Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Uveřejněno dne 28 března 2024 000 8:00
Tak, jako mají nežádoucí dopady některá z dobře míněných opatření bojovníků s klimatem, podobně vyplouvají na povrch nežádoucí dopady farmaření, kterým se dávají různé přívlastky a kterými se před volbami rádi ohánějí politici. Co ale nám zapomínají dodat, že ekologické, organické a další z šetrných způsobů hospodaření, automaticky negarantují zdravotní nezávadnost. A že se navíc moc neslučují s konvenčním zemědělstvím. Že jejich zavádění snižuje výnosy a potažmo zdražuje potraviny. Asi nejhorším poznatkem je, že na sousedních pozemcích navozují aplikaci vyšších dávek insekticidů.
Než se dostaneme k další novince z nemilých poznatků ekologického zemědělství, zopakujme si, proč není pravda co se nám tak často v reklamě prodejních řetězců podsouvá. Jakoby produkty s nálepkou Bio, Eko, Organic,.. bylo něco zdravějšího. Ve skutečnosti ale jde při pěstování jen o dodržování určitých postupů a používání vybraného spektra prostředků. Nic víc. Lepší zdravotní nezávadnost potravin to s sebou automaticky nenese. Ba co víc, ani s tím přínosem k ekologii to není tak jednoznačné. Ostatně o tom svědčí i neustálé spory na slovo vzatých odborníků. Je sice pravdou, že ekologická produkce má snahu zlepšit podmínky životního prostředí a vodních toků, nicméně i to se občas míjí účinkem. Příkladem jsou zaneřáděné půdy u ekologicky hospodařících vinařů. Některé jejich pozemky se díky povolenému používání síranu měďnatého již ukázaly být natolik zdevastované, že útlum mikrobiální činnosti činí půdu prakticky mrtvou a pro další generace nevyužitelnou.
Vedlejším problémem, který ekologické hospodaření představuje, je pokles produkce. To s sebou přináší potřebu obhospodařovat více plochy jinde, často v horších podmínkách a s většími energetickými náklady. Nejspíš proto stávající ekologická produkce pokrývá méně než 2 % celosvětové zemědělské půdy. V evropských zemích, kde jsou farmy hlásící se k ekologickému zemědělství dotovány, je toto číslo vyšší (okolo 9 %). Ale ať už budeme těmto snahám a výsledným produktům dávat kterýkoliv z přívlastků (zemědělství biodynamické, udržitelné, Demeter International, Organic farming, EKO,…), faktem zůstává, že z národohospodářského hlediska k zajištění dostatku potravin pro obyvatelstvo významnou roli nehrají.
Podívejme se nyní na poznatky zveřejněné před několika dny americko-kanadským výzkumným týmem ekologů. Pro představu jakou váhu jejich závěrům máme dávat, se sluší uvést, že jde o polnosti v Kalifornii, kde zmíněný tým sledoval 14 000 polí. A že po dobu sedmi let u nich zjišťoval, jaké dopady má hospodaření prezentované jako udržitelné a které využíváním přirozené formy kontroly škůdců mělo být pro spotřebitele zdravější. Oblast Kern County si výzkumníci nevybrali náhodně. Tamní produkce vinné révy, vodních melounů, citrusů, rajčat, brambor a mnoha dalších plodin, je vysoce ceněna. Jde o jednu ze zemědělsky nejhodnotnějších oblastí USA.
Digitalizované mapy doplněné o údaje o výnosech a spotřebě pesticidů vydaly nekompromisní svědectví: Na polnostech sousedících s ekologicky hospodařícími pozemky klesají výnosy a naopak množství aplikovaných pesticidů (především insekticidů cílených na hmyzí škůdce) významně roste. Čím dál jsou pozemky od těch, kde se hospodaří organicky, tím je na nich pokles aplikace pesticidů patrnější. Jinak řečeno, sousedství s organicky hospodařícím kolegou nepřináší ostatním farmářům nic dobrého. A potažmo ani konzumentům produkce z takových ploch (viz ona zmínka o vyšším použití insekticidů)..
Jako nejpravděpodobnější vysvětlení nežádoucího efektu se nabízí potřeba ochrany pole před škůdci šířícími se z neošetřovaných ploch ekologického hospodaření. Vědci se pokusili nají cestu z nemilého problému, ale jediné na co přišli, je prostorové seskupení polí, na nichž se hospodaří organicky. Neboli oddělení těchto ploch od ploch konvenčních. To by podle vědců snad mohlo mít šanci snížit ekologicky škodlivou stopu společného hospodaření na tamní orné půdě.
 Kredit: ASHLEY E. LARSEN, et al.: Spillover effects of organic agriculture on pesticide use on nearby fields, SCIENCE, 2024 DOI: 10.1126/science.adf2572
|
Simulace dopadu ekologického zemědělství na celkové použití insekticidů.
Výsledky vyjádřené indexem IHS – transformovaného insekticidu ve vztahu k „základnímu“ použití insekticidů ve 100% konvenčním zemědělství. Tento přístup eliminuje standardní chyby na úrovni farmáře a zohledňuje korelaci mezi farmářem a ekologickým ošetřením (bližší vysvětlení a statistický přístup zde). Tlusté čáry v grafu představují průměrné simulované výsledky. Modré čáry (Dispersed) předpokládají rovnoměrné prostorové rozložení ekologického zemědělství. Počáteční nárůst celkového používání insekticidů je způsoben pozitivním „přeléváním“ ekologického zemědělství na konvenční pole, které nadměrně kompenzují snížení insekticidů na sousedních polích. Červené čáry předpokládají prostorově koncentrované organické zemědělství. Organicky hospodařící pole rovněž ukazují na „přelévání“ problému. Přerušovaná šedá čára ukazuje úroveň ekologické zemědělské plochy v roce 2019. Tečkovaná černá čára ukazuje cíl ekologického zemědělství. |
Že by závěry studie vyzněly optimisticky se tedy v žádném případě říci nedá. Kromě jiného i proto, že se ukazuje, že ne vše, co se nám prezentuje jako ekologické a udržitelné, takovým i je. Navržená cesta jak z toho ven až příliš zavání nucenou kolektivizací. Přitom ani doporučené nahloučení minimálně ošetřovaných ploch, by nemuselo dopadnout dobře. Zakopaný pes by mohl být v tom, co ekologicky hospodařící farmáři slyší neradi. Že totiž za to, že své pozemky mohou minimálně „opečovávat chemií“, do značné míry vděčí svým konvenčně hospodařícím sousedům. Z okolí se na ty jejich a povětšinou malé plochy, moc škůdců nepřenese a to jim dovoluje, že mohou „na chemii“ hodně šetřit.
Nynější americká studie ukazuje, že organicky hospodařící farmáři jsou pro své okolí rizikem. Lze očekávat, že v případě větší koncentrace takových ploch, by i u nich vedlo k poklesu výnosů, než na jaké jsou nyní zvyklí. Samozřejmě také s následným dopadem na cenu i dostupnost produktů na trhu. I když je ekologické zemědělství prezentováno jako prostředek ke zlepšení udržitelnosti zemědělství (v důsledku používání přirozenějších výrobních metod, zejména pokud jde o pesticidy a kontrolu škůdců), výsledek nejnovější studie svědčí o tom, že by také mohlo jít jen o to, co vědci nazvali „přeléváním problémů“ mezi sousedy.
Jestli ono není chybou, že k zemědělství nepřistupujeme jako k ostatním oborům lidské činnosti, v nichž rozhodující roli přisuzujeme vědě. S vědou se to má jako se svobodou – v obou případech buďto je, nebo není. A co není věda, je šarlatánství. O zemědělství se s oblibou říká, „že to je věda“. Pokud bychom ale k němu také tak přistoupili, rychle by vyšlo najevo, že veškeré přívlastky zemědělství jsou nejen zbytečné, ale i zavádějící.
