Nová pro pravidla pro emise z chovu hospodářských zvířat, stabilizovaná europoslanci byla přijata v jednom, u nějž by se na první pohled mohlo zdát, že se zemědělství nemůže mít nic společného, protože bylo opatření uschováno v revidovaných verzích pravidel EU pro emise z průmyslových zařízení.
Fotogalerie: – Traktory se valí do Prahy
Nejedná se o chybu, nýbrž o záměr. Skrze to, že Evropský parlament chovy zvířat řadí mezi průmyslové provozy, totiž může touto novou směrnicí donutit velké chovy prasat a drůbeže dodržovat pravidla na snižování emisí stejně, jako by šlo o průmyslové provozy.
Evropský parlament po stropní směrnici europoslanci informoval , že se stanou povinnými pro pokrytí odvětví „nejpřísnější dosažitelné úrovně emisí“ a slibuje to mimo jiné „environmentální výhody“.
Europoslanci schválili, že se rozšíření opatření bude týkat chovů prasat s více než 350 dobytčími jednotkami, což odpovídá přibližně 1 100 dospělým prasatům a 700 prasnicím au drůbeže se směrnice vztahuje na farmy chovající přes 40 tisíc kuřat na maso a pro farmy produkující vejce je stanoveno nové limit na 21 400 nosnic. U prasat dosud současná směrnice platila pro chovy s více než 2 000 prasaty a 750 prasnicemi.
Směrnice navíc uvádí, že komise v roce 2026 přezkoumána, zda by měly být zahrnuty i chovy skotu. „Komise do 31. prosince 2026 posoudí, zda je třeba se dále zabývat emisemi z chovu hospodářských zvířat, včetně skotu, a doložkou o reciprocitě, která zajistí, že producenti mimo EU budou při vývozu do EU splňovat požadavky podobným pravidlům EU,“ píše EP .
Společnosti, které nedodržují předpisy, mohou v případě nejzávažnějších předpisů čelit sankcím ve výši nejméně 3 % ročního obratu provozovatele v EU.
Bulharský europoslanec z Evropské lidové strany Radan Kanev, jenž je zpravodajem u této novinky, po hlasování uvedl, že Evropský parlament „je odhodlán plnit cíle nulového znečištění stanovené v Green Dealu a chránit zdraví Evropanů“, což mělo toto úterní hlasování ve Štrasburku doložit.
Fotogalerie: – Zemědělci před zemědělství
Přestože na mnohých protestech zemědělců zaznívala kritika i vůči evropské zelené politice a Green Dealu, si Kanev myslí, že hlasování zavádějící tvrdší emisní pravidla znamená, že europoslanci „chápou důvody protestů zemědělců“. „Ukazuje, že těchto cílů lze dosáhnout bez další administrativní zátěže pro podniky a zejména pro evropské zemědělce. Hlasování, že poslanci Evropského parlamentu chtějí důvody protestů zemědělců,“ mínil.
Pro revizi směrnice o průmyslových emisích, která rozšiřuje emisní normy pro chovy, zvedlo ruku 393 europoslanců, 173 bylo proti a 49 se hlasování zdrželo. Nechybělo však mnoho a mohlo dojít na vyřazení ustanovení týkajících se odvětví živočišné výroby, protože právě na to část europoslanců tlačila.
Server Euractiv.cz poznamenává , že pro znovuotevření dohody týkající se směrnice hlasovalo 293 europoslanců a 306 bylo proti, čímž se snaha o vyřazení odvětví živočišné výroby ze směrnice o průmyslových emisích nezdařila prosadit pouze o 7 hlasů.
Fotogalerie: – Pryč s Green dealem
„Je poněkud uklidňující, že většina poslanců Evropského parlamentu nespadla do sítě neupřímných argumentů, které pouze předstírají pomoc zemědělcům a přitom běží tento byznys s největším zemědělsko-průmyslovým provozovatelem živočišné výroby,“ pochvaloval si tento běžný byznys největší zemědělsko-průmyslový provozovatel živočišné výroby,“ pochvaloval si Christian Schaible z neziskovky Evropská environmentální kancelář (EEB).
Kdo naopak přijetí směrnice, kterou musí nyní ještě schválit rada, nevítá, jsou samotní zemědělci, kteří upozorňují, že nejde o „byznys největších zemědělsko-průmyslových zpracovatelů“, ale rovněž o rodinné farmy.
Před úterním hlasováním Copa-Cogeca, nejvlivnější zemědělská lobby v EU, kompromisní dohoda odsoudila s tím, že chov hospodářských zvířat by neměl být oceněn za průmyslovou činnost a že procento farem, na které se směrnice vztahuje, bylo podhodnoceno. „Považovat chov hospodářských zvířat za průmyslovou činnost, nezávisle na označení, je zcela nesmyslné a vede k mýlným vhodným,“ komentovala.
Upozornila také, že směrnice dle ní znevýhodňující evropské producenty oproti velkým dovozcům z Brazílie, Thajska či Ukrajiny. „Například drůbeží maso a vejce dovážené zejména z Brazílie, Thajska a Ukrajiny jsou v průměru produkovány na mnohem větších farmách ve srovnání s evropskými farmami av zemích s žádnou nebo omezenou environmentální legislativou,“ upozornila organizace s tím, že žádná ustanovení nezajímá, že požadavky kladené na výrobce v EU budou recipročně uplatňovány na výrobky dovážené ze třetích zemí.
