Německo zavírá poslední jaderné elektrárny. Je to nerozum, zní i z vlády

Před loňskou zimou kvůli narušeným dodávkám zemního plynu z Ruska došlo k odkladu, nyní ale jaderná energetika v Německu definitivně končí. V sobotu 15. dubna mají být ze sítě odstaveny poslední tři jaderné elektrárny v zemi: Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Podle původního plánu se tak mělo stát už koncem loňského roku, kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi však koaliční vláda složená ze sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních demokratů (FDP) rozhodla, že reaktory ponechá v nouzovém provozu až do letošního jara.

25 fotografií

Odklon od jaderné energetiky zahájila v roce 2011 tehdejší kancléřka Angela Merkelová v rámci takzvané energiewende, tedy postupného přechodu k obnovitelným zdrojům energie. O konci jaderné energetiky v Německu bylo rozhodnuto v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v témže roce. Současný ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) o víkendu opakovaně potvrdil, že vyřazení jaderných elektráren z provozu považuje za konečné a nezvratné.

Německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do dubna, rozhodli poslanci

Ovšem nyní, jen několik dní před dlouho očekávaným dnem D, se o osudu jaderné energetiky v Německu opět vede bouřlivá politická a ekonomická debata.

Hrozba pro klima a energetickou bezpečnost

Vládní FDP v tom vidí ohrožení energetické bezpečnosti země. Německá průmyslová a obchodní komora varuje před omezením dodávek a růstem cen energií. A místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU v Bundestagu Jens Spahn hovoří až o „černém dni pro ochranu klimatu“.

„Odstavení nejmodernějších a nejbezpečnějších jaderných elektráren na světě v Německu je dramatickou chybou, která pro nás bude mít ještě bolestivé hospodářské a ekologické důsledky,“ ostře kritizuje vyřazení jaderné energetiky místopředseda vládní FDP Wolfgang Kubicki.

Jaderná otočka Němců. Atomové elektrárny začínají brát jako záchranu

Na poslední chvíli tak FDP usiluje alespoň o to, aby tyto tři jaderné elektrárny byly ponechány v rezervě a nezačala jejich okamžitá demontáž. „Budeme je moci znovu spustit, pokud nastane obtížná situace,“ představuje si předseda parlamentní frakce FDP Christian Dürr.

„To je úplný nesmysl. Jaderná energie nemá budoucnost,“ komentoval tuto myšlenku bývalý ministr životního prostředí Jürgen Trittin ze strany Zelených, který se na přelomu tisíciletí za vlády Gerhard Schrödera na plánu ukončení jaderné energetiky podílel. „Již dnes je jaderná energie čtyřikrát až pětkrát dražší než elektřina ze solárních a větrných elektráren. Celosvětově se z jaderné energie nevyrábí ani pět procent energie,“ řekl nyní Trittin listu Tagesspiegel.

Paradoxy Německa. Zažívá klimatické protesty i rekordní provoz tryskáčů

Stejný názor zastává také místopředsedkyně spolkového sněmu za Zelené Katrin Göringová-Eckardtová: Jaderná energie je podle ní drahá, lze ji snadno nahradit obnovitelnými zdroji a v poslední zimní krizi nehrála významnou roli, uvedla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici MDR. Sobotní datum ukončení provozu jaderných elektráren v Německu proto hodnotí jednoznačně: „Je to dobrý den pro bezpečnost obyvatelstva a pro bezpečnost dodávek energie. A především pro budoucnost.“

Průmysl: Je to bezpečnostní riziko

Podnikatelé to ale vidí jinak. „Až dosud byla jaderná energie relativně levná a zejména nejbezpečnější z hlediska dodávek,“ říká předseda Sdružení malých a středních podniků Markus Jerger. „V současné době má ale Německo nejvyšší ceny energie na světě. A některá průmyslová odvětví jsou kvůli tomu na kolenou. Některé naše členy už ceny elektřiny přivedly na mizinu,“ postěžoval si Jerger.

Obávaná energetická krize letošní zimy se v Německu nakonec nenaplnila. Dodávky elektřiny a plynu však stále nejsou spolehlivě zabezpečené, obávají se podnikatelské svazy. „Výpadky nebo omezení dodávek energie představují dosud neznámé riziko a naši potenciální nevýhodu,“ varuje prezident Německé průmyslové a obchodní komory Peter Adrian. Také on se domnívá, že zbývající jaderné elektrárny by proto měly „pokračovat v provozu až do konce krize“.

Nechte jaderné elektrárny v provozu, radili experti. Ministr Habeck neposlechl

Na jejich stranu se staví opoziční konzervativní unie CDU/CSU, aktuálně v preferencích nejsilnější parlamentní strana, která má velkou šanci vyhrát příští parlamentní volby.

„Je to černý den pro ochranu klimatu v Německu,“ říká vlivný poslanec parlamentní frakce CDU Jens Spahn. Neargumentuje však pochybnostmi ohledně bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu, ale související klimatickou zátěží. Tu způsobí především uhelné elektrárny, které podle něj po uzavření jaderných elektráren bude nutné déle využívat, aby nahradily chybějící čtyři gigawatty jaderné energie.

Jádro štěpí Evropu. V sázce jsou miliardy i pro tuzemské jaderné projekty

Odpovědnost za tyto budoucí klimatické škody podle Spahna nese právě spolkový ministr hospodářství a klima Robert Habeck (Zelení). „Tento zelený ministr pro klima dává přednost zachování provozu uhelných elektráren – zdrojů oxidu uhličitého a ničitelů klimatu par excellence – před klimaticky neutrálními jadernými elektrárnami. Tímto rozhodnutím, tímto koncem tří jaderných elektráren, se tato koalice definitivně stane koalicí uhelnou,“ říká Spahn.

Bez ohledu na probíhající diskusi je ale v podstatě jisté, že právě nadcházející sobota bude pro německé jaderné elektrárny posledním dnem jejich plného provozu. Poté budou odstaveny, výroba elektřiny skončí a jejich provozovatelé budou povinni elektrárny demontovat.

Klima ano, ale dálnice nám nechte. Němci se přou o rychlostní limit

Změna kurzu je nepravděpodobná i z právního hlediska: Konec provozní doby jaderných elektráren je stanoven v energetickém zákoně. „Výroba elektřiny po tomto datu by byla v rozporu se zákonem,“ konstatoval mluvčí vlády. „Také udržování jaderných elektráren v pohotovosti jako rezervních by bylo porušením tohoto zákona. Pro společnost by pravděpodobně nebylo ani ekonomicky opodstatněné.“