Patří k nim i dům v Marais. Jeho spolumajitelé momentálně řeší, zda investovat asi 100 tisíc euro na výměnu střechy. Ta jim však s energetickým hodnocením příliš nepomůže, potřeba by bylo zateplení fasády. Na tu se ale nemůže sáhnout kvůli předpisům o památkové ochraně.
Majitel podkrovních prostor, využívaných jako ateliér, reportérům otevřeně říká, že uvažuje o prodeji. Je otázka, jakou cenu dostane. Začíná být zřejmé, že tento dům patří k těm, které „propadnou“ systémem reformy a dostanou se do neřešitelné situace.
Macronova vláda v boji proti uhlíkové stopě vyhlásila akci proti energeticky náročným budovám. Je prý spočítáno, že kvůli tomu je do ovzduší vypouštěna až třetina uhlíkové stopy.
Výsledkem byl ambiciozní plán na zateplování budov, motivovaný cukrem dotací i bičem administrativních zákazů užívání energeticky náročných budov.
Do dotačního programu na zateplení bylo jen letos alokováno pět miliard eur, mnohem více oproti loňským 3,4 miliardám. Zpráva senátorů, zpracovávaná experty Zelených, ovšem požadovala plných 25 miliard euro ročně.
Navíc se hovoří o dlouhém a náročném schvalování žádostí o dotace.
Psali jsme:
Nyní se začíná mluvit o tom, že zejména staré domy podobné pařížskému činžáku, které prakticky nemají šanci dostat se na přijatelný energetický štítek, představují časovanou sociální bombu.
Oslovený realitní expert ocenil vládní odhodlání bojovat proti klimatické změně, ale nasadila podle něj „nerealistický harmonogram“.
Vyjmutí energeticky náročných prostor z bytového fondu může v některých městech vést k nedostatku bytů, tím pádem růstu cen pronájmů a následně k sociální katastrofě.
Mnozí připomínají, jak v roce 2018 nepromyšlené zavedení uhlíkové daně stvořilo fenomén „žlutých vest“, jejichž protesty představovaly pro Emmanuela Macrona fatální problém.
Podobně to může dopadnout i nyní. Ministr financí se zmínil o možnosti „zmírnění“ harmonogramu, ale bylo mu vysvětleno, že v žádném případě, protože se prý celý svět dívá, jak Francie odhodlaně bojuje za klima.
Boris Cournède, expert z OECD, snahu Francie ocenil: „Na papíře je to dobrý nápad, i když je na hodnocení výsledků příliš brzy.“
Jacques Baudrier, náměstek pařížské starostky pro výstavbu, odmítá pesimismus. Město podle něj samo zvládne zrenovovat všechny budovy s nízkým energetickým hodnocením do roku 2050. Navíc prý každý měsíc pořádá pro majitele domů workshopy o možnostech čerpání dotací.
A Eduard Philipe, bývalý Macronův premiér a nyní starosta města Le Havre, odmítl, že by zúžení nabídky bytů k pronájmu „mechanicky snížilo možnosti pronájmu pro lidi s nízkými příjmy“. Tak to prý rozhodně není.
