Palmový olej a zelený ekoterorismus

Uveřejněno dne 19 dubna 2018 000 14:11
Zdá se, že se opět jedná o kampaň zeleného ekoterorismu proti potravinářům. A úspěšnou: společnost Iceland tento týden oznámila, že přestane jako první obchodní síť v Británii používat ve svých značkových produktech palmový olej.

I v Česku se houfují lidé na sociálních sítích s výzvami k bojkotu potravin obsahujících palmový olej. Používání palmového oleje v potravinářství ale nepředstavuje zásadní globální ekologický problém, potravinářský sektor spotřebovává pouze 11 % produkce této komodity! Z dlouhodobých statistik vyplývá, že spotřeba palmového oleje v potravinách a kosmetice v rámci EU se příliš nemění, má stagnující trend.

Kácení a vypalování pralesů z důvodu zisku je samozřejmě ohavná prasárna, ovšem pokud chceme hovořit o devastaci přírody, je třeba zdůraznit, že roste spotřeba palmového oleje na výrobu příměsí do biopaliv (i když se dnes už ví, že přívlastek bio je v tomto případě zcela neopodstatněný). Že biopaliva I. generace jsou nežádoucí zátěží pro přírodu (v ČR pole zaplavená řepkou olejnou na úkor jiných plodin) není příliš mediálně propírané téma. V Česku se už vyrábí i biopaliva II. generace z kafilátu (což je mnohem ekologičtější než z řepky, jedná se v podstatě o sofistikovanou a užitečnou likvidaci živočišného odpadu), ovšem na český trh nesmí a celá produkce se proto exportuje do ostatních zemí EU.

Aby nedocházelo k ničení pralesů, měli by ekoteroristé rozvinout diskuzi, zda je nutné navyšovat produkci palmového oleje na výrobu biopaliv či zda jej k tomuto účelu vůbec používat, když už se ví, že biopaliva nejsou vůbec žádným příspěvkem k ekologii, naopak! Když USA najely masivně na biopaliva z kukuřice, Mexičané náhle neměli co jíst.

Argumenty odpůrců palmového oleje jsou zaměřeny převážně na rozšiřování palmových plantáží na úkor pralesů. Palmový olej má ovšem v porovnání s ostatními rostlinnými oleji vyšší výtěžnost, tedy 4t/ha. Díky tomu je možné zabírat méně půdy, než pokud by byla jeho produkce nahrazena rostlinným olejem jiného původu. S vyšší výnosností souvisí také nižší náklady na pěstování a menší množství používaných pesticidů, hnojiv a energie, než kdyby byla používána jiná plodina s nižším výnosem.

V neposlední řadě je důležité zdůraznit, že velké potravinářské společnosti jsou členy Organizace RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), jejímž cílem je trvale udržitelný rozvoj hospodaření s palmovým olejem. RSPO sdružuje výrobce palmového oleje, jeho zpracovatele, obchodníky, maloobchodníky, banky a investory a dbá na to, aby producenti nevypalovali pralesy, neohrožovali oblasti se vzácným a bohatým ekosystémem a při pěstování uplatňovali základy správné zemědělské praxe.

Ekoteroristé by měli vědět, že v potravinářském průmyslu nemá palmový olej v některých případech rovnocennou náhradu, například pro smažící účely, a navíc má nezastupitelnou úlohu v rámci pestré stravy; díky palmovému oleji se podařilo velmi výrazně snížit obsah částečně ztužených tuků v potravinách.

Nechme tedy potravináře žít, a pokud chceme chránit pralesy před vypalováním, ale i česká pole před žlutou invazí, bojujme proti tzv. biopalivům. Tam je těch zásadních 89 procent palmového oleje, kvůli kterým trpí planeta. Útoky proti potravinářům a obchodníkům kvůli palmovému oleji jsou jen trapnou střelbou mimo terč.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist