GMO rostliny

Uveřejněno dne 29 ledna 2014 v 14:19
Lidstvo modifikuje genofond rostlin od raného neolitu, kdy začali naši předci zemědělské plodiny šlechtit. Dnes umíme vnášet do genomu informaci cíleně a kromě urychlení procesu šlechtění vznikají i rostliny se zcela novými vlastnostmi, které by klasickým přístupem nezískaly. Co to znamená pro budoucnost?

Ďábelské Monsanto 
Asi není kontroverznější firma na poli geneticky modifikovaných rostlin, než je právě Monsanto. Nedávno jsem četl na jednom dobře informovaném fóru, zabývající se především problematikou chemtrails, atmosférických zbraní, že současná zima je výsledkem ovlivnění počasí, aby nízká úroda přinesla vysoké zisky Monstantu kvůli nákupu osiva a dalších produktů. Ale nejedná se jenom o takové mašíbly (zkratka pro magor, šílenec a blázen), psí hlavu mu nasazují mnohé zelené organizace a od nich to přebírá mainstrem.  Společnost je ohledně problematiky GMO rozpolcena, nebo spíše zmanipulována. Stačí vzpomenou slavné studie o tom, jak pyl z Bt kukuřice zabíjí housenky motýla monarchy. Porovnejte si  sami co říká k problémuGreenpeace a  co výzkumný pracovník a biolog .  Za zmínku stojí i osud studie, která ukázala vztah ptáků k bio a klasicky pěstovanému obilí. Bio produkci se vyhýbali, ale i tato pravda poněkud zapadla.  Z toho je vidět, jak se diskuse nejen ke GMO produkci přesouvá  z vědecké úrovně do propagandistického boje zájmových skupin.

Současné trendy v GMO plodinách
V současnosti se hromadně pěstují rostliny ze dvou hlavních skupin GMO. Ty první obsahují gen pro syntézu Bt toxinu, který zabíjí škůdce. Jedná se hlavně o Bt kukuřici a Bt bavlnu. Gen z půdní bakterie likviduje housenky hlavních škůdců na těchto rostlinách. Druhý směr je zvyšování odolnosti rostlin vůči herbicidu, především vůči látce Roundup.  Zatímco samotná změna genetické informace je pro člověka neškodná, masivní použití Roundupu proti plevelu už může zanechat nežádoucí látky v rostlinách, které mohou škodit lidskému zdraví. Za hranou možná již je pěstování speciální trávy, odolné vůči Roundupu, která by zefektivnila údržbu greenů na golfových hřištích. Tato tráva totiž je zodpovědná za přenos této vlastnosti na divoce rostoucí traviny, více zde.

Nové GMO plodiny
V Evropě se nových GMO plodin hned tak nedočkáme. Některé z bodů ve schvalovacích podmínkách pro uvedení na trh svádějí k domněnce, že je legislativci okopírovali ze slavné Hlavy XXII.  GMO plodiny ale není jen Monsanto, o čemž svědčí i odrůda brambor Amflora, vyvinutá koncernem BASF. Její předností je, že produkuje pouze amylopektin místo amylózy, což je výhodné pro ekonomiku škrobáren. Jedinou jiskřičkou, že by se i v EU mohlo začít blýskat na lepší časy, je testování GM brambor odolných proti sněti v Irsku. Tato země má se snětí velmi špatné zkušenosti. Způsobila v letech 1845–1849 neúrodu a hladomor, populace klesla o 20 %. Vedlejším efektem tohoto hladomoru je silná Irská menšina v USA, protože Velká Británie  na Iry v jejich těžké době poněkud pozapomněla.  Odolné GMO brambory nyní testuje Ewen Mullins pod záštitou Teagasc, Irské agentury pro zemědělství.
Právě zvyšování odolnosti rostlin vůči chorobám nebo jiným nežádoucím vlivům je cílem výzkumu GMO. Je proto smutné, pokud se takové organismy získají, nesmí se komerčně využívat.  Například  banány, které odolávají plísni.  To samé platí o  „zlaté“ rýži, která syntetizuje vitamín A, nutný v boji proti slepotě z avitaminózy. Díky hrozbám EU, že zakáže dovoz rýže ze států, které povolí pěstování zlaté rýže, je tento projekt už přes 15 let u ledu. Jde přitom o humanitární počin a osivo má být dostupné zdarma pro všechny. Více zde.

Dalším problémem, který nás s růstem světové populace čeká, je zasolování  zemědělské půdy, a možná i nepříznivá sucha. I na to by mohly GMO rostliny dát odpověď a zachraňovat milióny lidí před smrtí hladem. Stejně tak výzkum v oblasti využívání bakterií, které mají ve svých kořenech luskoviny a které jim umožňují získávat dusík přímo ze vzduchu. Kdyby se příslušné geny podařilo přenést npříklad do obilovin,  poklesly by náklady spojené s jejich hnojením a výnosy vzrostly.
Je smutné, že zatímco si bohatý svět dopřává luxusu bio potravin, svojí dogmatickou politikou v oblasti GMO, necháváme velkou část světa farizejsky hladovět.  Otázkou je, zda si takovým přístupem nepodřezáváme pod sebou větev. Některá centra výzkumu se již odstěhovala do Asie a pokud to tak půjde dál, čeká nás osud zaostalé, do své slavné minulosti zahleděné, enklávy.

Autor: Martin Tůma Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist