Britská okultisticky založená profesorka feminismu vyzývá k vyhynutí lidstva, aby se tak bojovalo proti klimatické změně
Uveřejněno dne 3 září 2020 000 11:30
Zatímco většina jestřábů klimatické hysterie vykřikuje ze střech, že jejich cílem je vyhnout se vyhynutí lidstva, tak jiní už hrdě prohlašují, že jediným způsobem záchrany planety je minimalizace lidské rasy.
Koncem ledna vydalo prestižní učené nakladatelství Bloomsbury Academic knihu „aktivistky smrtonosné cesty k pokroku“ a darkerské profesorky feminismu Patricie Mac Cormac s názvem Protilidský manifest: Aktivismus za skoncování s atropocénem.
Profesorka kontinentální filosofie na Angelia Ruskin University MacCromack nabízí čtenářům naprosto tutové řešení pro globální oteplování přes „zaškrcení rozmnožování“ a umožnění lidstvu, aby vyhynulo.
„Aktivismus kolapsu, umělecké praktiky a afirmativně ujišťující etika spolu s uvedením do určitých moderních jevů jako kulty smrti, politiky identity v intersekcionalitě (jsi třeba průnik mezi mužem a ženou, černochem a bělochem, člověkem a slepicí) a rozbory zotročení kapitalismem jak lidských, tak nelidských organismů, až do míry ‚zombifikace‘, tím vším nás Protilidský manifest provádí způsoby, které nás uvedou k uvědomění, že musíme vytvořit jinou kompozici lidskosti, v níž překročíme všechny hranice nihilismu a post-humanismu a trans-humanismu a oprostit se od toho nepatřičného lidského privilegia oproti jiným tvorům,“ píše se v popisu knihy.
„Takto totiž můžeme aktivně s vášní a elegancí myslet a prožívat skutečnou vnitřní propojenost (tedy skutečnou, nikoliv jen virtuální) s novým světem.“
Věřím, že je to tím, co děti nazývají „slovem salát.“
MacCormac ve své knize, která je bezpochyby hrozným gulášem osvícených kraso-slovíček, sloganů a pokrokových zaklínadel jako její popis, prezentuje „apokalypsu jako konečně začátek optimismu“ pro všechny ostatní druhy, která pak budou na Zemi osvobozené od lidských bytostí, když jim tito škůdci nebudou překážet, konečně prosperovat.
Podle Cambridge News „tvrdí, že bychom kvůli škodám páchaným na ostatních živých stvořeních Země měli začít s postupným zaškrcováním rozmnožování.“ „Dospěla jsem k tomuto poznání z několika směrů,“ řekla MacCormack Cambridge News.
„Do filosofie jsem byla uvedena přes svůj zájem o feminismus a queer genderovou teorii, takže jsou pro mě reprodukční práva jako potraty dlouhodobě předmětem zájmu, což mě vedlo k tomu, abych se více poučila o právech zvířat, načež jsem se stala vegankou.“
„Základní premisou tohoto myslitelského díla je, že žijeme ve věku Antropocénu, kdy lidstvo způsobilo spoustu obrovitých problémů, kdy jedním z nich je, že vytvořilo hierarchii světa, kde běloši, muži, heterosexuálové a lidé s nepostiženým tělem dosahují úspěchů, zatímco lidé jiných ras, genderů, nestandardních sexualit a ti s postižením se o to snaží marně.“
„Kniha rovněž tvrdí, že potřebujeme rozbít své víry,“ kdy pokračuje, „i ostatní moci, kterým podléháme, jako církev kapitalismu nebo kult sebe, jelikož to lidi vede k tomu, aby jednali podle vnucených pravidel, místo aby patřičně reagovali na situace před sebou.“
Takže zaškrcení reprodukce nebude podle žádným „vnuceným“ pravidlům, nýbrž naopak půjde o dobrovolnou „uvědomělou“ reakci na klimatickou změnu? Uvážíme-li, jakou zálibu mají v kontrole populace totalitní vlády, tak se o tom dá dost pochybovat.
Přestože je to výzkumnice, která „publikovala v oborech kontinentální filosofie, feminismus, queer teorie, post-humánních teorií, hororových filmů, modifikace těla, práv zvířat a zrušení nerovnosti práv zvířat a lidí, kinemato-sexuality (což je termín, který zavedla pro lidi, kteří propadli „silné vášni k filmu“) a v etice,“ tak můžeme celkem s jistotou konstatovat, že by se na MacCormack nemělo nahlížet jako studnici moudrosti a věrohodnosti.
To však nezabránilo tomu, aby pokrokoví akademici celého světa nezačali na její knihu pět chválu.
„Tato kniha je nádhernou provokací a pozváním, abychom si představili svět bez lidí a abychom se zamysleli nad tím, co můžeme udělat, abychom se k němu dostali,“ píše v revizi Christine Daigle, profesorka filosofie a ředitelka Institutu výzkumu post-humanismu na Brock University v Kanadě.
„Je to naléhavá výzva k akci. Zábavný, lucidní a žhavě inteligentní apel na čtenáře, aby své naděje a svoji práci věnovali budoucnosti nikoliv pro sebe, nýbrž pro prosperitu veškerého nelidského života. Ponořit se do této knihy bude transformujícím zážitkem. Po jejím přečtení člověk už nemůže svět a sám sebe vidět stejně jako předtím.“
Je to sice ohavné, určitě však vůbec ne překvapující. To je přeci ideologie, do níž je levičáctví dneška zakořeněno. Všechna ta hnutí za potraty, za LGBT, tlaky na kontrolu populace a všechno tohle. Je to odmítnutí přirozeného božího řádu a přijetí zla a smrti. Ona jen tu kulturu smrti konečně odmaskovala.
