Oteplování vede k většímu… nebo menšímu meandrování Jet Streamu

Uveřejněno dne 24 září 2020 000 11:17
Známá hypotéza, že oteplování vede ke krutějším zimám, dostala další trhlinu. Nárůst „vlnitosti“ tryskového proudění (Jet Stream) vzduchu se nepotvrdil.

 

V 70. letech, kdy se severní polokoule ochlazovala, byly populární teorie, že ochlazení vede k extrémům počasí. V naší době se zase stal oblíbeným názor, že k extrémům vede oteplení. Když se v době „pauzy“ (hiatus) oteplování objevily několikrát kruté zimy a vánice – například v Rusku či v USA – popíračům oteplování (sic) byl vmeten do tváře argument, že za kruté mrazy může oteplování. A je prý naivní si myslet, že oteplení znamená oteplení.

 

Dr. Jennifer Francis profesorka na Výzkumném centru Woods Hole. V roce 2019 informovala Vědecký výbor reprezentantů USA o arktické amplifikaci zpomalující větry. Pomalejší proudění v polární oblasti mělo vést k jeho větší vlnitosti (zasahování do jižnějších zeměpisných šířek). (Kredit: WHRC)

Dr. Jennifer Francis profesorka na Výzkumném centru Woods Hole. V roce 2019 informovala Vědecký výbor reprezentantů USA o arktické amplifikaci zpomalující větry. Pomalejší proudění v polární oblasti mělo vést k jeho větší vlnitosti (zasahování do jižnějších zeměpisných šířek). (Kredit: WHRC)

Autoři tohoto cimrmanovského úkroku stranou argumentovali polárním tryskovým prouděním (Jet Stream), což je jakýsi prstenec obepínající polární oblast. Něco jako studený Golfský proud ve vzduchu, laicky řečeno. Z Jet Streamu se stala univerzální výmluva na všechno, co nezapadá do vztahu „uhlík rovná se oteplování.“

Jak známo, oteplování Arktidy je rychlejší než oteplování na rovníku – tomu se říká arktická amplifikace. Zmenšuje se tak teplotní rozdíl (gradient) mezi rovníkem a pólem. Tento jev by měl vést ke zpomalení větrů. Podle hypotézy Francisové a Vavruse (2012) by důsledkem pomalejšího tryskového proudění v polární oblasti měla být jeho větší vlnitost, tedy že jeho výběžky více zasahují do jižnějších zeměpisných šířek. To pak studený vzduch z Arktidy častěji fouká až sem k nám.

Takto tedy prý oteplení vede k epizodám mrazů. Jenže nová studie z University of Exeter publikovaná ve Science Advances nic takového nepotvrdila.

Cituji: „Několik studií dovozovalo odezvu atmosférické cirkulace na arktickou amplifikaci tak, že zkoumali trendy od asi 1990, zejména vzhledem k zesílení arktické amplifikace v tomto období, až do cca 2015, kdy se tyto analýzy prováděly. Nicméně v takto krátkém časovém měřítku mohla k zrychlení arktické amplifikace přispět také vnitřní variabilita atmosférické cirkulace.“

Stačilo, aby autoři použili delší období (1979–2018) a iluze korelace se rozplynula. Zpomalení větrů sice potvrdili, ale nikoli vlnitější Jet Stream. Ke konci sledovaného období se meandrování snížilo, navzdory oteplování.

Prof. James Screen, katedra matematiky, Universit of Exeter: „Oteplení Arktidy k vlnitějšímu proudění nevede“. (Kredit foto: Univ. Exeter)

Prof. James Screen, katedra matematiky, Universit of Exeter: „Oteplení Arktidy k vlnitějšímu proudění nevede“. (Kredit foto: Univ. Exeter)

Jeden z autorů nové studie, profesor Screen, říká: „Ta často publikovaná teze, že oteplení Arktidy vede k vlnitějšímu tryskovému proudění, stojí na hliněných nohách. Stačilo přidat deset roků dat a vidíme, že navzdory pokračujícímu oteplování Arktidy není žádný doklad o nějakých dlouhodobých změnách ve vlnitosti.“

 

To v podstatě odpovídá výzkumu harvardského týmu Hassanzadeha a kol. (2014), kteří upozornili na jednu přehlíženou drobnost. Když je menší teplotní rozdíl mezi pólem a tropy, tak to znamená menší tlakové rozdíly obecně. Tedy i na té zeměpisné šířce, kde se vyskytuje tryskové proudění. To by mělo Jet Stream stabilizovat, aby tolik nemeandroval.

Aby toho nebylo málo, tak podle jiných teorií je toto tryskové proudění v atmosféře ovlivňováno spíše kolísáním sluneční aktivity. Například článek Sánchezové a kol. (2014) z Cardiff University, která zkoumala data za posledních tisíc let. Profesor Hull, spoluautor studie, uvedl: „V obdobích solárního minima bývá západně od Britských ostrovů tlaková výše. Tento jev je obvykle nazýván „atmosférické blokování“ (atmospheric blocking), protože blokuje západní teplý vítr, odklání jej jinam a umožňuje studenému větru z Arktidy vanout jižněji a tak do Evropy přináší kruté zimy, jaké byly třeba v letech 2010 a 2013.“

Pokud takový vztah existuje, vysvětloval by tvrzení meteorologa Pierse Corbyna (ve filmu Velký podvod s globálním oteplováním), že podle chování Slunce dovede předpovídat vývoj počasí lépe než standardní klimatologické modely. A že na tom vyhrává i sázky.

Takže abych to shrnul, vědecký konsensus je jasný. Oteplování vede buď k většímu nebo menšímu meandrování tryskového proudění, čímž způsobuje extrémnější nebo méně extrémní počasí. Nebo je to úplně jedno a tryskové proudění je řízeno hlavně Sluncem.

REFERENCE

Jet stream not getting ‚wavier‘ despite Arctic warming. Phys.org, 20.2.2020

Blackport, R. and Screen, J.R. „Insignificant effect of Arctic amplification on the amplitude of midlatitude atmospheric waves“ Science Advances (2020).

Francis, J. A. and Vavrus, S.J. Evidence linking Arctic amplification to extreme weather in mid-latitudes. Geophysical Research Letters, 2012, Vol 36, Issue 6.

Schultz, C. (2015), Polar warming makes the jet stream stable, not wavy or blocked, Eos, 96, Published on 3 February 2015

Hassanzadeh, P. et al. Responses of midlatitude blocks and wave amplitude to changes in the meridional temperature gradient in an idealized dry GCM. Geophysical Research Letters, 2014, Volume 41, Issue 14.

Paola Moffa-Sánchez, Andreas Born, Ian R. Hall, David J. R. Thornalley, Stephen Barker. Solar forcing of North Atlantic surface temperature and salinity over the past millennium. Nature Geoscience, 2014.

Sun’s energy influences 1,000 years of natural climate variability in North Atlantic. Science News 9.3.2014

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist