JADERNÁ ENERGIE: Rozhodnutí přišlo pozdě

Uveřejněno dne 6 září 2022 v 10:10

Jako významné vítězství bylo letos v létě oslavováno rozhodnutí Evropského parlamentu, které povolilo jadernou energii na „přechodnou dobu“, která ale může trvat i poměrně dlouho. Následující události ale naznačují, že rozhodnutí přišlo příliš pozdě.

Naštěstí ne pro Česko, které se o své jaderné elektrárny stará. Naše země to rozhodnutí potřebovala především pro to, aby mohla nové zdroje stavět, a teď ponechme stranou obligátní otázku, proč nám do toho má mluvit Evropský parlament, když podle unijní legislativy si každý stát sám je povinen zajistit svou elektřinu podle svých potřeb a možností. K té otázce se ještě vrátíme.

Rozhodnutí přišlo pozdě pro Francii a Německo. Francouzské jaderné elektrárny nyní pracují na polovinu celkového výkonu. Z Francie, dříve silně vývozní země, se stal dovozce elektřiny. Příčiny jsou citovány dvě hlavní: nedostatek vody v řekách k chlazení reaktorů a rezivění klíčových zařízení.

Ve Francii pokrývaly jaderné elektrárny zhruba tři čtvrtiny celkové spotřeby elektřiny, což představuje přibližně 350 TWh ročně. Francouzský energetický plán, který je zde zákonem, počítá se snížením podílu jádra na 50 % do roku 2035. S takovým plánem je ovšem nemístné do starých jaderek investovat. To neznamená zanedbávat běžnou údržbu, ale generální opravy, obnovy či výměny klíčových zařízení, která by eventuálně prodlužovala životnost elektráren.

Je to samozřejmě jen domněnka. Vyplývá ze skutečnosti, že průměrné stáří francouzských reaktorů je zhruba 35 let, takže někdy do roku 2040 při dosažení a neprodloužení životnosti 40 let by do roku 2040 mělo být odstaveno více než 40 gigawatt instalovaného jaderného výkonu z nynějších přibližně 56,6 GW.

Před podobným problémem se může ocitnout Německo. Už už to vypadalo na prodloužení provozu tří ještě funkčních jaderných bloků, jež mají být odstaveny letos. Také v tomto případě by si takový krok jistě vyžádal značné investice. Ministr hospodářství a stálého počasí Robert Habeck kdysi prohlásil, že prodloužení životnosti by bylo příliš nákladné a nedávalo by smysl. Nyní, když už i většina obyvatel podle průzkumu veřejného mínění by proti nebyla a dokonce i ve straně Zelených, které Habeck předsedá, sílí názor na prodloužení využití jaderných zdrojů, Habeck nedávno zopakoval, že prodloužení provozu by bylo velmi nedobré rozhodnutí. Kdo by si myslel, že v Německu probíhá ekonomicko-energetická diskuse, mýlil by se. Je to čistě politický boj.

Pro představu: jen letos do elektrárny její provozovatel ČEZ investuje 3,5 miliardy korun. „Investiční akce v podobě různých modernizací probíhají především v době odstávek. Letos jsme na obě odstávky naplánovali dohromady 131 investiční akcí,“ říká Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín. „V Temelíně jsme například začali s přípravou rozsáhlé rekonstrukce dvojice 6,5 kilometru dlouhého potrubí, kterým elektrárna vrací vodu do Vltavy. Už několik let běží výměna části potrubí technické vody, při které technici mění stávající uhlíkové potrubí za ocelové. Náročná je i výměna šesti hradidel na potrubí cirkulační chladicí vody za dálkově ovládaná. Pokračujeme v posilování požární ochrany strojovny.“ Od spuštění elektrárny, tj. zhruba za 21 rok, se do ní investovalo 25 miliard korun. „Podobně ČEZ postupuje také v Dukovanech,“ dodává M. Sviták.

Francouzský prezident Macron plánuje výstavbu 6 nových jaderných reaktorů (podle některých zdrojů dokonce 14), první by měl být přifázován v roce 2035. O každé nové jaderce ale bude muset přesvědčit ekologisty, voliče a ekonomy, zejména ty zelené, kteří budou vypočítávat, jak velmi levné jsou proti jádru obnovitelné zdroje. Pozor na to, tito ekonomové už ztrácejí přehled, kolik co stojí v závějích dotací, pokut a mimořádných ekologických daní.

Zatím jim pšenka kvete. Evropská komise schválila Francii státní podporu 36,2 mld. EUR na výstavbu obnovitelných zdrojů. Podle analýzy webu allforpower.cz by to mohlo vydat na 37,27 instalovaných GW ve fotovoltaice a větru. „Podpora je nezbytná k pokračování rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení environmentálních cílů Francie,“ zdůvodnila Komise. A jsme opět u té samostatnosti členských států o rozhodování o své energetické základně.

To sice zdvojnásobí dosavadní instalovaný výkon, ale zdaleka nenahradí výpadky jaderných elektráren. Když opustíme horizont let 2035 až 2040, je nutné se ptát, jak Francie nahradí tyto výpadky letos v zimě? O energetických dopadech se Komise nezmiňuje. Ale co je jí, krucinálfagot, do toho?

Zdroj

Reakce
  1. 3 týdny ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist