Žluté vesty 2.0? EU se potýká s rozsáhlými nepokoji, neboť Zelené politiky vyhání ceny energií vzhůru

Uveřejněno dne 8 listopadu 2021 000 10:55

Radikálně Zelená agenda Evropské unie hrozí rozpoutáním rozsáhlých nepokojů, jaké zažila Francie od hnutí Žlutých vest, jelikož v celém bloku rostou ceny energií.

 

Podle indexu spotřebitelských cen vyrostly ceny energií v uplynulém roce v EU o 15 procent, neboť Brusel dále protlačuje své plány na dekarbonizaci evropské ekonomiky do roku 2050.

Jednatel pro konzultace v Berlíně sídlící konzultační firmy k obnovitelným energiím E3 Analytics Toby Couture varoval, že Zelená transformace by mohla rozpoutat politické nepokoje po celém bloku.

„Jelikož začínáme s útlumem uhlí a jaderných kapacit, které byly desítky let součástí systému, tak riskujeme, že ceny dále porostou,“ řekl Financial Times.

„Pokud to začne ohrožovat spolehlivost energií a značně to zvedne ceny energií, které lidé platí, tak by to mohlo vést ke značnému politickému odporu.“

Problém s rostoucími cenami energií zatím dopadl nejtvrději na Španělsko, když během letních měsíců zažilo rekordní ceny.

Tento měsíc operátor trhu s elektřinou Iberského poloostrova OMIE varoval, že spotřebitelské ceny ve Španělsku a Portugalsku zažijí vzestup na průměrnou cenu 140 euro (3588 Kč) za megawatthodinu elektřiny.

V sobotu španělská místopředsedkyně vláda a ministryně hospodářství Nadia Calvino v debatě Ecofin řekla, že je třeba, aby EU byla ohledně dopadů své Zelené agendy na ceny elektřiny „uvážlivá“.

Řekla, že ty rostoucí ceny „zjevně mezi naším obyvatelstvem vyvolávaní nepokoje a tlačí na vládu, aby přijala opatření s cílem utlumit nebo minimalizovat negativní dopady na příjmy domácností a na konkurenceschopnost společností.“

Španělská socialistická vláda sice zrušila na energii daň z přidané hodnoty, ale toto zkrácení nepřineslo smysluplné snížení cen.

Šéf evropské ekonomie u Oxford Economics Angel Talavera předpověděl, že rostoucí ceny jako ve Španělsku brzy zažije celá EU.

„Ve Španělsku mají lidé pocit, že jim vykrádají osobní peněženky, ale není to problém jen Španělska; to je problém Evropy, pokud ne rovnou světa,“ řekl Talavera.

 

„Problém je, že kvůli odlišnému způsobu, jakým funguje španělský trh, tak si toho většina světa ještě nevšimla, ale dříve nebo později se podobný trend objeví i v ostatních zemích.“

Polsko se potýká s možností, že ceny energií roku 2022 vzrostou o 40 procent, jelikož ceny za emise oxidu uhličitého už letos skoro zdvojnásobily.

Polská vláda v reakci na vzhůru letící ceny Evropskou unii vyzvala, aby publikovala energetické faktury s rozpisem nákladů na klimatickou politiku tohoto bloku.

Polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki řekl, že jeho země bude potřebovat investovat 350 miliard euro (9 bilionů korun), což představuje zhruba dvě třetiny HDP země, aby do roku 2050 dosáhla cílů EU na čistou nulu.

Morawiecki svaloval vlnu za rostoucí ceny přímo na Brusel, když minulý týden říkal: „Máme tady tu strašlivě drahou klimatickou politiku Evropské unie.“

„Jsem přesvědčen, že občané mají právo vědět, že náklady na klimatickou politiku Evropské unie jsou ohromné,“ dodal polský vůdce.

Francouzský ekonom Jean Pisani-Ferry nadnesl možnost celoevropského hnutí Žlutých vest, tj. populistického povstání ve Francii po zvýšení cen energií.

Pisani-Ferry minulý měsíc napsal, že vláda se bude s největší pravděpodobností potřebovat zadlužit a zavést politiky socialistického přerozdělování, kdy bude ty peníze vybrané z uhlíkových daní rozdávat pracujícím a nízkopříjmovým třídám, jelikož uhlíkové zdanění je ze své podstaty „regresivním zdaněním (čím chudší, tím víc daní) a často postihuje obyvatele různých oblastí neproporcionálně.“

„To kvůli relativně nízkým příjmům a uhlíkové náročnému životnímu stylu učiní střední třídu z předměstí zranitelnou vzestupem cen uhlíku; jíž jsou oproti tomu zazobaní obyvatelé metropolitních center z větší míry ušetřeni.“

„Tato skutečnosti (a odpovídající nespokojenost je živě ilustrována hnutím francouzských Žlutých vest), které dohnalo vládu, aby ustoupila od plánů na uhlíkové zdanění.

„Přitom se na ni před pár lety pohlíželo jako na potenciální zdroj výnosů nebo příležitost nahradit s ní jiné daně (podle hypotézy „dvojité dividendy“), kdy teď roste uznání skutečnosti, že výnosy z uhlíkového zdanění nebo aukcí na obchodovatelné povolenky se musí převážně redistribuovat, aby se neutralizoval jejich dopad na příjmy, přinejmenším na dolní polovinu v žebříčku rozložení příjmů.“

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist