Novinářka a spisovatelka Lionel Shriverová ve svém komentáři pro britský deník The Times poznamenala, že jí stačí v novinách vidět zprávu, která je uvedena tím, že „vědci říkají“, a již od samého počátku ví, že daný text nelze brát vážně, jelikož všichni vědci nemluví jednotně a k použití množného čísla a slova „vědci“ novinářů stačí i jen názor dvou vědců. Jak však dodává, „kvalitní novináři neuvádějí jako zdroje neurčité kolektivy, ale jmenovité, důvěryhodné odborníky, kteří mohou svá tvrzení podložit údaji“.
Právě k takové kvalitní žurnalistice však mnohokrát nedochází, což Shriverová zaznamenala i u americké veřejnoprávní televize PBS, kde se v tomto týdnu dozvěděla, že „vědci tvrdí“, že požáry na havajském ostrově Maui způsobila „změna klimatu“.
Právě toto informování s použitím spojení „vědci říkají“ dle Shriverové akorát dosti připomíná časy covidových uzávěr a omezení, kdy se všeobecným odvoláním na „vědce“ a „vědu“ ospravedlňovaly restrikce, zavírání obchodů či povinné očkování. „Kdybych byla vědcem, tak by mi vadilo, že celý můj obor – který se z definice opírá o empirické důkazy, falzifikovatelné teorie a duplikovatelné výsledky studií – je vytahován, aby zvýšil politický význam dané zprávy a ušetřil novináře otravné domácí práce,“ podotkla novinářka s tím, že příčiny požáru nejsou ještě známy a spíše nežli klimatická změna za tím může stát žhář či silným větrem stržené elektrické vedení.
Fotogalerie: – Univerzity za klima
Upozornila, že podle Daniela Swaina, klimatologa z Kalifornské univerzity v Los Angeles, „bychom neměli na požáry na Maui pohlížet jako na plakátové dítě souvislosti se změnou klimatu“. A podobný názor má i Abby Frazierová z Havajské univerzity, která příčinu šíření požáru vidí zejména v nepůvodních dovezených travinách určených k pastvě dobytka, či Gavin Schmidt z NASA, jenž vliv klimatu označil coby jen nanejvýš „pošťouchnutí“ požárů.
Autorka komentáře si všimla též toho, že „změnou klimatu“ některá média vysvětlují i to, když je teplé počasí či jakoukoli katastrofu. V médiích se tak objevilo, že „změna klimatu“ může za požáry v Kanadě a na jihu Evropy, za vlny veder ve Španělsku a na jihozápadě USA, i kdyby byla letos v létě neobvyklá zima, bylo by to dle Shriverové označováno také coby důsledek „změn klimatu“.
„Opravdu je toto na koleně vznesené obvinění, často nepodložené důkazy, sloužící věci? Nedbalé atribuce na denní bázi znějí jako propaganda – protože jí také jsou,“ podotýká novinářka s tím, že i neustálé aktivistické zvyšování pozornosti záměnou „klimatické změny“ na „klimatickou krizi“ či „klimatický kolaps“ má stále častěji akorát nulový účinek.
Fotogalerie: – Klima teď, škola později
„Za posledních deset let jsme zažili ne méně než čtyři mezinárodní sociální mánie: transgenderové šílenství, #MeToo, covidové uzávěry a postfloydovský Black Lives Matter. Poté, co se z vědecké hypotézy stal horečnatý sen, vykazuje nyní apokalyptika klimatických změn všechny znaky další mánie. Najednou si všichni myslí totéž a říkají totéž. Média, politici, celebrity, umělci – všichni jsou ve vypovídající shodě. Žádný nesouhlas není povolen a těch pár bláznů s jiným názorem je odsouzeno coby vražední kacíři, kteří musí být umlčeni nebo uvězněni,“ všímá si novinářka, že se dovoluje jen jedna „pravda“.
Dodává, že právě „v tomto stavu hysterie vymýšlíme politiky s obrovskými důsledky“. „Možná, že pokud nepřestaneme spalovat plyn, ropu a uhlí, tak je lidstvo skutečně odsouzeno k zániku, ale v každém případě se musíme uklidnit a také se produktivně zapojit do skeptických pohledů,“ zdůrazňuje. A že například v rámci přechodu na elektromobilitu nám může slepé přikyvování připravit dosti neblahé důsledky například v otázce připravenosti elektrické sítě.
