Mýty kolem jaderné energetiky (3)

Mýty kolem jaderné energetiky – uranové transporty

Kvůli provozu jaderných elektráren se prý na našich cestách musíme setkávat s transporty jedovatých a radioaktivních sloučenin uranu. Hrozí na našich cestách “uranová smrt”?

Každodenní realita
Patříme k moderním a průmyslovým zemím, a tak se po silnicích a dálnicích středoevropských zemí (jakými jsou i Česko nebo například Německo) neustále vozí nejrůznější jedovaté látky. Potřebuje je náš průmysl, naše auta, apod. V Německu je to například kolem 500 000 tun ročně.
O značně jedovaté a nebezpečné látky se přitom jedná velice často. Fluorid uranový tvoří jen 0,0001 % škodlivin, které brázdí naše silnice. Osobně si myslím, že ten, kdo se rozčiluje nad 0,0001 procentem jedovatých nákladů, by se měl také zamyslet nad tím, co se skrývá pod zbylými 99,9999 %.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=726449

Mýty kolem jaderné energetiky – zneužití odpadu jako špinavé bomby

Odpůrci jaderné energetiky varují. Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné. Dá se ho zneužít coby tzv. “špinavé bomby”. Jak velké je skutečné reálné nebezpečí takového scénáře?

Pod pojmem “špinavá bomba” se dá představit bomba, která se skládá z konvenční trhaviny, ke které je přiloženo určité množství radioaktivní látky. Konvenční trhavina má za úkol radioaktivní příměs rozptýlit do okolí při svém výbuchu.

Přitom je zneužití radioaktivního materiálu ve špinavé bombě podobného druhu – ta nejpravděpodobnější verze zneužití radioaktivity k zastrašujícím účelům (např. terorismus). Přímé využití jaderného odpadu k výrobě skutečné jaderné bomby je příliš komplikované. Vyžadovalo by technologii, kterou není lehké obstarat a dlouhotrvající procedury při výrobě materiálu jaderné bomby. Jen těžko by se daly v naší hustě osídlené krajině skrýt. Radioaktivita sama o sobě je efektem, který by teroristy prozradil.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727309

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem… atomová bomba.

Dnešní blog bude tak trochu odpočinkový. Týdny plné vyvracení předsudků a manipulací anti jaderných aktivistů, kteří slouží své ideologii šířením strachu a demagogie … chci proložit něčím zajímavým. Něčím, co pro změnu vyjádří trochu obdivu k lidské důmyslnosti.

V minulém blogu jsem naznačila, jak je jednoduché najít ukradené vyhořelé jaderné palivo. Koneckonců je napěchované izotopy, které mají krátký poločas rozpadu – září tedy opravdu intenzivně.

Co ale podniknout, když vám někdo ukradne palivo, které je sice obohacené štěpným uranem, zatím ale neprošlo jaderným reaktorem? Nebo jinými slovy…

Co podniknout, když jste si někam založili atomovou bombu?
Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=728081

Úřady prý jdou přes mrtvoly – tolerují zamoření radioaktivitou

Hraniční dávky ionizujícího záření, které se všeobecně považují za bezpečné, podle anti-jaderných aktivistů neodpovídají skutečně bezpečným hodnotám. V honbě za ziskem jdou prý provozovatelé i úřady doslova přes mrtvoly. Opravdu?

Argumentum ad misericordiam
Tento jejich názor je klasickým argumentem, zneužívajícím soucit posluchače. Cílem je vzbudit lítost publika, takže přestane přemýšlet a zadávat nepříjemné otázky, odhalující centrální lež v konstrukci tohoho pseudoargumentu.

A tak, zatímco se oslovené publikum zabývá hypotetickými malými bezbrannými dětmi a nemohoucími starci, vydanými na milost a nemilost nelítostné mašinérii jaderné energetiky – zapomene se zabývat tím, že vůbec není pravda, že se hraniční dávky ionizujícího záření určují podle konstituce a stavu dospělých zdravých mužů.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=728842

Mýty kolem jaderné energetiky – stovky nehod ročně

Ročně se prý jen na německých jaderných elektrárnách registrují stovky nehod. Pro odpůrce jaderné energetiky je to důvod pro tvrzení o nebezpečnosti jaderné energetiky. Co se za těmito nehodami skrývá ve skutečnosti?

V první řadě je nejspíše třeba ujasnit, co aktivisté vlastně chápou pod slovem nehoda. Pod tento pojem totiž rádi kreativně schovávají všechno, co neodpovídá předpisovému provozu elektrárny.

Podle jejich interpretace to pak vypadá, že se například v Německu (jako příklad používám německá data, ale princip je ve všech zemích stejný) ročně odehraje několik stovek nehod, které mohou v nepříznivém případě vést ke katastrofě typu Černobylu.

Skutečnost je samozřejmě úplně jiná. Reálně se například za poslední desetiletí v Německu udály jen tři opravdové nehody. Dvě z nich jsou starší než 15 let. Všechny tři byly označeny jako “nekritické”.

Na jaderných elektrárnách samozřejmě dochází k určitému množství nepředpisových situací – stejně jako ve všech složitých technologických systémech. Jelikož jsou jaderné elektrárny extrémně sledovanou technologií, o všech se (na rozdíl například od nepředpisových situací v chemičkách nebo jiných továrnách) dříve dozvíme. Všechny jsou zaneseny do statistiky, která je navíc veřejně dostupná.

Naprostá většina takových nepředpisových situací je ovšem z hlediska bezpečnosti jaderné elektrárny bezvýznamná. Přesto je statistika, ve které se zachycují, velice důležitá. S její pomocí se daří komplikovaný “stroj” neustále zlepšovat. Počet nepředpisových situací na jaderných elektrárnách neustále klesá, a to přesto, že jsou prakticky vzato – starší a starší, nové se totiž nestaví.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=729716

Mýty kolem jaderné energetiky – rizikový faktor člověk

Nevypočitatelnost jaderné energetiky způsobuje také lidský faktor tvrdí aktivisté. Nikdo z nás není dokonalý. Jaderné elektrárny jsou dány na milost a nemilost lidské obsluze, tvrdí aktivisté.
Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730654

Riziko – lidský faktor
Nikdo z nás nepracuje bez chyb. Může se stát, že někdo špatně vyhodnotí situaci, otevře nebo zavře nesprávný ventil, nepochopí instrukci nebo ji rovnou úmyslně vyplní špatně – ať už z lenosti nebo zlým úmyslem.

Aktivisté tvrdí, že na jaderné elektrárně není problématická jen její technologie. Je jím prý také lidský faktor, který je navíc nevypočitatelný. Už jen kvůli němu by se měly všechny jaderné elektrárny zavřít, aby nedošlo k nějaké nebezpečné havárii.

Demagogie tohoto tvrzení spočívá mimo jiné v jeho selektivitě. Když bychom měli zavírat kvůli lidské obsluze jaderné elektrárny, proč neuzavřít například všechny benzínové stanice? Špatně obsloužený ventil nebo jiskra mohou vést k výbuchu, který bude mít dalekosáhlé následky a způsobí smrt mnoha lidí a značné škody.

Co víc… u takové benzínové pumpy se denně vystřídá spousta neprověřených lidí, laiků, nebo dokonce osob s kriminální energií… a každý z nich může škrtnout sirkou – a to jak z nevědomosti a hlouposti… tak úmyslně.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730654