Německý Die Zeit popisuje klimatický rozkol COP21 s jeho na vodě stojícím konceptem dohody. „Téměř každá země má proti konceptu dohody námitky“

Než se v Paříži sešla COP21, tak minulý měsíc panovaly optimistické pocity, že nová klimatická dohoda nahradí dávno už vypršený Kjótský protokol z roku 1997, takže se tu ukuje redukce emisí „skleníkových plynů“. Ale teď, když se COP21 blíží k plánovanému konci, tak z médií zjišťujeme, že zástupci mají daleko k nějaké účinné dohodě o redukci CO2. Nikdo už nevěří, že summit COP21 zítra skončí – spíše se očekává, že se potáhne možná až do počátku příštího týdne, nebo i déle. Konec konců, když jde o „záchranu planety“, není nutné se vrátit domů moc brzy.

Německý středolevicový DIE ZEIT tu dnes popisoval klima narůstajícího chaosu a rozpadajícího se souladu: „Téměř každá země tu na klimatickém summitu už vyjádřila své výhrady proti konceptu dohody.“

DIE ZEIT kromě jiných zemí obviňuje Saúdskou Arábii, která hrozí, že „stáhne svou podporu pro základní cíle této dohody,“ a Indii s Malajsií, které trvají na „větších závazcích bohatých zemí“. Podle DIE ZEIT neexistuje ani žádná dohoda o financování nejchudších zemí ani dohoda o omezeních, o kolik by se světu mohlo ještě povolit, aby se oteplil. DIE ZEIT píše:

„Zástupci Saúdské Arábie naznačili, že nechtějí přijmout žádné dlouhodobé cíle na omezení oteplování o maximálně 1,5°C.“

Další bod, na kterém to vázne, je podle DIE ZEIT problém, zda úplně zastavit spalování uhlí, nebo jej jen omezit. V tomto bodě vypadá dohoda nepravděpodobná vzhledem k počtu uhelných elektráren, které se teď staví, a stovkám dalších, které se plánují. Rozvojové země by mohly vyjádřit svůj úmysl zastavit uhlí do nějakého dne v nějaké nové dohodě, ty ale budou určitě chtít tento úkol předat až budoucím generacím. Je těžké si představit to množství těch zemí v těžkostech, které by souhlasily, že se vzdají používání levného a hojného uhlí.

Podle DIE ZEIT ekologistické skupiny sledující ta vyjednávání a zkoumající poslední koncept říkají, že text této dohody povede „jen k chabé redukci skleníkových plynů.“

Tak co se rýsuje? Celkově se očekává dohoda, která bude velice bolestivá pro bohaté průmyslové země (100 miliard $ ročně), ale bude proti narůstajícím globálním emisím CO2 zcela bezzubá.

Zdroj