ENERGETIKA: Bermudský trojúhelník bank a pojišťoven

V posledních dnech se objevila trojice zpráv, které ukazují, jak banky a pojišťovny ohýbají fungování světa. I když pochopitelně tvrdí opak, nezajímá je přitom ekologie ani morálka. Uvidíme, zda jejich názor nezmění realita.

Jednou z trojice zajímavých zpráva byla ta, že společnost ČEZ své uhelné elektrárny pojistila u pojišťovny Oil Insurance Limited, která sídlí na Bermudách. Jde o jistě zajímavou a současně zvláštní zprávu. Důvodem, proč polostátní firma z Evropské unie pojišťuje v exotické destinaci, je ale jasný, velké pojišťovny chtějí mít zelenou image a uhlí je pro ně špinavé. Stejně k věci přistupují i velké banky.

Druhá zajímavá zpráva však hovořila o tom, že aktivisté z koalice „Zastavme špinavé prachy“ uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Aktivisté už vloni obdobnou akci uspořádali i v pojišťovnách. Z mostu u pojišťovny Allianz vyvěsili transparent s nápisem „Plyn je most do klimatického pekla“ a na recepci pojišťovny předali anticenu za třetí místo v soutěži největší pošpiňovna.

„Žádná z pojišťoven dosud neomezila pojišťování fosilního plynu. Přitom plyn je fosilní palivo, které má sice při spalování o polovinu nižší emise než uhlí, nicméně kvůli únikům metanu je rozdíl mezi uhlím a plynem minimální. Chceme, aby pojišťovny udělaly další krok a přijaly novou politiku omezující nové plynové projekty,“ řekla tehdy mluvčí koalice Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová.

Tedy zatímco uhlí bankám a pojišťovnám smrdí, takže ČEZ musí pojistky shánět na ostrovech v Atlantském oceánu, zemní plyn včetně krvavého z Ruska připadá finančním ústavům fajn. Tedy zatím.

Nedejme se totiž zmást líbivými řečmi o ekologii a klimatu, které pronášejí tiskoví mluvčí či dokonce šéfové bank a pojišťoven. Ve finančním byznysu odjakživa platí jediný imperativ, a tím jsou peníze. Uhlí bylo v posledních letech pod velkým ekologickým a následně i politickým tlakem. Zdálo se, že jeho éra se chýlí ke konci. Stalo se tak pro finančníky neperspektivním. Zároveň je pochopitelně enormně lákala transformace energetiky v západním světě, která s sebou logicky přináší miliardové investice, které potřebují financování i pojištění.

Ruská agrese na Ukrajině však do značné míry změnila svět. A velmi pravděpodobně změní i přístup k energetice. Hon na snižování emisí ustoupil, alespoň dočasně, poněkud do pozadí. Místo něj sledujeme horečnou snahu zejména evropských zemí o odpoutání od závislosti na ruských surovinách v čele se zemním plynem, a současnou snahu o zajištění energetické bezpečnosti.

To vše vedlo k tomu, že Mezinárodní energetická agentura vydala zprávu o tom, že svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o devět procent a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024. Například v Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.

Jinými slovy, zatímco ruský plyn je na silném ústupu, uhlí zažívá nebývalou renesanci. Jak na tuto realitu asi zareagují banky a pojišťovny? Setrvají v zájmu ochrany klimatu na svých proti uhelných pozicích a přenechají byznys konkurenci z Asie či třeba Bermud? Nebo se budou řídit svým obvyklým imperativem? Trošku to připomíná záhadu Bermudského trojúhelníku. Výsledek se ale nejspíš dozvíme poměrně brzy.

Zdroj