Japonská tragedie proti jaderné energetice?
Uveřejněno dne 23 března 2011 000 9:43
Zelení a různí další protijaderní aktivisté bijí na falešný poplach a výbuchy v japonské jaderné elektrárně Fukušimě se přiživují na protijaderné hysterii. Ve skutečnosti ale není třeba panikařit, protože naše poměry jsou výrazně odlišné od těch japonských a temelínská elektrárna patří i podle hodnocení Mezinárodní agentury pro atomovou energii k nejbezpečnějším ve světě.
Asi nejdůležitějším argumentem pro zachování jaderné energetiky v České republice a dostavbu Temelína je stabilní geologické podloží Českého masívu, které vylučuje japonskou katastrofu v českých poměrech. Bezpečnost temelínského reaktoru popsal včera pro Českobudějovický deník mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. „Hlavní ochrannou bariérou je kontejnment (ochranný obal reaktoru), který j projektován a konstruován tak, aby ochránil reaktor před vnějšími vlivy a naopak zamezil případnému úniku aktivity do okolí. Jedná se o mohutnou železobetonovou konstrukci vysokou 56 metrů, která je hermeticky uzavřená. Stěny kontejnmentu jsou silné 1,2 metru. Jeho pevnost zvyšují ocelová předpínací lana, která prochází celou jeho konstrukcí.“
Samozřejmě nikdy nelze vyloučit možnost nehody jaderného zařízení. Ale podle této logiky bychom rovněž mohli zrušit železnice, protože potenciálně u každého vlaku hrozí železniční neštěstí a ze stejného důvodu zakázat i auta, která v Česku zabijí ročně kolem tisíce lidí. Ale upřímně řečeno, chtěli bychom se vrátit o pár staletí zpět, kdy u nás žádná auta nejezdila a v kolonce mrtvých při dopravních nehodách se skvěla nula? Mám dojem, že ne.
V roce 1963 došlo k tragedii na italské přehradě Vajont pod horou Monte Toc severně od Benátek, která byla zároveň vodní elektrárnou. V říjnu se do přehradních vod zřítila část sousední hory a následkem toho vznikla 150 metrů vysoká mohutná vlna, která se převalila přes hráz, smetla z povrhu vesnice v okolí a zabila před dva tisíce lidí. Ani tato událost však nebyla důvodem k zastavení výstavby vodních elektráren.
Přitom ze všech havárií jaderných elektráren na celém světě překonala množstvím obětí vajontskou katastrofu pouze ta černobylská, která byla nejhorší v historii jaderné energetiky a obsadila nevyšší stupnici mimořádných událostí na jaderných zařízení podle MAAE a to INES 7, což značí velmi těžká havárie. Pro srovnání, ani neblahá událost v americké jaderné elektrárně Three Mile Island nedosáhla černobylských parametrů a dostala hodnocení INES 5, o dva stupně nižší, což značí havárie s rizikem vlivu na okolí.
Nebojme se tedy dalšího rozvoje jaderné energetiky, který podle nejrůznějších průzkumů veřejného mínění podporuje v Česku asi 65 až 80% obyvatel. Plány na dostavbu temelínské elektrárny není nutné měnit.
