Elektřina na burze zlevňuje. Českým domácnostem to ale nepomůže, říká analytik

Štědrou podporou obnovitelných zdrojů jsme si zadělali na problém na mnoho let dopředu, říká hlavní analytik Patria Direct Tomáš Sýkora. Nízká cena elektřiny na burzách dostavbě Temelína nenahrává, upozorňuje.

Elektřina bude v Evropě v příštích letech stále levnější, české domácnosti a firmy budou ještě dlouho platit více kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, říká v rozhovoru pro IHNED.cz Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Direct a expert na energetiku. Co čekat od roku 2013?

Před několika měsíci jsem dělal anketu mezi analytiky k akciím ČEZ. Tehdy nikdo tak výrazný propad až někam k 620 korunám nečekal. Co způsobilo takový pokles?

Už čtvrtý měsíc poměrně silně klesá cena elektrické energie jak na burze v Německu, tak podle toho i na burze v Česku, což je pro hospodaření firmy jako ČEZ to nejdůležitější. Bavíme se o silové elektřině, tedy ne o celkové ceně elektřiny, která má více složek. Cena silové elektřiny je klíč pro řekněme 70 procent zisků firmy.

Pak akcie reagují výkyvy ve výši desetikorun na aktuální titulky, jako třeba zprávu o prodeji albánské divize ČEZ či některé z uhelných elektráren.

Očekáváte, že cena elektřiny bude v roce 2013 dál klesat?

Spíše ano. Hlavní roli tady hraje politika Německa, které po rozhodnutí o uzavření jaderných elektráren podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů, buduje kapacity solárních a větrných elektráren a pro stabilizaci sítě i některé nové uhelné zdroje.

Na jedné straně tedy rostou výrobní kapacity, na druhou stranu málokdo čeká, že by měla stoupat poptávka. Čeká se spíše stagnace, což by podle mého názoru mělo vést spíše k nižší ceně.

Nelze vyloučit, že kvůli růstu kapacit může elektřina v Německu zlevnit až někam k 40 eurům za megawatthodinu, což by mohlo srazit akcie ČEZ třeba o dalších 15 % někam k hranici 550 korun.

Zvrátit takový scénář by mohlo například podstatně rychlejší uzavírání ztrátových výrobních zdrojů v Německu, vyšší výkonnost německé a středoevropských ekonomik, či významný regulatorní zásah do trhu s emisními povolenkami.

ČEZ má ale například oproti E.ON nebo RWE větší ziskové marže díky kombinaci „německé ceny“ a levnější výroby ve svých jaderných a hnědouhelných elektrárnách. Takže se nebavíme o hrozbě ztrát, ale spíše určitému poklesu zisku, u ČEZ například z letošních 40 miliard k 35 miliardám korun v dalších letech.

Důležitou událostí roku 2013 by měl být výběr dodavatele pro dostavbu Temelína. Čekáte, že dojde k podpisu kontraktu, nebo se ještě odloží?

Důležitou vazbou, která může způsobit odklad podpisu, je zmiňovaná stávající nízká cena silové elektřiny. Ta klesá po celý letošní rok, což rozhodně dostavbě Temelína nenahrává. Je to sice velice složité, protože elektrárna by měla být uvedena do provozu někdy v roce 2025 a zkušenosti třeba s Fukušimou nám ukazují, že k zásadním změnám může dojít v řádu roku či dvou, takže plánovat na desítky let je strašně obtížné.

Nicméně, pokud by se kvůli politice Německa a dalším vlivům držela cena elektřiny v regionu nízko, způsobilo by to, že by tato investice nemusela být rentabilní. Podle některých studií by se za dobu životnosti elektrárny ty obrovské pořizovací náklady vrátily až při cenách 60-70 eur za megawatthodinu, což je jedenapůlkrát tolik, než teď stojí.

Takže obecně je takhle velký a nákladný projekt, jako je dostavba Temelína, bez jakýchkoliv státních garancí, na trhu vnímáno jako riziko.

Jak se bude v novém roce vyvíjet cena elektřiny pro domácnosti? Na jedné straně roste příspěvek na obnovitelné zdroje, na druhé straně zlevňuje samotná elektřina. Mluví se i o vysokých distribučních poplatcích, hodně lidí mění dodavatele. Je šance, že by konkurence ceny pro domácnosti srazila?

Distribuce je regulovaný byznys, a nemyslím si, že konkurence bude stačit, aby přebila vliv vysokých příspěvků na obnovitelné zdroje. Podobně jako Energetický regulační úřad předpokládám nárůst cen elektřiny pro domácnosti v průměru o 2 – 4 procenta. Podobné to nejspíše bude i v dalších letech.

Velmi štědrou podporou obnovitelných zdrojů jsme si zadělali na problém do budoucnosti. Pokud vláda, resp. regulátor, nevyhlásili, že veškerou podporu zastavíme úplně, což nemohu posoudit, zda je z právního hlediska vůbec možné vzhledem k hrozbě arbitráží – tak i v příštích letech budeme za elektřinu spíše platit více, ačkoli cena jedné ze složek celkové ceny, tj. zmiňované silové elektřiny, může na burze klesat.

(Vedle domácností dopadá vysoká cena elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům ještě výrazněji na průmyslové firmy, které se již s vládou snaží vyjednat úlevy – pozn. red).

Na příští rok bylo odloženo hlasování o reformě systému emisních povolenek. Pokud projde, stoupne tlak na zdražení elektřiny?

Systém emisních povolenek počítal s tím, že se jejich cena bude pohybovat někde kolem 25 až 30 eur, takže výroba ve „špinavých“ uhelných elektrárnách bude řádově dražší než u těch čistších zdrojů. Ale Evropa se mezitím dostala do situace, kdy jí to příliš hospodářsky nefunguje, země se snaží spíš chránit vlastní průmysl. Ceny povolenek jsou nízko, kolem 7 eur, a ten motivační efekt chybí.

To hlasování se již několikrát odložilo, což ukazuje, že mezi zeměmi a Evropskou komisí není shoda. Navíc si myslím, že současný návrh odložit aukci asi 900 milionů povolenek nebude stačit. Pouze úplné stažení jedné až dvou miliard povolenek by mohl vést k nárůstu jejich ceny a tedy zdražení elektřiny. Do takového hlasování se ale země v krizi neženou.

Být ekologičtější něco stojí, jsou to další náklady pro průmysl, například ocelárny. Asi budeme muset počkat na časy větší hojnosti, které budou zase přát ekologii.

Zdroj