KLIMA: Bude muset NATO válčit proti uhlí?

Uveřejněno dne 30 září 2020 000 14:37

Norské námořnictvo má v popisu práce ochranu životního prostředí. Nemělo by nás proto úplně překvapit, že norská viceadmirálka se chce ve Vojenském výboru NATO věnovat klimatickým změnám spojeným s působením ozbrojených sil. Podívejme se na tuto dámu blíže.

Viceadmirálka Luise Dedichenová strávila na fregatách norského královského námořnictva celé dva roky (1987 – 1989). Ostatní roky své námořní kariéry strávila podle Wikipedie buď ve školních škamnách, na velitelství zásobování, nebo jako tisková mluvčí či koordinátorka projektu. Tři roky strávila jako zástupce velitele v norské vojenské misi v Bruselu. Působila také v různých vedoucích funkcích na Vysoké škole obrany, kterou nakonec 12 let vedla. Od loňska je členkou Vojenského výboru NATO. (Zde je její profil na Wikipedii).

Luise Dedichenová
 

Viceadmirálka Luise Dedichenová (foto: wikipedia.org)

Svojí bojovou praxí paní viceadmirálka tedy nikoho neoslní. Reálné zkušenosti z praktické vojenské služby má minimální, navíc jimi prošla již před 30lety. Jejím odtržením od reality by se možná dalo omluvit její přesvědčení o tom, že čím více žen bude v NATO, tím bude silnější. Ale možná to myslí tak, že čím více žen bude v armádě na nebojových pozicích, tedy na těch, kde tráví svoji kariéru ona, tak tím více mužů se bude moci věnovat přípravě na akci v poli? Místo jejích feministických snah se však podívejme na její klimatický aktivismus. Mimochodem, Dedichenová má dvě dcery, obě environmentalistické aktivistky.

„Klimatické výzvy určují agendu do budoucna, a to i pro ozbrojené síly. Norská armáda už dnes řeší několik takových úkolů jménem občanské společnosti a ty se mohou v budoucnu vztahovat i na další země,“ cituje paní viceadmirálku iDnes.

Jak máme rozumět slovům paní Dedichenové? Pokud nevyjádřila pouze své osobní přesvědčení, což by jako oficiální představitelka neměla, jde o názor Norska. Což znamená, že Norsko chce svými ideologiemi infikovat i nejsilnější vojenské uskupení na světě. A chce k jejich šíření po světě používat právě NATO. Jak jinak rozumět slovům o tom, že úkoly, které v této oblasti řeší norská armáda, se v budoucnu můžou vztahovat i na další země?

Je úplně v pořádku, když si Norsko pověří svoji armádu například kontrolou dodržování ekologických předpisů ve svých výsostných vodách. Ale něco úplně jiného by bylo, kdyby takovou kontrolu chtělo Norsko vykonávat v mezinárodních vodách. Nebo v Rusku, se kterým má tento pětimilionový stát hranice za polárním kruhem? A že by se toho v jeho uhelných elektrárnách dalo kontrolovat dost… K tomu už by bylo potřeba NATO.

Ono je to vůbec s armádami a „klimatickou změnou“, tedy oteplováním, takové vachrlaté. Vojáci sice mají víc a víc elektronických „hejblátek“, která potřebují elektřinu, ale základem jejich pohyblivosti jsou naftové a benzinové motory, emitující CO2. Mimo jiné proto, že tyto pohonné látky umí lidstvo docela snadno přepravovat i v případě války. Což o elektřině úplně říct nejde. Dokonce se dá předpokládat, že v případě války bude elektřina jednou z komodit, která bude chybět nejdřív. (Samozřejmě mám na mysli elektřinu z obnovitelných zdrojů, ne tu z uhlí, nebo plynu a o jádru samozřejmě také neuvažuji. Na její válečné nedostupnosti to ovšem nic nemění.) A kde se bude brát elektřina na obsazeném a tedy pravděpodobně infrastrukturně rozvráceném území?

Ale teď zase vážně. Chce se opravdu paní Dedichenová věnovat v NATO klimatickým změnám v souvislosti s působením ozbrojených sil? Co konkrétního tím má na mysli, nebo to jsou jen ideologické bláboly?

Ať tak či tak, z jejího vystoupení je jasně vidět, kam až se bláznivá klimatická ideologie už dostala. A kam nás ještě může dostat…

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist