Středozemní moře bylo v dobách Římské říše o 3,6°F teplejší
Uveřejněno dne 21 prosince 2020 000 10:33
Středozemní moře bývalo podle nové studie vydané v Scientific Reports před 2000 lety za Římské říše daleko teplejší, než je dnes.
Období Římského císařství, které trvalo od roku 27 před naším letopočtem do roku 476 našeho letopočtu, spadalo ve Středomoří do nejteplejšího období posledních 2 000 let, zjistil 8členný mezinárodní tým výzkumníků vedený Giulií Margaritelli.
Výzkumníci využívající jako indikátor teploty mořské vody poměry hořčíku k vápníku ze skořápek améb v mořských sedimentech určili, že Římské období (1 – 500 našeho letopočtu) bylo nejteplejším za poslední 2 tisíce let, „asi o 2°C teplejší než byly na Sicílii a oblastech Západního Středomoří průměrné hodnoty v pozdějších staletích.“
Tato studie navíc zjistila, že „jimi zjištěné oteplení během Římského císařství bylo téměř v souběhu s dalšími záznamy z moří pocházejícími z Atlantického oceánu i s kontinentálními odchylkami z rekonstrukcí v Evropě,“ kdy klimatická fáze, která „odpovídá za tzv. ‚Římské klimatické optimum‘ se vyznačovala prosperitou a rozšiřováním impéria.
„Poprvé můžeme konstatovat, že Římské císařství bylo nejteplejším obdobím posledních 2000 let a že tyto podmínky trvaly 500 let,“ uvedla členka týmu profesorka Isabel Cacho z Katedry dynamiky Země a oceánů na Barcelonské univerzitě.
„Po Římském období přišel do regionu obecně ochlazující trend s několika menšími oscilacemi,“ uvedli vědci spolu s pronášením hypotéz o „potenciální vazbě mezi tímto Římským klimatickým optimem a expanzí a následným úpadkem Římské říše.“
Studie nabízí „kriticky důležité podpůrné informace pro identifikaci minulých interakcí mezi klimatickými změnami a evolucí lidských společností a jejich adaptivních strategií.“
Jiná studie z minulého měsíce poukazuje, že mohutná vulkanická erupce na Aljašce 40 let před Kristovým narozením vyvolala v Evropě klimatický šok, který vedl k pádu Římské republiky a k následnému vzestupu Římského císařství.
K pádu Římské republiky a vzestupu Římského císařství „došlo během extrémně chladného období vzniklého v důsledku mohutné erupce vulkánu Okmok na Aljašce v roce 43 před Kristem,“ prohlašuje studie.
Klimatické proxi ukazatele a písemné dokumenty naznačují, že k mocenskému zápasu v Římě „došlo během období neobvyklého počasí, hladu a chorob ve Středomořském regionu,“ uvedli výzkumníci s dodatkem, že „záznamy vulkanického spadu“ ukazují, že k jedné z největších vulkanických erupcí posledních 2 5000 let došlo počátkem roku 43 před Kristem a že roky 43 a 42 před Kristem „patřily mezi nejchladnější roky nedávných milénií na Severní polokouli a začaly jimi jedny z nejchladnějších dekád.“
