ENERGETIKA: Bermudský trojúhelník bank a pojišťoven

Uveřejněno dne 29 dubna 2022 000 17:44

V posledních dnech se objevila trojice zpráv, které ukazují, jak banky a pojišťovny ohýbají fungování světa. I když pochopitelně tvrdí opak, nezajímá je přitom ekologie ani morálka. Uvidíme, zda jejich názor nezmění realita.

Jednou z trojice zajímavých zpráva byla ta, že společnost ČEZ své uhelné elektrárny pojistila u pojišťovny Oil Insurance Limited, která sídlí na Bermudách. Jde o jistě zajímavou a současně zvláštní zprávu. Důvodem, proč polostátní firma z Evropské unie pojišťuje v exotické destinaci, je ale jasný, velké pojišťovny chtějí mít zelenou image a uhlí je pro ně špinavé. Stejně k věci přistupují i velké banky.

Druhá zajímavá zpráva však hovořila o tom, že aktivisté z koalice „Zastavme špinavé prachy“ uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Aktivisté už vloni obdobnou akci uspořádali i v pojišťovnách. Z mostu u pojišťovny Allianz vyvěsili transparent s nápisem „Plyn je most do klimatického pekla“ a na recepci pojišťovny předali anticenu za třetí místo v soutěži největší pošpiňovna.

„Žádná z pojišťoven dosud neomezila pojišťování fosilního plynu. Přitom plyn je fosilní palivo, které má sice při spalování o polovinu nižší emise než uhlí, nicméně kvůli únikům metanu je rozdíl mezi uhlím a plynem minimální. Chceme, aby pojišťovny udělaly další krok a přijaly novou politiku omezující nové plynové projekty,“ řekla tehdy mluvčí koalice Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová.

Tedy zatímco uhlí bankám a pojišťovnám smrdí, takže ČEZ musí pojistky shánět na ostrovech v Atlantském oceánu, zemní plyn včetně krvavého z Ruska připadá finančním ústavům fajn. Tedy zatím.

Nedejme se totiž zmást líbivými řečmi o ekologii a klimatu, které pronášejí tiskoví mluvčí či dokonce šéfové bank a pojišťoven. Ve finančním byznysu odjakživa platí jediný imperativ, a tím jsou peníze. Uhlí bylo v posledních letech pod velkým ekologickým a následně i politickým tlakem. Zdálo se, že jeho éra se chýlí ke konci. Stalo se tak pro finančníky neperspektivním. Zároveň je pochopitelně enormně lákala transformace energetiky v západním světě, která s sebou logicky přináší miliardové investice, které potřebují financování i pojištění.

Ruská agrese na Ukrajině však do značné míry změnila svět. A velmi pravděpodobně změní i přístup k energetice. Hon na snižování emisí ustoupil, alespoň dočasně, poněkud do pozadí. Místo něj sledujeme horečnou snahu zejména evropských zemí o odpoutání od závislosti na ruských surovinách v čele se zemním plynem, a současnou snahu o zajištění energetické bezpečnosti.

To vše vedlo k tomu, že Mezinárodní energetická agentura vydala zprávu o tom, že svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o devět procent a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024. Například v Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.

Jinými slovy, zatímco ruský plyn je na silném ústupu, uhlí zažívá nebývalou renesanci. Jak na tuto realitu asi zareagují banky a pojišťovny? Setrvají v zájmu ochrany klimatu na svých proti uhelných pozicích a přenechají byznys konkurenci z Asie či třeba Bermud? Nebo se budou řídit svým obvyklým imperativem? Trošku to připomíná záhadu Bermudského trojúhelníku. Výsledek se ale nejspíš dozvíme poměrně brzy.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist