Je Green Deal nová forma nacismu?

Po první světové válce se všichni domnnívali, že už tak hrozná věc nikdy nepřijde, že se mocnosti poučili a konflikty se budou řešit jinak. Německo, které prophrálo válku, dostalo naloženo ve formě úhrady dluhů. Dluhů tak astronomických, že zemi dovedly k totálnímu kolapsu, bídě a beznaději.

Německo bylo na kolenou a hledalo svého vůdce, který ho vyvede z ekonomické krize nebývalých rozměrů. Jeli bída a hlad, bují nacionalismus a zahleděnost do sebe sama. To vše vedlo k nástupu Adolfa Hitlera, který dokázal přesvědčit vlastní obyvatelstvo o tom, že ho dokáže z krize vyvést. Hitler by ovšem nikdy k moci nedospěl bez podpory těch největších firem a především bank. Je to věc, která se moc nepřiznává. Nemít v zádech podporu průmyslníků a finančníků, byla by jeho cesta k moci mnohem složitější a je otázka, zdy by se k moci vůbec dostal.

Hitler však Německo postavil ekonomicky na nohy a němci mu byli vděční. Země fungovala jako nikdy předtím, bohatla a bála se bolševismu. Kam to vše vedlo víme všichni. Druhá světová válka byla ještě horší než ta první. Proč skutečně vznikla a zda je pravda, co nám vítězné mocnosti řekli, že bylo příčinou je otázka i dnes. Politikům z principu nevěřím a vítězům válek už vubec ne. Archivy popisující klíčová politická jednání jsou v Rusku dodnes zavřené. Proč a co by vyšlo na jevo se můžeme jen domnívat.

S velkým překvapením jsem se začetl do stránek ekonomických „realistů„, kteří zcela správně Green Deal neboli Zelený úděl či dohodu, nazývají ideologií. Wikipedie nám pojem ideologie vysvětluje jako propracovanou soustavu názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou (obhajitelnou) nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.

V Bruselu a kolem něj musí tedy existovat velká skupina lidí, kteří tlačí celou Evropu do nového politického směru. Ten všeobjímající tlak na vše zelené je neuvěřitelný. Vše se přepočítává na emise CO2, který začíná mít nálepku vraha všeho živého, přičemž se zapomíná, že bez oxidu uhličitého by život na Zemi neexistoval a k jeho fungování je zcela nepostradatelný.

Jenomže ona žádná celoevropská politická strana zeleného údělu neexistuje. Přitom by to bylo v demokratické Evropě spráné řešení. Politická strana, která by přesně řekla, co chce, jak toho chce dosáhnout, k čemu to bude a kdo to ZAPLATÍ. Strana Green Deel neexistuje a nikdy existovat nebude, protože by ji volilo naprosté minimum lidí.

Green Deal postupně ničí fungující ekonomický model Evropy a spoléhá na to, že jím nastavené cíle průmysl nějak splní. Bankám se direktivně důrazně „doporučí“ aby dobrovolně v rámci nové ideologie přestaly financovat vše nezelené a tím deformovaly trh finanční. Výrobcům aut se nařídí nové emisní limity u spalovacích motorů a tím zdraží úplně vše obyčejným lidem. Od rohlíku, přes zachodový papír po půllitr točeného. Měli jsme se moc dobře, budeme se mít lépe? Těžko, protože roztočená inflační spirála teprve nabírá na síle a rychlosti.

Česká republika je tradiční průmyslová země a pokud si někdo myslí, že zdejší firmy budou tupě poslouchat diktát od reality odtržených bruselských úředníků tak vám garantuji, že se plete. Firmy se jednoduše odstěhují jinam, mimo EU, kde je nebude nikdo šikanovat absrudními limity na všechno možné a nemožné. Žádná velká nadnárodní korporace nevlastní pozemky a budovy, ve kterých vyrábí, vše je operativní leasing z jednoho jediného dúvodu a tím je možnost, v případě potřeby, vše jednoduše přesunout jinam.

Bez stabilně a předvídatelně nastavených cen elektřiny se z nás stane skanzen průmyslu. Naší obrovskou ekonomickou výhodou je jádro a tolik zatracované uhlí, díky kterému se máme historicky doposud hodně dobře. Uhlí je naše surovina a jistota a pokud si necháme zničit uhelné elektrárny a vnutit plyn, který je ze 100% ruský, staneme stoprocentním vazalem Německa a Ruska. Tím jsme opět na samém začátku mého blogu a sice u válek, které měly vždy společného jmenovatele: Německo a Rusko.