Žerte brouky, vyhlašuje nová pokroková potravinová politika EU prosazující méně masa a více alternativních proteinů
Uveřejněno dne 19 října 2020 000 12:27
Evropané musí podle nové potravinové politiky EU přejít na „více bejlopasnou dietu,“ v jejímž rámci bylo odhaleno, že blok bude také prosazovat „proteiny z hmyzu a amarouny z náhražek za maso.“
Strategie Evropské komise Ze stodoly na vidličku (F2F) na vytvoření „spravedlivého, zdravého a ekologicky přívětivého“ potravinového systému stanovuje, že k takovému přechodu „by nedošlo bez posuvu v dietě lidí.“
„Přechod na více bejlopasnou dietu se snížením objemu červeného a zpracovaného masa a s více ovocem a zeleninou nejenže sníží riziko život ohrožujících chorob, ale také ekologický dopad na potravinový systém,“ tvrdí se v této ve středu odhalené strategii.
Aby tuto dietu podpořili, tak stratégové uvedli, že výzkumníci se v Evropě zaměří na „zvýšení dostupnosti a zdrojů alternativních proteinů, jako jsou rostliny, mikrobiální slizy a proteiny z mořské havěti a z hmyzu, jakož i na amarouny fungující jako náhražky za maso.
Změna v jídelních návycích je „kriticky důležitá“, aby se omezila obezita, tvrdí Komise, když rovněž uznává, že její strategie F2F bude požadovat, aby Evropané chtěli jídlo, které je „čerstvé a jen málo zpracované“ (asi přechod z lidských pokrmů na nějaké spíše krmivo).
Není jasné, jak prosazování menšího jezení masa vyřeší tyto obavy, uvážíme-li, že amarouny jako náhražky za maso z rostlin jsou považovány za „utra-zpracovávané“ potraviny, které výzkum spojuje s nabíráním na váze a s mizerným zdravím a s předčasnými úmrtími.
Někteří aktivisté jsou ale touto strategií, jak je uvedena v předběžném konceptu, zklamaní, když tvrdí, Komise přeci měla navrhnout „úplné zastavení stimulace produkce a konzumace masa.“
Good Food Institute Europe (GFI Europe) – čili Institut dobrého jídla pro Evropu, který lobbuje za průmysl náhražek za maso z rostlin, tuto strategii uvítal jako „významný krok vpřed,“ kdy tvrdí, že ty tzv. alternativní proteiny „hrají v přechodu Evropy na trvale udržitelnější, zdravější a spravedlivější potravinový systém kriticky důležitou roli.“
Podle tohoto dokumentu EU je Strategie F2F součástí „srdce“ Evropského Zeleného údělu, tj. itineráře Komise, který má do roku 2050 Evropu přetvořit na „první klimatický neutrální kontinent.“
„Ten mapuje novou, trvale udržitelnou a inkluzivní strategii růstu, která má posílit ekonomiku, zlepšit lidské zdraví a kvalitu života, postarat se o přírodu a nenechat nikoho pozadu,“ chvástá se tato nevolená exekutiva EU.
Mnoho vědců je však k tomuto plánu na drastické zaškrcení uhlíkových emisí skeptických, kdy profesor techniky z Cambridge Michael Kelly varuje, že zničení spolehlivých zdrojů energie, jako je uhlí a jádro ve prospěch tzv. obnovitelností, bude fungovat jako „totální šílenství“, které neprosto nevyhnutelně přivodí zhroucení životní úrovně.
„Z energetického hlediska nemůže současná generace obnovitelných energií samotná umožnit pokračování moderní civilizované společnosti,“ napsal v odborném článku z roku 2016 mnoha medailemi dekorovaný fyzik Hughes, kdy v něm poukazoval, že obnovitelnosti dodávají jen sedm procent globálních potřeb elektřiny, přičemž „tempo, jímž fosilní paliva rostou, je sedmkrát vyšší, než to, jímž rostou nízkouhlíkové energie.“
„Výzvu k dekarbonizaci globální ekonomiky o 80 procent do roku 2050 lze podle mého názoru označit pouze za úlet, protože analýzy, které to rozebírají, ukazují, že by to bylo možné jedině, kdybychom nechali značnou část obyvatelstva vyhynout hlady, a společnost propadnout do násilí a rozvratu při absenci dostatku málo uhlíkové energie k udržení společnosti,“ varoval.
