Džejárův poslední trik -> naftaři v čele ekologismu

Uveřejněno dne 2 března 2011 000 12:37

dzejarZakladatelem ekologického programu OSN je naftař. Šéfem klimatického panelu OSN je naftař. Největší distributor biopaliv je naftařská firma. Mám pokračovat dál?

DALLAS 1977-91: Džejár Ewing z Dallasu, největší seriálový padouch a nejslavnější fiktivní naftař, co známe. Larry Hagman si touto rolí postavil pomník. Jeden z prvních velkých amerických seriálů, který po sametu zavítal na naše, tehdy ještě zhusta černobílé, televizory.

HOUSTON: Houston je další město v Texasu, tak jako Dallas. V Houstonu sídlí Pachauriho firma GloriOil.

===========================

V prosinci 2010 v LN vyšel rozhovor s klimatologem Rahmsdorfem. S titulkem „Američané přestávají podporovat globální změnu – za 500 miliónů dolarů se americkým firmám podařilo obrátit veřejné mínění“ byl přetištěn i na webu klimatologického projektu CzechGlobe. Myslí se tím jistě hlavně ropné firmy.

EURO zase otisklo v únoru 2011 článek „Zločinci klimatu – samý vůl, idiot a pitomec“ o tom, jak některí buržousti, magnáti a ropné firmy jsou klimatickou propagandou označováni za klimatické zločince. A kolik prý naftaři utratí za lobování proti klimatickým zákonům!

Jenže na čí straně ve skutečnosti stojí naftaři? Stojí v čele klimaskeptiků? Nebo je to jinak?

============================

V ČELE IPCC JE NAFTAŘ

Až zase někde uslyšíte drby, že klimaskeptici jsou loutky v rukou naftařských baronů, zeptejte se na pana Rajendru  Pachauriho. On představuje takovou bollywoodskou verzi Džejára.

Rajendra Pachauri, šéf Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) je ropný magnát, který nadělal majlant v energetice. Byl třeba ředitelem Indian Oil Ltd. V roce 2005 založil vlastní ropnou firmu GloriOil Ltd. Ta se zabývá obtížnou extrakcí zbytkové ropy z jinak už vytěžených nalezišť. Sídlí v Houstonu v Texasu.

Na té chybě s Himaláji (2035, aféra Glaciergate) Pachauriho energetická firma TERI vydělala. Díky tomu falešnému poplachu dostala na výzkum tání Himalájů slušné dotace. A autor fámy o Himalájích dostal v TERI slušné místo. U hesla „střet zájmů“ by ve slovníku mohla být Pachauriho fotka. Přesto nebyl z čela IPCC odvolán.

Více o Pachaurim:

(http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/117785/Zelena-mafie-a-sef-Mezivladniho-panelu-pro-zmeny-klimatu-pri-OSN.html)

Christopher Booker. The real story behind the Climategate scandal. Telegraph 23. ledna 2010

NAFTAŘ ZAKLADATELEM EKO-PROGRAMU OSN

Maurice Strong je něco jako tatínek environmentalismu, protože předsedal prakticky všemu, co s tím kdy souviselo.

Původně byl presidentem Power Corporation of Canada. Od roku 76 byl šéfem PetroCanada, národní naftařské společnosti. Představuje podivný úkaz, zvaný kapitalista se socialistickým přesvědčením (tj. přesvědčením, že by měl řídit životy druhých pro jejich vlastní blaho).

V roce 1972 předsedal první konferenci v dějinách, která byla věnována životnímu prostředí (Stockholm, UN Conference on the Human Environment). V témže roce se stal prvním ředitelem nově založené UNEP (United Nations Environmental Programme), která sídlí v Keni. Program OSN pro ochranu přírody. V roce 1992 předsedal první konferenci o změnách klimatu (Summit Země, Rio de Janeiro), mezi jejíž výplody patří jednak princip předběžné ustrašenosti a jednak Agenda 21.

rajendra.jpg

(Ropní magnáti)

SHELL

Kdo myslíte, že je největším  distributorem biopaliv na světě? Je to ropná korporace Shell. To je ale překvapení (viz). V roce 2009 Shell distribuoval přes 9 miliard litrů biopaliv. Proč by tedy ropné firmy měly být proti alarmismu, když jim vynáší?

