E-LETECTVÍ: Ještě větší hloupost než e-automobilismus
Uveřejněno dne 2 června 2020 000 10:19
Před pár dny, 13. května 2020, se u příležitosti jubilea prvního „dálkového“ letu v Čechách uskutečnil rovněž historický „dálkový“ let z Pardubic do Prahy, tentokrát letadlem Phoenix na elektrický pohon, a poznáním zřetelně nepolíbený redaktor ČT nadšeně básnil o zahájení nové etapy vývoje letecké dopravy.
Skutečně?
Aby se těleso těžší než vzduch mohlo v tomto prostředí pohybovat, potřebuje
a) energii, udržující ho ve vzduchu a
b) energii, potřebnou k pohybu vpřed, přičemž jedno bez druhého nefunguje.
Ano, funguje, u helikoptér, ty dokážou stát na místě jako přibité hřebíkem, což je způsobeno konstrukcí jejich nosných ploch. Ale ty nelétají dálkové lety.
Na nosnou plochu letadla působí dvě síly: té nahoru táhnoucí se říká „lift“, té brzdící, dozadu a dolů táhnoucí, se říká „drag“. Snahou konstruktérů je samozřejmě křídlo s efektivním poměrem lift/drag, čím větší, tím lépe. Ukázalo se, že delší a úzké křídlo má lepší poměr než krátké a široké, proto i naše elektrické letadlo je spíše kluzák, než opravdový motorový letoun.
Odpor letadla ve vzduchu je definován jeho hmotností a poměrem L/D. Např.u letadla, vážícího 70 tun (Boeing 737) a s L/D 14 to dělá 50 000 Newtonů (N) a k jeho pohybu vpřed potřebujeme výkon daný sílou (odporu) a rychlostí. Jestliže naše Jumbo letí 900 km/hod, tak potřebuje pro horizontální let 12 500 kW (50 000 N x 250 m/s). Ve skutečnosti disponuje výkonem větším, kryjícím potřebu např. startu či provoz palubních agregátů.
K tomu je nutný zdroj energie, jedno jaké – baterie nebo kerosin a pro 8 hodin letu x 12 500 kW rovných 100 000 kWh pouze na pohon. V případě kerosinu natankujeme cca 9 tun – kolik tun baterií bychom museli mít na palubě?
Baterie použité v lehkém Phoenixu, váží 150 kg a mají kapacitu 35 kWh. 1 kg baterie má tudíž energetickou hustotu 0,23 kWh, anebo obráceně 1 kWh váží 4,28 kg. Kolik že to potřebujeme pro let našeho Jumba? 100 000 kWh x 4,28 kg…
Sakra, 428 tun baterek do letadla se vzletovou váhou 70 tun nedostaneme…
Kolik váhy máme k dispozici? 20 tun kerosinu stačícího na 13 000 km? Kam s dvaceti tunami (4 600 kWh) baterek? Do křídel, jako kerosin, nelze.. Pro trasu 331 km?!
Utěšit nás může, že to jsou pouze hypotetické výpočty, protože Boeing 737 na baterky letět nemůže, nemá vrtule. Žádné velkokapacitní, dálkové letadlo dneška nemá vrtule, které by bylo možné pohánět elektromotorem.
A žádné vrtulové letadlo nelétá 900 km/h.
Anebo ano? The Guardian v lednu 2020 informuje:
E-letadlo, 62 roků starý Haviland Beaver se 6 pasažéry, který byl vystrojen novým 750koňovým elektromotorem, byl pilotován Gregem McDougallem, zakladatelem a šéfem společnosti Harbour Air. „Pro mne byl tento let jako létání s Beaverem, ale tentokrát to byl Beaver plný elektrických steroidů. Skutečně jsem musel ubrat,“ řekl po přistání. McDougal uskutečnil tento krátký let před asi 100 diváky krátce po východu slunce podél Fraser River v blízkosti mezinárodního letiště ve Vancouveru. Podle novinářů trval let asi 15 minut.
Co mimořádného se ve skutečnosti přihodilo? Motor dává 750 koňských sil, to je cca 560 kW. Ty ale potřeboval pouze pro start, poté byl – dle vlastního vyjádření pilota – výkon snížen na 60 %. Na těchto 60 % z 560 kW, to jest na 336 kW, letěl 15 minut a při tom spotřeboval cca 84 kWh. Pak musel přistát.
Co měl v letadle? Pravděpodobně standardní Tesla baterii vážící 540 kg a s kapacitou 85 kWh. Půl tuny paliva na 15 minut letu. Kdyby měl půl tuny benzínu a benzínový motor, mohl létat pravděpodobně 10 hodin.
Dnešní environmentalisté se svým „poručíme větru, dešti“, ignorující prosté fyzikální zákony, si neuvědomují, že i jejich ideologie má hranice dané zrovna těmito zákony.
Jestli jsou i konstruktéři „Phoenixu Elektra“ rovněž blouznivci? Pravděpodobně ne, ale obchodníci určitě: silně pochybuji, že tento projekt byl financován pouze z privátních zdrojů, bez subvencí z nějakého „zeleného“ či „startovacího“ státního fondu. Kdo by odolal, hrát si a být z toho živ? A co říct ke smyslu tohoto gagu? Záchrana zeměkoule úsporou emisí CO2? Jaké úspory? Při skladbě našeho elektrického portfolia, ve kterém tzv. obnovitelná, zelená energie nedělá ani 5 % a zbytek je vyroben „nečistě“? A to za 5 milionů (dvojnásobek benzínového)? Který nedoletí ani z Prahy do Ostravy?
Jak říkám, hračka pro movitější hipstery. Nic víc a nic méně. Ale svět to určitě nezachrání. A leteckou dopravu už vůbec ne.
