Nalezené zbytky stromů pohřbené pod současnými ledovci se datují do Středověké teplé periody a do časů ještě teplejších
Uveřejněno dne 17 června 2021 000 11:14
Nová studie (Kullman, 2021) ukazuje zhruba 9000 let staré zbytky stromů, pohřbené v „současných prázdných sněhových jamách a v ledovcových kruzích“ ve výškách o 600-700 m vyšších, než kde mohou stromy růst dnes, což ukazuje, že klima raného holocénu bylo o více než 3°C teplejší. Hranice růstu stromů byla o 75 až 100 m vyšší i během Středověké teplé periody a i během 15. a 17. století.
Tvrzení, že současné teplé klima a ústup ledovců jsou jevy v posledních tisíciletích neobvyklé a bezprecedentní je v naprostém rozporu s širokou škálou dokladů megafosilních stromů v Scandes (v severním Švédsku). Pozůstatky borovic a bříz se teď objevují v oblastech považovaných za „trvale“ příliš chladné, aby tam ty stromy přežily, kdy je lze radiokarbonovou metodou datovat do roku 1200, což bylo v pozdějších fázích Středověké teplé periody.
„V tomto kontextu si pozornost zasluhují podezřelá a málo prozkoumaná vřesoviště v údolí Abisko (Josefsson, 1990). To jsou oblasti ‚trvale‘ bez stromů v nižším subalpinkém březovém pásu. Současné mrazivé pláně v netříděných kruzích odhalují magafosilie borovic datující se do Středověké teplé periody kolem roku 1200 (Obr. 12). Ty zjevně uhynuly během následné Malé doby ledové [10].“
Pozůstatky kmenů stromů nacházíme o 600 až 700 metrů výše nad teplotním prahem potřebným v moderních hranicích růstu stromů v severním Švédsku, které pochází z raného Holocénu. Borovice datované do 13, 15 a 17 století se také nachází ve výškách o 75 až 100 metrů vyšších než dnes.
Při použití pravidla pro závislost teploty na výšce (tj. teplota klesá o 0,6°C na každých 100 m nadmořské výšky) jsou tyto megafosilie dokladem potvrzujícím, že před 9 500 až 8 500 lety byly teploty nejméně o 3°C teplejší než dnes a asi o 0,5°C teplejší byly v dobách středověku.
Obrázek zdroj: Kullman, 2021
Doklady o hranicích růstu stromů také poukazují, že tam bývaly do časů asi před 4 000 lety teploty „o 3,1°C vyšší než dnes,“ kdy poté se klima začalo „zhoršovat“ (Badino et al., 2018). Rekonstrukce poukazují, že moderní teploty patří mezi ty nejchladnější v posledních 9 000 letech.