BP

Ropnou firmu BP (British Petroleum) znáte díky havárii v Mexickém zálivu. Což už ale asi nevíte, že BP byla zakládajícím členem U.S. Climate Action Partnership (USCAP), což byla lobbistická skupina usilující o PROSAZENÍ regulace uhlíku. Ti lobbovali v USA za zákon o cap-n-trade. Ne proti němu.

Jako jeden z největších producentů zemního plynu BP chtěla profitovat z klimatické legislativy například tak, že by vláda za ně zaplatila modernizaci jejich uhelných elektráren. Konkrétně jejich transformaci na plynové elektrárny. BP lobbovala také za biopaliva a solární elektrárny, aby profitovala z dotací na tyto obnovitelné zdroje.

BP patřila mezi sponzory klimatologů z CRU (epicentrum Climategate) a v Russelově komisi, která „vyšetřovala“ Climategate seděl pracovník BP.

BP také sponzoruje výzkum uhlíku Scripps CO2 Program (viz). Kdyby to byl klimaskeptický výzkum, BP by jistě byla obviněna, že si platí vědce, aby šířili dezinformace.

http://www.us-cap.org/ (Po Climategate BP z USCAP vystoupila, ale další ropné a energetické firmy zůstávají. Shell například. Nebo automobilové firmy jako Chrysler. Ti co nám znečišťují ovzduší výfukovými plyny, že ano.)

T.P.Carney. Once a government pet, BP now a capitalist tool. The Examiner. 9.června 2010

Stefan Theil. The Dark Side of the Green. Newsweek. 24.října 2009

STANDARD OIL

Vlivným stoupencem environmentalismu a Římského klubu jsou bankéři  Rockefellerové. Patří např. mezi sponzory Greenpeace. Jsou to hrozně hodní a lidumilní bankéři.

Rockefellerova nadace byla založena v roce 1913 ze zisků Standard Oil, což byla tehdy největší ropná firma na zeměkouli. Firmu nejvyšší soud nařídil dva roky předtím rozdělit na řadu menších na základě protitrustového zákona.

EXXON

Šéf ropné firmy Exxon, Rex Tillerson prohlašoval, že cap–n-trade je příliš složitý systém a on je raději pro přímou uhlíkovou daň (carbon tax), tj. pokuty za vydechování CO2. Jemu je to jedno, když jeho firma bude muset platit uhlíkovou daň, prostě zvýší cenu a zaplatí to spotřebitel.

Exxon věnoval 100 milionů dolarů na alarmistický klimatický projekt Stanford University (GCEP, viz). Stanford je místo, kde kážou vůdci světové alarmistické církve Paul Ehrlich a Stephen Schneider. A pak že Exxoni prý financují klimaskeptiky!

Třeba za rok 2008 rozdal Exxon sponzorsky 189 milionů dolarů, například 50 milionů na léčbu malárie v Africe atp. Mimo jiné sponzorují vědu a nevyhnutelně část peněz skončí v rukou vědců, kteří mohou být označeni za alarmisty nebo naopak za klimaskeptiky. Greenpeace ve svém projektu Exxosecrets byla schopná najít jen toto – dvacet milionů dolarů klimaskeptikům za dvacet let. Milion ročně. To je pár haléřů.

Kdyby Exxon chtěl zvrátit mediálně debatu o klimatu ve prospěch skeptiků, mohl by. Peníze by na to měl. Ale nedělá to. Dává peníze druhé straně.

CRU

Email CRU z roku 2000 ukazuje, že tito alarmističtí klimatologové (nikoli klimaskeptici) jednali o získání financí od ropné společnosti Shell, British Petroleum a Exxon (tehdy Esso). (http://www.prisonplanet.com/climategate-cru-looks-to-%E2%80%9Cbig-oil%E2%80%9D-for-support.html). Takže na webu ExxonSecrets by vedle klimaskeptiků měla viset i jména pánů z CRU, kteří taky „brali“ od zlých naftařů.

A když Východoanglická universita (UEA) sestavovala Russelovu komisi, aby vyšetřila aféry klimatologického ústavu CRU, což je součást UEA, koho myslíte, že posadili mezi vyšetřovatele? Pana Davida Eytona z British Petroleum – UEA byla tedy vyšetřována vlastním sponzorem, ropnou firmou (viz). Sponzor aby obhájil svoji investici, tak universitu samozřejmě očistil. Jak jinak.

ZELENÁ POLITIKA

Lámal jsem si hlavu, proč jsou Zelení proti jaderné energetice, když neznečišťuje atmosféru. Ale podívejte se na to z pohledu ropných firem. Kdybychom měli řekněme elektromobily poháněné elektřinou z jádra, poklesla by poptávka po ropě a cena  by spadla dolů.

Fosilním firmám nevadí biopaliva. Když jim to dotace zaplatí, klidně mohou obnovitelné zdroje  začít vyrábět jako přidruženou výrobu. Snadné. Otevřít si jadernou elektrárnu je složitější.

A co alarmy kolem ropného zlomu? Co by udělala ropná firma, kdyby chtěla zvýšit cenu svého zboží na trhu? Vyvolala by fámu, že ropa dochází. Vzácné zboží je ceněno více. To je nejstarší trik na burze.

Je v zájmu ropné firmy, aby někdo někde otvíral nová ložiska ropy? Ne. Kartel OPEC se přece naopak snaží udržet na trhu uměle nedostatek ropy. Kdyby bylo ropy na trhu dostatek, její cena by spadla dolů a zisky by klesly.

Možná to jsou jen shody náhod, ale spousta prvků zelené klimatické politiky hraje ropným firmám do karet.

HODNÍ VS ZLÍ NAFTAŘI

Některé firmy lobbují pro a jiné proti. Alarmisté mají naftaře dokonce ve svém čele.

Nonono. Řeknete si možná. Ti naftaři, kteří jsou na straně environmentalismu jsou ti hodní. Zatímco ti zlí jsou proti klimatické legislativě.

Jenže dobro a zlo v politice definujeme podle toho, co je v zájmu voličů. Inu tak se zamysleme, jak definovat co je tu dobré pro lidi. Co je v zájmu občanů.

Když projde klimatická legislativa, prostý občan bude platit daň z uhlíku a ceny nejen eletřiny vyletí do oblak. O tom už jsme se přesvědčili v praxi díky fotovoltaice. Takže z pohledu občana firmy, které jsou PROTI klimatické legislativě jsou ti hodní (good guys).

Firmy, které jsou pro klimatickou legislativu, jsou proti lidem a chtějí bohatnout z dotací, tj z našich daní. Slušná „hodná“ firma naopak dosahuje zisku tím, že přitáhne zákazníky kvalitnějšími službami. Zlá firma žije bez práce z našich daní (dotací).

(Obama se s tím netajil, že jeho klimatické plány jsou zaměřené proti lidem. Prostému občanu pak nezbývá doufat, že nějaké soukromé firmy budou lobovat proti klimatické legislativě. To jsou ty hodné firmy. Jinak se nedoplatíte)

KLANSMEN

Připomíná mi to jednu epizodu ze seriálu Profesionálové, ve které místní rasisté ke svému překvapení zjistí, že v čele jejich Kukluxklanu je vlastně černoch. Černý podnikatel, který je jen využil, aby ze svého domu vyhnal chudé černé nájemníky a mohl dům výnosně prodat. (série 1, epizoda „Klansmen“). A jako zajímavost dodávám, že tato epizoda byla v Británii zakázána a při reprízách seriálu se už nevysílá. Prý není dost politicky korektní.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist