v Německu: Nejchladnější prosinec za 100 let

Uveřejněno dne 23 prosince 2010 000 15:10

nemeckoJak německý meteorologický tým vidí „až dosud nejteplejší rok“?

Všichni povídají o globálním oteplování – ale v Německu a rovněž i v mnoha dalších zemích ve světě kolem v současnosti lidé bojují s nepřízní extrémního chladu. A opravdu: „Rok 2010 bude v Německu nejchladnějším rokem za deset let,“ řekl Thomas Globig z meteorologické služby Meteo Media, když podával informaci o počasí. A může to být i horší: „Je docela možné, že jsme na počátku Malé doby ledové,“ řekl meteorolog. I arktický led by se mohl rozšířit dále na jih.

Je to už jasné: průměrné teploty jsou letos v Německu ( 8,1 stupně Celsia ), tj. o 0,2 stupně pod průměrem dlouhodobých měření 8,3 stupně. „Mám obavy, že na konci roku můžeme skončit ještě výrazně níže,“ řekl Globig. Dlouhodobý průměr je ve skutečnosti průměrem stanic celého Německa z let 1961 až 1990.

V Berlíně bylo dosaženo absolutního rekordu pro začátek prosince. „Za 100 let nebylo tak chladno jako v první dekádě prosince,“ řekl Globig. Vztahuje se to rovněž na další oblasti. Ale proč je zrovna teď tak zima? Má to co dělat s klimatickou změnou? „Jsem velmi skeptický,“ odpověděl Globig. Před několika lety, když jsme měli období mírných zim varovalo mnoho klimatických vědců, že zimní sporty už nebudou v nízkých německých horských pásmech kvůli globálnímu oteplování možné. „Nyní říkají: studené zimy jsou důsledkem globálního oteplování – pochybný závěr,“ tvrdí Globig.

Globig apeluje na naši dlouhodobou paměť – a vzpomněli si na dlouhé období chladu a zasněžených zim v 60. a 70. letech. Počátkem března 1970 na padlo v Berlíně půl metru sněhu, v Potsdamu dokonce 70 centimetrů . „Z dnešního hlediska jsou tato množství neuvěřitelná.“

Pak přišlo období mírných zim a rozšířil se pravděpodobně dojem, že v Německu už nebudou skutečné zimy,“ řekl Globig. „Byl to omyl.“ Lidé začali být nedbalí a v důsledku toho loňskou zimu úřadům došel brzy posyp a provozovatelé letišť měli letos nedostatek rozmrazovací kapaliny pro letadla. V Berlíně se kvůli chladu zastavil železniční provoz a nejezdily ani rychlovlaky. „Náš moderní high-tech svět byl zimní situací zcela přemožen,“ řekl Globig.

I ta loňská zima byla extrémně krutá.

Mnozí podlehli klamu, že obvykle mírné zimy z posledních deseti let budou pokračovat. Ale už zima 2009/2010  – s dlouhou dobou mrazů a sněhu až hluboko do jara – byla pro mnohé zážitkem otvírajícím oči. „Tato oči otvírající zkušenost by letos mohl být ještě silnější,“ předpovídá Globig.

Globig vidí dvě hlavní příčiny výrazného ochlazení: První jsou cyklické změny ve velkých vzdušných prouděních nad Atlantikem a druhou je variabilita sluneční aktivity.

„Každý slyšel o Azorské tlakové výši a Islandské tlakové níži,“ řekl Globig. Po mnoho let bylo nejdůležitější otázkou u předpovědi počasí: „Jaký je rozdíl tlaků vzduchu mezi těmito dvěma oblastmi, jak to bude bouřlivé – a kolik vlahého vzduchu se následně nasype z Atlantiku do Evropy?“

„Zrovna teď oba tyto regionální tlakové útvary neexistují,“ vysvětluje Globig. Naopak nad Azorami je nižší tlak vzduchu a výše je nad Islandem. „Počasí je nad Atlantikem vzhůru nohama,“ řekl Globig. Studený vzduch z polární oblasti má teď spoustu místa, kudy může do Evropy téct – a právě k tomu dochází.“

„Normální“ fluktuace u velkých proudů

„Tyto změny v tzv. ‚Atlantické oscilaci‘ jsou úplně normální – i když se těžko detailně předvídají,“ vysvětluje Globig. Bouře „Kyril“ v roce 2007 byla vrcholem aktivity proudů z Atlantiku do Evropy. „Od té doby se to nad mořem uklidňuje,“ řekl meteorolog. Níže nad Atlantikem slábnou a slábnou.

K tomuto jevu v předchozích letech už docházelo, ale v nepravidelných intervalech. Věda o tom ještě moc neví, říká Globig, „ale v tom leží klíč k lepšímu porozumění těchto období.“

Nízké teploty by docela dobře mohly nadále trvat po několik let, možná desetiletích. Mohl by přijít i daleko ledovější chlad. „Už k tomu v minulosti došlo a lze to vysvětlit přirozenou klimatickou variabilitou,“ řekl Globig. Můžeme být i na počátku Malé doby ledové, „přinejmenším je tu určitá pravděpodobnost.“

Podporuje to i současný vývoj sluneční aktivity. Sluneční aktivita prošla během uplynulých 200 let trvající fáze vysoké aktivity svým zenitem a bude v nadcházejících desetiletích klesat. Asi tak v letech 2040/2050 očekávají vědci nové tzv. solární minimum s velmi malým přísunem sluneční energie do atmosféry Země.

Rozšíření arktického ledu?

„Myslím si, že je docela představitelné, že arktický led se v nadcházejících letech významně rozšíří,“ řekl Globig. Dopad sluneční aktivity na klima byl po dlouhou dobu zločinně podceňován.

Poslední dva týdny byly v Anglii nejchladnější od předposledního solárního minima před několika sty lety. „Co se opravdu stane, to závisí na vývoji v následujících pěti až deseti letech,“ věří Globig. Jedna věc ale podle meteorologických expertů vypadá velice pravděpodobně: „Určité klimatické předpovědi budeme muset opustit.“

ZDROJ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist