě asi sto dalších škodlivých plynů. Aby se jich zvířata zbavila, dávají jim volný průchod především předním otvorem (říháním). To se nelíbí klimatologům, protože každý den z dojnice odchází nejen CO2, ale i téměř 500 litrů metanu. Za rok to dělá úctyhodných 120 kilogramů. Zatímco množství známe poměrně přesně, horší to je s odhadem, kolik toho vlastně má skot na triku z veškeré, takzvané antropogenní produkce. V literatuře uváděná čísla se rozcházejí tak mocně, že nebýt to údaje slovutných institucí, jeden by snadno nabyl dojmu, že v tom je … zkrátka nesprávného dojmu.

Skot byl po staletí něčím nenahraditelným, z velké části kvůli chlévské mrvě. Hlavně díky jí se našim  předkům podařilo vylepšit ornici o to, čemu říkáme humus a co stojí za úrodností a taky údržností vody v půdě.  V klimatologických časopisech, jakým je například Climatic Change, se ale rojí články, nabádající k boji se změnou klimatu vybitím stád a apelujících na změnu našeho jídelníčku. Zcela vážně se operuje s takovými nápady, jako je náhrada hovězího fazolemi. Nic proti vegetariánství, Spojeným státům americkým by to rázem zajistilo splnění více než 50 procent emisních cílů pro rok 2020.

Problém je v tom, že  v našich končinách jsou fazole nejlepší na smetaně a k tomu je krávy potřeba. Tak nějak se při tom zapomíná, že nic se nemá přehánět a že to platí i pro luštěniny. Obsahují fytoestrogeny. Předponu „fyto“ většinou čteme ve spojení s látkami  přirozenými a zdraví prospěšnými. Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost.

 

Mark Z. Jacobson, profesor na Stanfordské univerzitě, tvůrce počítačových modelů, specializující se na účinky spalování fosilních paliv, biomasy a na znečištění ovzduší.  Kredit: SU.

Mark Z. Jacobson, profesor na Stanfordské univerzitě, tvůrce počítačových modelů, specializující se na účinky spalování fosilních paliv, biomasy a na znečištění ovzduší.  Kredit: SU.

Před časem se s výtažky z luštěnin dělaly pokusy na lidských dobrovolnících. Snahou bylo najít levnou náhradu mužské antikoncepce pro země, kde mají problém s vysokou porodností a nechutí mužů si navlékat čepičku. Výsledky, co do snížení počtu spermií,  byly slibné. Problém se ukázal být jinde. Fytoestrogeny markýrují aktivitu ženského hormonu estrogenu a u mužů jejich přemíra vyvolávala ranní nevolnosti. S tím ochota mladých Indů pokračovat v pokusu se vytratila a vše vyšumělo do ztracena. Možná ale, když teď už budeme vědět, že to je pro dobro planety, náhradu hovězího fazolemi ustojíme lépe než Asiaté, kterým šlo jen o sex.

 

Rozjetý vlak

Klimatologům z řad alarmistů se podařil husarský kousek. Zveřejňováním naměřených dat bez patřičného komentáře, se jim podařilo u veřejnosti vsugerovat, že skot škodí planetě víc, než všechna auta i s letadly dohromady. Nejspíš tomu napomohlo i to, že chovatelů je málo a vlastníků plechových miláčků hodně, tak se nám to dobře poslouchalo. Detail, že v případě plynů uvolňovaných skotem, jde o něco zcela jiného, už nikoho nezajímá. Pokud jste světlou výjimkou, dopřejte sluchu Franku Mitloehnerovi z Kalifornské univerzity z katedry zemědělství a přírodních zdrojů (viz připojené video). Popravdě tam pan profesor nic světoborného neříká, ale polopaticky vysvětluje, že v případě skotu jde o neustálý koloběh a nikoli o zaneřáďování atmosféry něčím navíc, co má původ v ropě a uhlí.  Na koloběhu života vysvětluje, že rostliny mohou uvolňovat jen tolik uhlíku, kolik ho ze vzduchu přijmou a že krávy jsou v tom koloběhu pouhým prostředníkem.

 

Pokud vědci u sledovaných instalovaných zařízení na eliminaci CO2 započítali všechny vstupy nutné k jejich provozu, deklarovaná účinnost z devadesáti procent klesla na deset procent.

Pokud vědci u sledovaných instalovaných zařízení na eliminaci CO2 započítali všechny vstupy nutné k jejich provozu, deklarovaná účinnost z devadesáti procent klesla na deset procent.

A teď několik slov k tolik obávanému methanu, který produkují. I jeho molekula obsahuje uhlík, takže i jeho původ je z rostlin. Methan, v porovnání s oxidem uhličitým, se v atmosféře dlouho neohřeje. Do deseti let je z něj zase CO2. Jinak řečeno, množství CO2, je po rozpadu methanu stejné, jako na začátku tohoto příběhu, když rostlina ke svému růstu oxid uhličitý přijímala. Aby to bylo jasné i aktivistům, tak tam opakuje, že: Krávy žádný nový uhlík do atmosféry nepřidávají!  A pokud se nebudou zvyšovat stavy skotu, v atmosféře množství methanu neporoste ani krátkodobě.

 

Aktivisté faulují

Veřejnosti skot presentují jako něco, co metan v atmosféře akumuluje, a že čím více krav, nebo čím déle je chovatel má, tím větší akumulaci methanu má na svědomí. Realita je ale taková, že stejným tempem, jakým methan z krav uniká, stejným tempem se v atmosféře rozpadá (odborně se tomuto procesu říká oxidace hydroxylovým radikálem). V uhlíkovém cyklu, v němž figurují krávy, tak nula od nuly pojde, což o cyklu paličů fosilních paliv se říci nedá. Ať už jde o elektrárny, auta, letadla,… spalují něco, co bylo po dlouhé věky uloženo a zakonzervováno. A je jedno, zda jde o ropu, uhlí nebo plyn, jejich hořením se uvolňuje  hlavně CO2 a tomu trvá až tisíce let, než se v atmosféře rozpadne (jiný pramen uvádí životnost CO2 50 – 200 let, metanu asi  12 let).

 

Je smutné, že demagogie slaví vítězství a společnost je přesvědčena, že skot škodí víc, než auta. To se potom ani nemůžeme divit, že technologičtí inženýři dostávají zakázky a špekulují, jak neblahé pšoukání skotu eliminovat. K těm, zatím nerealizovaným vymyšlenostem, patří  zvyšování odrazivosti horních vrstev atmosféry. Například rozprašováním nanodiamantů. Z těch již realizovaných projektů, se zkoušelo i zkrmování aromatických látek (i česneku), to bachorovou mikroflóru donutí lehkým přiotrávením k menší plynatosti, nicméně s dopadem na nižší užitkovost. A i mléko tím dostává pachuť.

 

Bojovnice proti klimatické změně  Greta Thunbergová má řadu slavných fanoušků. Na instagramu zveřejnila foto s oskarovým idolem stříbrného plátna, Leonardem DiCaprio. Kredit: Instagram.

Bojovnice proti klimatické změně Greta Thunbergová má řadu slavných fanoušků. Na instagramu zveřejnila foto s oskarovým idolem stříbrného plátna, Leonardem DiCaprio. Kredit: Instagram.

Co se spalování fosilních paliv týče, tam se ujalo vychytávání CO2 pomocí různých chemicko-fyzikálních udělátek. Těm se letos podrobně podíval na zoubek profesor  Mark Z. Jacobson ze Stanford University. I když šlo jen o dva provozy, stojí za to, jeho poznatky zmínit. Když z veřejně dostupných zdrojů u již provozovaných zařízení na eliminaci uhlíku vzal v úvahu všechny jejich vstupy, ukázalo se, že ani zdaleka nesnižují podstatná množství uhlíku, ale jen jeho malý zlomek. Ještě horší je, že ke svému provozu potřebují energii, anebo něco, co se při procesu spotřebovává a k čemu bylo hodně energie potřeba. Provoz obou jím sledovaných „vysavačů“ skleníkových plynů, byl udržován v chodu energií pocházející z klasických fosilních zdrojů. Jinak řečeno, i když lokálně zařízení stav uvolňování CO2 zlepšovalo, s ohledem na celou Zemi, byla opodstatněnost těchto opatření poněkud na vodě a možná i trochu dál. Jacobson připomíná, že nám většinou uniká, že i když budeme mít zařízení honosící se  eliminací sta procent uvolňovaného uhlíku, tím, že ke svému chodu budou využívat energii původem z uhlí nebo plynu, ve skutečnosti ke znečištění ovzduší svým provozem také přispívají.

 

Jak tomu bylo u jím sledovaných provozů?  Standardní prezentovaný odhad účinnosti technologií zachycování uhlíku se uváděl  85 – 90 procent. Žádné z nich ale toto očekávání nesplňovalo. V uhelné elektrárně zařízení po dobu 6 měsíců zachycovalo ze spalin pouze 55,4 procent. A i tato hodnota měla ještě háček. Pokud se do bilance zahrnou i emise spojené s výrobou zařízení, náklady na provoz, údržbu,.. tak během provozu v průběhu 20 let, zařízení reálně likviduje pouze 10 až 11 procent (celkových ekvivalentních) emisí.

U druhého zařízení, vychytávajícího CO2 propíráním vzduchu, to dopadlo stejně. Po zahrnutí předřazených emisí, i u něj spadla reálná účinnost k deseti procentům. Pokud se tedy veřejnosti předkládá účinnost 85 až 90 procent, ale skutečnost, při deklarované době provozu dvaceti let a započítání nákladů na provoz převedených na ekvivalent produkce skleníkového plynu spolu s náklady spojenými s těžbou, surovin, uhlí, plynu, ztrátami,…) je ve finále pouhých 10 procent, tak bez ohledu na to, o jak inženýrsky zajímavá řešení jde, z laického pohledu to je katastrofa. Autor studie tak silný výraz nevolí. Operuje termínem „sociální zatížení společnosti“. Jeho závěr se ale od toho našeho, moc neliší:  Pokud provozujeme zařízení na eliminaci CO2 a jsou vyráběna a provozována energiemi pocházejícími z fosilních paliv, je při tak nízké účinnosti, pro lidské zdraví lepší, je nerealizovat. Z ušetřených peněz podpořit přirozené „čistící prostředky“, jako například výsadbu lesů a bránit spalování biomasy.

 

Stávka studentů „Climate Strike!". Berlín 14. prosince 2018. Kredit:  Leonhard Lenz, CC0. Wikipedia.

Stávka studentů „Climate Strike!“. Berlín 14. prosince 2018. Kredit: Leonhard Lenz, CC0. Wikipedia.

Veřejné blaho

Dobrý úmysl a snaha „něco v tom už konečně dělat“, vedou k celosvětové snaze realizovat monster akce na úpravu zemského klimatu. Jde u toho o velké peníze a náklady se ospravedlňují „veřejným blahem“. Vědce z Binghamtonské státní univerzity v New Yorku podsouvání představy, že klimatické inženýrství je všeobecně prospěšným aktem, rozčílila natolik, že v uplynulém týdnu v dokumentu Global Transitions zmíněné spojování odsoudily slovy: „spojení nezohledňuje potenciálně negativní dopady“.

Bude EU kopírovat Británii?

Země, která nám z EU ukazuje záda, se začíná odklánět i od u nás praktikované podpory ekologického zemědělství. V pozadí je tým vědců z Cranfield University a jejich studie vypovídající o tom, že pokud by se v Anglii a Walesu k takovému hospodaření dál přikláněli, celkové „britské“ emise skleníkových plynů by rostly. Opírají se o zkušenosti z praxe. U pozemků převedených z klasického, do tzv. ekologického hospodaření, produkce klesá. Pokles si následně vynucuje dovoz potravin, a tak jde tedy jen o jakési přesouvání produkce skleníkových plynů jinam. To ale ještě není všechno.

Směrování dotací

Evropská politika na podporu ekologického zemědělství operuje s argumentem, že když se na polích nepoužívají umělá hnojiva a jiné postřiky, snižuje to emise na vyprodukované potraviny až o dvacet procent, pokud jde o produkt rostlinné výroby a o čtyři procenta u živočišné. Angličané teď k řečenému „á“ dodávají ještě „bé“. Pokud totiž jejich zemědělci přestanou přihnojovat dusíkem a omezí se jen na hnojení čistě organické, výnosy jim klesají až o čtyřicet procent. Jinak řečeno, k zajištění stejné produkce, vznikne potřeba obdělat větší kus země. To znamená delší pojezdy techniky, její větší opotřebení, nárůst spotřeby pohonných hmot,…  Nejspíš to nejhorší na tom je, že při takovém hospodaření by ztráty  postihly i živočišnou výrobu. Ta by totiž reagovala na nižší výnosy obilovin a vyšší náklady spojené s jejich pěstováním. Obojí by se odrazilo v propadu produkce monogastrů  (vepřového, drůbeže a vajec).

 

Berlín Berlín, 25. ledna 2019. Kredit: Leonhard Lenz, CC0.  Wikipedia.

Berlín Berlín, 25. ledna 2019. Kredit: Leonhard Lenz, CC0. Wikipedia.

Mají-li vědci, jako je profesor půdoznalectví Guy Kirk, pravdu, tak podpora ekologie (ve smyslu omezení umělých hnojiv, pesticidů a insekticidů), přivodí pokles výnosů s dominovým efektem. Ten by zdražil nejen buchty a vaječné nudle, ale i vepřové a bílé maso. Protože žádná direktiva z nás vegetariány neudělá, výpadek vepřového a kuřat s rodokmenem i bez něj, by začalo na talíři suplovat hovězí. Spolu s tím by se navyšovaly stavy skotu. Potom ale výsledkem snahy ekologů bude stav, který je v rozporu s požadavkem těch, co bojují proti oteplování. A teď, babo raď. Hlavně ekologům kopajícím za ekologické zemědělství, jinak jim nakopou klimatologové.

 

I když toho po rozvodu s Británií moc společného mít nebudeme, závěrům britských vědců formulovaným například v časopise Nature Communications, bychom pozornost věnovat mohli. Třeba proto, že nejsou ničím menším, než nastolením otázky, zda stávající evropská dotační politika sleduje stejné cíle, jako jsou ty, které vytyčili klimatické konference a k nimž se představitelé zemí zavazují v rámci úmluv OSN, Pařížské dohody.

Vím, že nic nevím

Rozporuplných poznatků kvapem přibývá, a spolu s tím i vzájemně si odporujících doporučení. Navzdory tomu razantně rostou počty těch, kteří v tom všem mají naprosto jasno. Odborníky na lidskou duši a psychologii davu to vede k závěru, že masové hnutí za klimatickou změnu již začíná splňovat základní rysy náboženství. Od strašení pekelnou budoucností, přes něco, co připomíná jakési sebemrskačství za spáchané hříchy minulosti, oslavami světice, až po iracionalitu přijímaných opatření, v nichž přesvědčení hraje větší roli, než argumenty. Nezbývá než doufat, že mladí, kterým se teď dostává sluchu a poct, jako málo komu, se se stejným zápalem jako do stávek, vrhnou i do studia a přispějí k řešení zapeklitostí, s nimiž si naše generace neví rady. A třeba začnou i u sebe a v záplavě transparentů se začne objevovat také: „Omezme používání chytrých telefonů“, „Nehrajme na počítačích hry“, „Přestaňme streemovat klipy a filmy“,…

 

Bolzano, 15. února 2019. Kredit: 1satzSuedtirol CC0.  Wikipedia.

Bolzano, 15. února 2019. Kredit: 1satzSuedtirol CC0. Wikipedia.

Proč?

Protože právě to je doména především náctiletých a nebylo by na škodu, kdyby se seznámili s tím, jak tyto věci fungují. Vodítkem by jim při tom mohl být jejich oblíbený Netflix. Jen za třetí čtvrtinu letošního roku zaznamenal nárůst odběratelů o 6,8 milionů. Provozovatelé Netflixu se netají tím, že jejich uživatelé jsou mladí. To samo o sobě nic nevypovídá, ale jen do doby, než za každými třiceti minutami sledování filmu, nebo hraní hry, začneme vidět ekvivalent 1,6 kilogramu oxidu uhličitého (podrobnosti se dají zjistit třeba na francouzském think-tank Maxime Efoui-Hess – Shift Project(u).

Elektroinženýři spočítali, že on-line streamování videí v uplynulém roce „vyprodukovalo“ tolik emisí, jako je veškerá roční emisní produkce Španělska. A teď si ještě jednou připomeňme ten údaj uváděný Netflixem: „Nárůst uživatelů za čtvrt roku o 7 milionů“. K tak strmému nárůstu totiž došlo až po všech těch emotivních vystoupeních Grety Thunbergové na Světovém ekonomické fórum v Davosu, na Konferenci OSN o změně klimatu, na Konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru, na Světovém summitu R20 ve Vídni, i její cestě do Ameriky závodní carbonovou jachtou se zapečetěným dieselovým motorem a vystoupením před výborem pro klimatickou krizi Sněmovny reprezentantů. Rovněž ale po všech těch masových školních stávkách ve většině zemí světa. Statistika jakoby teenagery usvědčovala z docela slušné porce toho, na co sedí pořekadlo: „kážou vodu a sami víno“. Možná ale není fér podsouvat mládí tolik cynismu, a v jejich případě jde jen o nevědomost. Třeba příště už při protestech mezi transparenty nebude chybět i něco jako: „Nestreamujme v mobilu 3G“, „Bojkotujme obrazovky s vysokým rozlišením“,…

Pesimismus podnikatelů

Poskytovatelé internetových služeb náš optimismus, že se mládí uskrovní, nesdílejí. Odhadují, že se během let 2017 až 2022 internetový přenos videa zvýší čtyřikrát a začne tvořit 80 % provozu. Realita Netflixu dává jejich věštění za pravdu. I když jsme zde zmínili jen jednu společnost, která se přiznala k 53% nárůstu výnosu ze streamování za jediný rok, podobný trend s velkou pravděpodobností sleduje i Amazon Prime a Hulu,… Kvapně se budují stále nová datová centra a streamingové služby letos zavádějí i Disney, Apple,… Začnou bojující proti klimatu i za těmito žrouty energie a času, a i v sobě, jako konzumenty nabízených služeb, spatřovat oteplovače? Na koho se společnost rozhodne nějak došlápnout? A nebo zůstane jen u zemědělců a dalších voličsky nezajímavých minorit? To vše je jaksi ve hvězdách. Proč tak vysoko? Inu, proto, že demokracie už je taková, vysoké karty rádi rozdáváme populistům.

Literatura

Mark Z. Jacobson, The Health and Climate Impacts of Carbon Capture and Direct Air Capture, Energy & Environmental Science (2019). DOI: 10.1039/C9EE02709B Peter Alexander, Calum Browna, Almut Arnethc, Clare Diasa, John Finnigand, Dominic Moranb, e, Mark D.A. Rounsevella.: Could consumption of insects, cultured meat or imitation meat reduce global agricultural land use? Global Food Security. https://doi.org/10.1016/j.gfs.2017.04.001.  Helen Harwatt, Joan Sabaté, Gidon Eshel, Sam Soret, William Ripple.:Substituting beans for beef as a contribution toward US climate change targets, Climatic Change, 2017Robert Holahan a kol., Rozlišování rétoriky veřejných statků od jejich externalit: Případ klimatického inženýrství, Global Transitions (2019). DOI: 10.1016 / j.glt.2019.07.001

Doporučená videa:

Dr. Frank Mitloehner: Krávy vs automobily?

 

Petr Pokorný – Současná klimatická změna v perspektivě posledních staletí.

 

Projev Grety Thunberg v OSN 23. 9. 2019

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist