Český rozhlas šíří klimatickou paniku

Naprosto nevyvážené zpravodajství na téma české pozice vůči „klimatu“ zveřejnil na svých stránkách Český rozhlas u příležitosti zahájení „klimatického summitu“ OSN.

V rubrice „Zprávy z domova“ vyšel na webu irozhlas.cz článek (zde), který zcela nekriticky tlačí stanoviska zelených organizací. Jejich zástupce nechává komentovat rychlost tuzemské dekarbonizace. Ani slovem se však nezmiňuje o skutečných možnostech Česka. Ani slovem také nedává prostor lidem, kteří skutečně rozumí energetice, neřku-li mají jiný názor, než citovaní zástupci webu Fakta o klimatu a iniciativy Friday for future.V textu není ani slovo o tom, že většina států v čele s Čínou snahy o zastavení oteplování ignoruje. Sama Čína přitom produkuje přes 30 procent světových emisí oxidu uhličitého a k jejímu zastavení se chce dostat až 10 let po státech EU. Je-li však pravda to, co tvrdí aktivisté a klimatický panel OSN, musí na dekarbonizaci pracovat všechny státy současně. Jinak není myslitelné, že by se cíl udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia podařil. Místo toho, se čtenář dozví, že Česko je průmyslovou zemí, která k oteplení přispěla „poměrně významně“. Inu, současný podíl Čechů na světové produkci oxidu uhličitého je někde na úrovni 0,3 procenta, z energetiky na úrovni 0,18 procenta.

„Jsme země, která si může dovolit rychle dekarbonizovat, měnit technologie na výrobu elektřiny, tepla, měnit průmysl,“ nechává autor článku promlouvat jednoho aktivistu. „Uhlí nemůžeme používat ani o minutu déle, než je potřeba. Řešení tu jsou. Záleží jenom na ministerstvu a vládě, jak k nim bude přistupovat, jestli se bude kroutit a snažit se vytěžit uhlí co nejdéle, anebo řekne, že má řešení a jsme schopni podstoupit kroky, aby se uhlí už netěžilo, abychom dál neohrožovali budoucnost dalších generací,“ cituje druhého. Ovšem ani slovo o tom, že „řešení“ spočívající v OZE je pro Česko nevhodné. Že bateriová záloha pro OZE je astronomicky drahá a ještě s krátkou životností, navíc závislá na čínských dodávkách. Že vodík je teprve v plenkách a stejně si jej nebudeme moct zelenou cestou vyrobit dostatek. Že pokud, kvůli ceně emisních povolenek, skončí uhlí v Česku už v roce 2027, skončí nejen v elektrárnách, ale také v teplárnách a v domácnostech. Že s rostoucí elektrifikací poroste spotřeba elektřiny? Že elektřinu potřebujeme pořád a nejen když svítí slunce a fouká vítr?

Jak je možné, že veřejnoprávní médium na žádné takové souvislosti ani neupozorní, natož by je nechalo někoho vysvětlit?

Shoda s návody jak psát „o klimatu“ v aktivistické příručce Covering Climate Now (zde) může být čistě náhodná. Nebo nemusí.