KLIMA: Předpovědi krizí dlouhodobě nevycházejí
Uveřejněno dne 21 října 2021 000 14:56
Podle předpovědí vědeckých, nebo politických kapacit již neměla být ropa. Ani ledovce. Ale také už měla znovu být doba ledová a současně měly být Maledivy už tři roky pod hladinou Indického oceánu. Kvůli tání ledovců.
Že většina vědců říká, že za globální oteplování či klimatickou změnu může člověk, ještě pořád nemusí znamenat, že je to pravda. I když média tvrdí něco jiného. Stejně tak nemusí být pravda, že člověk dokáže klimatickou změnu zastavit. Seznam příkladů předpovědí, se kterými souhlasila spousta vědců, a přesto nevyšly, je pěkně dlouhý. Američan Mark J. Perry jeden takový sestavil a dostal se k číslu 49. (Respektive k číslu 50, ale i on udělal chybu a jednu předpověď uvedl dvakrát.) Jeho seznam je cennější o to, že u každé předpovědi uvádí také odkaz na zprávu v médiích (zde). Co omyl, to silné téma. Podložené vědeckými výzkumy, názory kapacit a také slavných osobností. (Podobný, jen kratší seznam, složený rovnou z novinových výstřižků, doplněných o faktická data je zde.)
Třeba Al Gore, když létal tryskáčem a kázal proti oteplování, tvrdil, že do roku 2013 bude Arktida bez ledu. Pak do roku 2014. Prohlašoval to v letech 2008 a 2009. Rok 2009 byl vůbec dobrým rokem pro katastrofické předpovědi. Nechal se k nim strhnout i princ Charles, který varoval, že na záchranu světa máme 96 měsíců. Tahle lhůta vypršela v roce 2017. Rekordmanem v katastrofických předpovědích se pak stal labouristický premiér Velké Británie Gordon Brown, když prohlásil, že na záchranu planety máme pouhých 50 dnů. Mimochodem, princ Charles se v ekologii stále angažuje, ale kam se poděl Al Gore? Už mu na osudu planety nezáleží, nebo snad nebezpečí pominulo?
Již roku 1970 vyšla zpráva o tom, že hromadění dusíku v půdě způsobí, že veškerá půda bude nepoužitelná. Dnes se tomu tvrzení můžeme jen zasmát, ale na druhou stranu je fakt, že používání umělých hnojiv není pro půdu zdaleka ideální. A pro vodu už vůbec ne.
V roce 1976 panoval vědecký konsenzus, že se planeta ochlazuje, a proto přijdou hladomory. V roce 1978 se psalo, že konec třicetiletého ochlazování je v nedohlednu. Do roku 2000 měla začít doba ledová. A ještě v roce 2004 vyšla vědecká zpráva, že do roku 2024 bude ve Velké Británii stejně jako na Sibiři. Jenže kde nic, tu nic. Další termíny pro začátek doby ledové byly 2020, 2030 a 2070. (Podle některých vědců doba ledová začíná právě nyní. Svá tvrzení opírají o dlouhodobé cyklické děje. Do nich má zapadat i oteplení posledních let. To právě předznamenává výrazné ochlazení. Tento vědecký názor je však zcela mimo veřejnou diskuzi.)
Chladnutí planety plynule a jen v průběhu deseti let vystřídalo oteplování a s ním spojený růst hladin oceánů. Takže v roce 1988 se psalo o tom, že Maledivy do roku 2018 zmizí pod hladinou, stejně jako dolní Manhattan. O rok později se již psalo o tom, že pokud se nic neudělá, do roku 2000 stoupající hladina moří zničí celé národy a v roce 2019 bude West Side Highway na Manhattanu pod vodou (!). V roce 2005 se pak objevila ještě ostřejší předpověď, Manhattan bude pod vodou do roku 2015 (!!).
Datum 2014 pak má zpráva, že od klimatického chaosu lidstvo dělí pouhých 500 dnů. Pokud bychom vyhlašovali alarmistickou hitparádu, měla by tahle zpráva druhé místo za tvrzením Gordona Browna.
Na rozdíl od přesvědčených alarmistů netvrdíme, že víme, co se s klimatem skutečně děje. Ale připadá nám minimálně pozoruhodné, jak rychle se planetární děje v jejich očích (a ve výsledcích jejich bádání) obrátily o 180 stupňů. Od ochlazování k oteplování. Klimatické procesy přitom mají podstatně delší setrvačnost než 10 let. To je přitom doba, která podle novinových zpráv stačila k úplné změně trendu. V roce 1978 se totiž ještě psalo, že konec ochlazování je v nedohlednu, ale v roce 1988 již plnily noviny zprávy o rostoucích teplotách a tání ledovců.
Že ochlazovací předpovědi nevyšly, se zdá zřejmé. To vybízí k otázce, jak věrohodné jsou metody, na jejichž základě předpovídají vědci změnu klimatu nyní. Nebylo by náhodou bezpečnější pustit do klimatické debaty základní vědeckou vlastnost, tedy schopnost pochybovat? Místo toho, aby byl každý pochybující paušálně označen za popírače a dezinformátora?
