Edikt papeže Františka o klimatické změně nerozzuří jen popírače, ale i jiné křesťany

Pontifik po návštěvě Filipín a New Yorku doufá, že inspiruje k akci na schůzce OSN příští rok v Paříži. Nazývají ho „papežem supermanem“ a bylo by těžké mu upírat, že papež František měl dobrý prosinec. Poté, co jej president Barack Obama uvedl jako klíčového hráče při tání ve vztazích mezi US a Kubou, tento argentinský pontifik přišel s poučováním svých kardinálů o potřebě vyčištění vatikánské politiky. Může ale František dosáhnout průlomu, který až dosud unikal světské moci a inspirovat rozhodné akce proti klimatické změně?

Vypadá to, jako by se do toho pouštěl. V roce 2015 vyšle papež dlouhatánské poselství o tomto tématu k 1,2 miliardám katolíků na světě, až pronese proslov před valným shromážděním OSN a svolá summit hlavních světových náboženství.

Důvodem této frenetické aktivity říká biskup Marcelo Sorondo, kancléř vatikánské Pontifikální akademie věd, je touha papeže přímo ovlivnit kriticky důležitou klimatickou schůzku OSN příští rok v Paříži, kde se země pokusí o uzavření 20 let napjatých vyjednávání o pro všechny povinném závazku ke snížení uhlíkových emisí.

„Naši akademici tuto papežovu iniciativu k ovlivnění tohoto kriticky důležitého rozhodování příští rok podpořili,“ řekl na shromáždění v Londýně Sorondo katolické rozvojové agentuřeCafod. „Představa je taková, že se svolá shromáždění vůdců hlavních náboženství, aby si všichni lidé uvědomili stav našeho klimatu a tragédie sociálního vyloučení.“

Papež po březnové návštěvě Toclabanu, filipínského města zdevastovaného tajfunem Haiyan v roce 2012, vydá vzácnou encykliku o klimatické změně a lidské ekologii. Tento dokument naléhající na katolíky, aby na morálním a vědeckém základě přistoupili k akcím, bude vyslán k 5 000 katolickým biskupům světa a 400 000 kazatelům, kteří jej distribuují farníkům.

Podle insiderů z Vatikánu se František sejde i s vůdci jiných vyznání a bude na valném shromáždění v září v New Yorku lobbovat u politiků, až zde budou země podepisovat nové cíle pro ekologii a boj proti chudobě.

Papež v posledních měsících argumentoval za radikálně nový finanční a ekonomický systém, jímž by se zamezilo nerovnosti mezi lidmi a ekologické devastaci. V říjnu řekl na shromáždění latinskoamerických a asijských zemědělských bezzemků a dalších sociálních hnutí: „Ekonomický systém točící se kolem boha peněz potřebuje rabování přírody, aby udržoval frenetické tempo spotřeby, která je mu vlastní.“

„Tento systém pokračuje beze změny, jelikož to, co mu dominuje, je dynamika ekonomiky a financí postrádající etiku. Už to není člověk, kdo by to měl na povel, nýbrž jsou to peníze. Prachy to mají na povel.“

„Monopolizace půdy, odlesňování, přivlastňování si vody, nepřiměřené nasazování agro-toxinů, to jsou některá zla, která odtrhávají člověka od jeho rodné půdy. Klimatická změna, ztráta biodiverzity a odlesňování už předvedly své pustošivé účinky v ohromných kataklyzmatech, jichž jsme svědky,“ řekl.

Minulý měsíc v Limě poprvé vyjádřili biskupové ze všech kontinentů svou frustraci nad váznutím klimatických rozhovorů a naléhali na bohaté země, aby jednaly.

Sorondo, také krajan z Argentiny, který je známý svými blízkými vztahy s papežem Františkem, řekl: „Zrovna tak jako bylo lidstvo konfrontované s revoluční změnou v 19. století v době industrializace, i my jsme dnes nesmírně změnili naše přírodní prostředí. Pokud bude současný trend pokračovat, tak toto století zažijeme bezprecedentní klimatickou změnu a zkázu ekosystému s tragickými následky.“

Podle Neila Thornse, šéfa agitace u Cafod, měl říci: „Očekávání kolem nadcházející encykliky papeže Františka jsou bezprecedentní. Viděli jsme nasazení tisíců našich příznivců, aby zajistili, že jejich poslanci jsou obeznámeni s tím, že klimatická změna postihuje ty nejchudší komunity.“

Avšak Františkův radikální ekologismus nejspíš vyvolá odpor u vatikánských konzervativců a u pravicových církevních kruhů, zvláště v US – kde ke katolickým klima-skeptikům patří i John Boehner, republikánský vůdce Sněmovny reprezentantů, a Rick Santorum, bývalý republikánský presidentský kandidát.

I kardinál George Pell, bývalý arcibiskup Sydney, který dostal na starosti vatikánský rozpočet, je skeptikem klimatické změny, který byl kritizován za tvrzení, že globální oteplování se zastavilo, a že kdyby se snad oxid uhličitý v atmosféře zdvojnásobil, tak „se to rostlinám bude líbit.“

Bývalý arcibiskup Sydney, kardinál George Pell, dorazil 22. prosince 2014 do Vatikánu, aby si s papežem Františkem vyměnil vánoční pozdravy. Photograph: Franco Origlia/Getty Images

Ředitel Katolického klimatického konventu Dan Misleh řekl: „Takových 5-10% lidí se vždy urazí. Ti jsou velice hlasití a mají politickou váhu. Nad touto encyklikou se někteří lidé zhrozí a jiným přinese potěšení. Argumentace se u toho spíše, než okolo morálky, točí okolo ekonomiky a vědy.“

„Papežova encyklika je vzácnost. Patří k projevům papežovy autority na nejvyšší úrovni. Bude 50 až 60 stran dlouhá; bude to velká věc. Ale i tady je kontingent katolíků, kteří říkají, že by se neměl zaplétat do politických záležitostí, které jsou mimo okruh jeho expertní působnosti.“

Františkovi bude v US rovněž odporovat mocné evangelické hnutí, řekl Calvin Beisner, mluvčí konzervativní Cornwallské aliance pro službu stvoření, který US ekologistické hnutí prohlásil za „ne-biblické“ a falešné náboženství.

„Papež by od toho měl couvnout,“ řekl. „Katolická církev má v etických principech pravdu, dala se ale zavést ohledně vědy. Z toho plyne, že politika Vatikánu, kterou protlačuje, je nesprávná. V našem postoji se odráží názory milionů evangelických křesťanů v US.“

Zdroj