„Babiš, Babiš, pořád jen Babiš! Co třeba Green Deal? Ptal se nás někdo, jestli chceme mít dražší elektřinu?!“ Politolog ve varu

„Pohádky většinou začínají větou, že za sedmero horami a semdero řekami bylo nějaké království. Politické pohádky, které jsme si zvykli slýchat před volbami, pak zpravidla začínají: ´Slibuji, že když mě zvolíte, tak…´. Letos však slibů, nabídek a nedej Bože vizí moc neslyšíme. Volby se totiž zvrhly v referendum o Andreji Babišovi.“ Těmito slovy otevírá svůj pravidelný komentář pro ParlamentníListy.cz politolog Michal Bok. Podle něho budou letošní volby „nejnudnější v historii“.

Ve veřejném prostoru tak v předvolební době nezarezonovalo a dokonce ani pořádně nezaznělo žádné téma, které by stálo za řeč. A to je obrovská škoda. Českou republiku totiž trápí řáda problémů, které by si zasloužily poctivou politickou diskusi, ve které by politici nabídli voličům své představy, jak se k těmto výzvám postavit a hlavně, ve které by politické strany nabídly voličům nějaký skutečný výběr.

Skutečné problémy Česka

A opravdu nejde o malé věci. Jak vyřešíme problém s roustoucími cenami bydlení? Co uděláme pro obnovu ekonomiky po COVIDu? A jak se vůbec do doby po COVIDu dostaneme? Jak se postavíme k plánům Evropské unie na zdražování elektrické energie a na zákaz aut se spalovacími motory? Chceme se stát součástí Spojených států evropských, které vznikají, aniž by se kdokoli obtěžoval zeptat voličů, zda s federalizací Evropy souhlasí?

Tohle je jen namátkou pět zásadních politických problémů, které bude muset řešit jakákoli vláda, kterou si za necelý měsíc zvolíme. Ať už bude premiérem Andrej Babiš, Petr Fiala, Ivan Bartoš nebo třeba Franta Novák z Horní Dolní, tak se těmto otázkám nevyhne, a bylo by fér, kdyby se k nim proto postavili čelem a voličům jasně řekli, co mají v plánu.

Místo toho ale jen z obou stran slyšíme osobní útoky a bezobsažné fráze. A když už dojde na nějaký konkrétní návrh, tak zpravidla vypadá, jako kdyby politické strany, které si jinak ani nemůžou přijít na jméno, opisovaly jedna od druhé.

Krásným příkladem je problém bydlení. Všichni se shodnou na tom, že je to problém a úplně stejně se všichni shodují na tom, že řešením je nějaká výstavba tažená veřejným sektorem, tj. státem a obcemi a městy. Jistě, v detailu se jednotlivé strany liší. Piráti tlačí sociální byty a prosakují od nich nápady na zdaňování „nedměrných metrů“. SPOLU vymýšlí nějaký penězovod, kterým by stát pumpoval peníze do obcí, které by za ně stavěly bytovky. A Andrej Babiš fantazíruje o tom, jak nějaký státní podnik bude lidiem tisknout domy na 3D tiskárnách.

V principu se však od sebe nijak neliší. Ten princip, který totiž všichni zmínění reprezentují, je, že stát vezme lidem peníze, vybuduje nějak nějaké byty a ty pak za zvýhodněných podmínek nabídne nějakým lidem. Takže všichni, co platí daně a k tomu nájem nebo splácejí hypotéku, teď ještě zadotují bydlení někomu dalšímu.

Nikdo přitom neřeší příčinu současné krize. Tou je politika levných peněz prosazovaná centrální bankou, obava lidí ze znehodnocení úspor, protože inflace roste a lidi, kteří mají úspory, si je chtějí ochránit a investují do nákupu dalších nemovitostí, čímž tlačí jejich cenu nahoru, a konečně se v Česku nedá pořádně stavět.

A přesně tomu státu, který za končící volební období dokázal vybudovat 105 kilometrů nových dálnic, tedy něco málo přes 26 kilometrů v průměru za rok, máme věřit, že zvládne masivně stavět byty?

Ale abych byl spravedlivý, na stole je nový stavební zákon z dílny ANO, který by do nějaké míry mohl stavební řízení zrychlit, ale jeho osud je nejistý, protože se politici utápí v nesmyslném a zbytečném sporu o to, do jaké míry a jestli vůbec by mohly a měly mít obce možnost do stavebního řízení zasahovat.

Politici neřeší EU

A podobně tragická je letošní předvolební nabídka i v případě postojů stran k Evropské unii. Ano, vím, že to zní jako úplně okrajové téma, ale opak je pravdou. Evropská unie se dlouhodobě posouvá směrem k větší a větší centralizaci a ruku v ruce s tím se z národních vlád stávají akorát lokální gubernátoři a vykonavatelé vůle centrálních plánovačů z Bruselu.

EU v tomhle udělala mohutný skok kupředu, kdy pod pláštíkem postCOVIDOvé obnovy prosadila masivní transformaci ekonomiky pod vlajkou Green Dealu. Výsledkem téhle politiky bude zdražování. Příplatíme si za energii a ještě k tomu se prodraží doprava, protože přece vše musí být zelené a bezemisní.

Nechci a nebudu tady polemizovat o tom, nakolik je Green Deal dobrá nebo špatná politika, ale je k uzoufání, že žádná debata s voliči o ní neproběhla. Podstatou demokracie přece je nejen, že si volič volí své zástupce, ale že je s ním politika konzultována, že se k ní vyjadřuje ve volbách, že se vede diskuse. O tom, jestli si v zájmu boje za zelenější planetu přejeme platit měsíčně vyšší účty za elektřinu, se s námi nikdo nebavil. Nikdo se nás ve volbách na Green Deal neptal a i teď k němu politické strany cudně mlčí.

Politika bez politiky

Jedinou výjimkou z relevantních stran je možná SPD Tomia Okamury, ale i ten se zmáhá jen na nekonkrétní fráze a výkřiky místo toho, aby jasně řekl, co by s tím konkrétně udělal a jak by tenhle problém konkrétně řešil, kdyby se náhodou stal premiérem. Andrej Babiš dělá ramena, ale celý plán sám posvětil. Piráti by Bruselu s klidem a radostí předali ještě více pravomocí. A kdysi euroskeptická ODS se v koalici s hujerskými stranami zmáhá jen na oznamovací věty o tom, že Green Deal je realita a už se s ním nedá nic dělat.

Zkrátka letošní volby jsou nejvyprázdněnějšími volbami od Sametové revoluce. Veškerý politický spor se smrskává na to, jestli bude nebo nebude Andrej Babiš pokračovat ve funkci premiéra. A když už náhodou dojde na nějakou debatu o programu, tedy o tom, co bude nová vláda konkrétně dělat, prosazovat a zavádět, za co konkrétně se bude bít a co konkrétně pro nás, voliče, udělá, tak se celá debata soustředí na nepodstatné detaily.

Velká politická diskuse se vytratila. Je to politika bez politiky. A to i proto, protože zejména opozice selhala v nastolení tématu letošních voleb. Výsledkem bude, že se po volbách, až vznikne nová vláda, nebudeme stačit divit, co bude předvádět.

Zdroj