Ekonomicko-ekologičtí diverzanti

Uveřejněno dne 26 ledna 2012 000 13:22

penízePrávě v této době, kdy proběhly oslavy významných narozenin jednoho z největších Čechů naší historie, tedy Václava Havla (to myslím naprosto vážně, to hodnocení), se ukazuje, že některé jeho ideály vedly a vedou někdy k dosti problematickým až silně negativním důsledkům.

Jak říká ono staré přísloví, které je omylem přiřazování k Bibli: „Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly“ (objevuje se prvně v knize Ježíš, syn Širachův, nezařazené do biblického kánonu, a také v díle Williama Shakespeara).

Cestou do pekel se ukázala lehce levicovým idealistou Havlem propagovaná „zelená ekologie“ (tedy spíše, jak se tak ukázalo, „ekologismus jako politický směr“) a takzvaná „občanská společnost“. Což vyjádřil prohlášením, že „občanská společnost jedním ze způsobů, jimiž se uskutečňuje či může uskutečňovat naše lidství ve své celistvosti, tedy i v tom subtilnějším, tíž uchopitelném, ale možná ze všeho nejdůležitějším, čím je tvořeno… Je to úplně základní způsob účasti na veřejném životě. Je to první a základní způsob, jak člověk dobrovolně, sám, ze své vlastní potřeby překračuje rámec svého privátního žití.“

To zní moc krásně, že ano. Lidé se zúčastní „veřejného života“, budou aktivní a bdělí a ostražití a bude blaze. Po dvaceti letech lze konstatovat, že málokdy se ukázala filosofická a moralistická intelektuální konstrukce tak mylná jako tato. Většina lidí nemá a neměla zájem takovýmto exaltickým způsobem „uskutečňovat své lidství“. Ať je tím myšleno cokoli. Přesto je to přeci krásná myšlenka a přímo esence dobra, ne?! Řeknou zastánci „hlubokých myšlenek“. Dobro versus zlo, pravda a láska proti lži a nenávisti….

Problém je v tom, že v lidském životě ostrá hranice mezi dobrem a zlem neexistuje. Odmyslíme-li si krizové a mimořádné situace. Mezi dobrým a zlým se nachází šedá zóna, kde věci nejsou ani tak úplně dobré, ale ani tak úplně špatné. Se šedou zónou mezi dobrým a zlým – etickým a neetickým – máme bohaté zkušenosti.

Takže právě kvůli této „šedé zóně“ má společnost, ale i různé instituce a sociální skupiny tzv. etické kodexy, které se snaží co nejlépe definovat právě ono rozhraní dobra. Nejznámější je Desatero božích přikázání. Jenže, jak nás učí historie, prakticky od chvíle, kdy se povede takovéto rozhraní definovat a „institucionalizovat“, nastoupí celé skupiny osob motivovaných ekonomicky, politicky a mocensky, kteří se snaží „propašovat“ neetické (zlé) jednání za hranici území etického, případně vydávat lotroviny za „ušlechtilé cíle“.

Jejich taktika spočívá v tom, řečeno slovy (úvaha „k přípravě biblických textů na nedělní liturgii, 5. neděle postní“), „že se sice ohánějí „Mojžíšovým desaterem“, ale podle „Mojžíšových“ pravidel, podle slova Božího, se neřídí. Ani ve sporu s Ježíšem, ani s lidmi.

Havlova slova o občanské společnosti sice zpočátku výrazně pomohla jak „spolkům dobrovolných hasičů“, té tradiční základně vesnické pospolitosti, umožnila vydupat ze země iniciativy bojující například za tělesně a duševně postižené atd. Ale zároveň pomohla „ideovým krytím obdivovaného „guru“ lidství“, aby se ustanovily parazitické a často doslova společensky rakovinné skupiny. Nejvíce viditelné jsou ty, které mají ve štítu „ekologii“ ve všech podobách. Situace došla tak daleko, že slovo „ekologický aktivista“ je nadávkou a velká většina národa považuje toho hnutí za spolek vyděračů, grázlů a mladých fanatiků neschopných složitějšího uvažování.

První hlasy které přestaly ve vlastní zoufalé situaci mluvit „politicky korektně“, se ozvaly, jak se dalo předpokládat, od starostů a krajů. Např. z jižních Čech a hlavně ze Šumavy. Ti už veřejně prohlašují to, co si dříve všichni jen šeptali: Že si „staré západní země EU“ udělaly z nových zemí EU „ptačí reservace“, aby jim tak „nenápadně“ bránily v ekonomickém rozvoji a hájily své ekonomická zájmy. Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka veřejně řekl: „Stále více docházím k názoru, že to není náhoda, ale záměr, který má z hlediska ekonomického rozvoje znevýhodnit nové státy EU.“ Pod toto prohlášení by se jistě podepsaly tisíce českých podnikatelů. Pokud by neměli strach, že je západní lobby EU za takový výrok „nepřeválcuje“, což ona velice dobře umí..

Jednou vyřčené slovo už nikdy nedostanete nazpátek. A tohle jsou to setsakra tvrdá slova. Zakládají se na realitě?

Stará strategická pravda říká, že chcete-li někoho ekonomicky poškodit, zničíte jeho dopravní cesty a nedovolíte mu vybudovat nové. To samo stačí k tomu, aby se snížila výkonnost jeho ekonomiky až o 50 %. To věděli už staří Sumerové, egyptští faraoni i římští císaři. Jenom u nás tvrdí „zelení“ opak

A o co se snaží všechny ty „naše“ environmentální organizace a sdružení? Hlavně a co nejvíce znemožnit rozvoj dopravní sítě v ČR. Jakýkoliv pokus zlepšit dopravní spojení mimo republiku, ale i uvnitř je blokován dobře organizovanými skupinami, které na to mají dokonce specializované právnické kanceláře. Media ráda poslouží otištěním keců o „betonové lobby“. Tyto skupiny prosadily za pomoci úředníků a hloupých či podplacených poslanců takové zákony a předpisy, že je téměř nemožné bez jejich „požehnání“ nějakou stavbu zahájit anebo dokončit. A nejen dálnici. Například Labe je v Německu už od našich hranic plné dopravních lodí, intenzivně se pracuje na jeho co nejlepším splavnění, ale otevřít napojení na český úsek Labe, a tím „vpustit“ na Labe českou konkurenci, to ne. České konkurence lodní dopravy se Němci tak bojí, že do jednání, jak zabránit propojení Labské cesty, oprskle zapojí i zemského ministra a zemské úřady. Také mnohé moderní továrny, které jsou prý tak strašlivě „nebezpečné“ a „škodlivé“, že se nesmí na nátlak tzv. ekologů postavit u nás, se klidně postaví v Německu anebo Holandsku, že?! Jde o byznys a ne o přírodu, přátelé!

1906-mapa_cr_snp

Na mapě ČR vidíte 25 chráněných krajinných oblastí a 4 národní parky. Největší NP Šumava slouží jako téměř neprodyšná závora mezi ČR a Bavorským lesem a k němu přilehlou rozvinutou, ekonomicky kvetoucí a osídlenou krajinou. Uměle je zabráněno jakémukoliv dopravnímu spojení a zatímco na Velkém Javoru (Großer Arber) na rakouské straně se lyžuje ve velikém a moderním lyžařském středisku, u nás je to „zakázaná zóna“. Takzvanými „ekologickými opatřeními“ je Šumava, silná konkurence rekreační oblasti Bavorský les, odříznuta od Rakouska a její infrastruktura chátrá a celá oblast se vylidňuje se. Zdevastovaná a umrtvená Šumava je dokonce plánována na ekologické „odlidnění“. To se jistě bude ekonomicky Rakousku v oblasti Bavorského lesa velice líbit. Českou konkurenci zlikvidují sami „zelení Češi“. Mimo jiné to vysvětluje ten zuřivý odpor proti postavení byť jej jediné nové silnice z rekreační oblasti Šumavy přes hranice.

„Český les“ a přilehlé oblasti obhospodařované ekologisty zase brání realizovat rychlé, krátké a kvalitní spojení středních a jižních Čech dálnicí či rychlodráhou na Mnichov – třeba v trase bývalé tzv. Hitlerovy dálnice ve směru Plzeň a Železná Ruda a napojit na německou dálnici Deggendorf, Mnichov.

Existuje a vítězí snaha nedovolit, aby kamionová doprava, ten zlatý důl, vedla přes ČR. Bavorsko a Rakousko (A1) zmodernizovalo své spojení od Berlína přes Vídeň na Balkán. Kolem dálnice vyrostly tzv. „atoly“, místa, kde kamioňáci seženou vše od pohonných hmot po místa na parkování, motely k přespání, restaurace, toalety a sprchy atd atd. Miliony a miliony eur tečou do státní kasy Německa a Rakouska, protože většina ceny těchto věcí se skládá z „daní“, anebo jde o výnosný servisní byznys. My jsem nejen nepostavili – díky tlaku „ekologistů“ – ani kus dálnice či spojku na Vídeň, ale zdražili jsme nesmyslně naftu tak, že my proděláváme a všichni kolem nás na naší blbosti vydělávají.

A můžeme jet dále. Další „ekologická oblast“, Slavkovský les, znemožňuje spojení na Bayeureuth. Zoufale chybí podkrušnohorská dálnice Hof, Cheb, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Ústí nad Labem, tedyoblasti, které trpí obrovskou nezaměstnaností. Němci zatím hned za hranicemi postavili a zmodernizovali v bývalé NDR stovky kilometrů dálnic. Ty ale nemají až na jednu odbočku žádné dálniční propojení na ČR. To rozhodně není náhoda. Po celá staletí byla tato oblast plně kooperující v oblastí Erzgebirge – tedy německé a české části Krušných hor. Dnes existují rozlehlé nově postavené „industrie zone“ – česky průmyslové zóny – plné moderních továren u Klášterce nad Ohří, u Kadaně, u Chomutova, rozvíjí se žatecká zóna …a pořádná silnice nikde. Jen výstavba úseku mezi Ostrovem a Kláštercem je blokována „aktivisty“ a „ekology“ už 15 let.

O nechutnostech kolem dostavby dálnice přes České středohoří, která by dokázala napojit Chorvatsko, Slovinsko, Bratislavu, Brno a Prahu přes Drážďany a Berlín až do Dánska, snad ani není nutno hovořit. Celková soustava dálnic dlouhá tisíce kilometrů, která dnes začíná v Aténách nebo ve Splitu či na Sicílii a vede až za polární kruh, je blokována několika aktivistickými skupinami v ČR. Blokují spojení Brno – Vídeň, okruh Prahy a asi 16 km přes Středohoří. Řeknu vám, to někdo dobře vymyslel, jak nás dostat ze hry. Protože dálnice, to je bezpečnost v dopravě a hlavně je to obrovský byznys, z kterého má prospěch každý občan státu.

Ale opusťme další dálnice a silnice.

Je nutno tedy konstatovat, že znemožněním vybudování dopravní sítě přes nastrčené a lobbistické skupiny ztrácí náš stát miliardy ročně. Německo a Rakousko se bojí naší konkurence. Jsme stále výrazně levnější, jsme ochotni pracovat více než oni. Máme možnost a zavedenou praxi v zaměstnávání „gastarbeitrů“ z oblastí bývalého SSSR, hlavně Ukrajinců, Bělorusů, Moldavanů a ze všech dalších rusky mluvících oblastí. Ti by u nás díky své pracovitosti a přizpůsobivosti mohli pomoci vytvořit „český hospodářský zázrak“ – tak jako Turci a Italové kdysi v Německu. Na tom však není u našich sousedů žádný zájem .

Aby to povídání však nevypadalo jako protigermánský pamflet, podívejme se, kde nám mimoděk pomohli. Když jde o něco, co zajímá i je, jsou velice rychlí a razantní. Málokdo si všiml a česká media to skoro nezaznamenala, že unijní zelení šílenci za významné účasti největšího českého zeleného tuneláře Bursíka (viz fotovoltaika, „Zelená úsporám“, kůrovec a orkán Kyrill – to kdyby mě chtěl žalovat) vymysleli „geniální“ plán, jak se dostat k politické moci a ekonomicky položit nové státy EU. Vytvořili plán na „zelený koridor Evropou“, což měla být vlastně ozeleněná bývalá železná opona. V ní by se pěstovaly enviromentální vědy, „chránila příroda nejvyšším možným způsobem“ a také jistě že by bylo nutno zabránit „rozbíjení“ celistvosti tohoto zeleného pásu Evropou. Přeloženo do češtiny by to znamenalo, že by byly prakticky opět uzavřely hranice přes střed Evropy, nebylo by možno obnovovat staré cesty a stavět nové (a dálnice už vůbec NE!) a jen se schválením zelených strážců míru by bylo možno stavět železnice. Tedy vlastně nebylo, jak víme z praxe, že.

Když prasklo, co tahle banda vymyslela a že by se to týkalo i bývalých hranic mezi BRD a DDR a rakouských hranic do Maďarska a bývalé Jugoslávie, dostali chlapečci od Němců a Rakušanů hned přes prsty. Takže: když to ohrožuje a poškozuje „staré“, tak to neprojde. Když „mladé“, tak to si ještě rádi někteří přidají.

Tihle zelení mužíci jsou vlastně ekonomickými „diverzanty“. Jak je popisuje Slovník cizích slov:

DIVERZANT, DIVERZANTI, DIVERZNÍ JEDNOTKA, ZÁŠKODNÍK:

úkoly:

– Vedení záškodnických (diverzních) operací v týlu nepřítele.

– Příslušníci prochází poměrně náročným a velmi obsažným výcvikem pro diverzní a záškodnickou činnost, zaměřenou zejména na tyto oblasti:

  1. Likvidace nepřátelských V.I.P. (u nás v době míru diskreditace a politická likvidace nepohodlných osob – například odpůrců hypotézy globálního oteplování – většinou za pomoci medií)
  2. Sabotážní – blokační činnost proti nepřátelskému průmyslu a infrastruktuře (např. praktické zablokování provozu vybraného podniku či znemožnění stavby dálnic a železničních rychlodrah, bránění výstavby „neoblíbených“ průmyslových objektů)
  3. Zadržovací operace (vázání co největší nepřátelské ekonomické, ale i vojenské nebo policejní síly v určitém prostoru po co nejdelší možnou dobu) viz Šumava, Brdy – radar, Temelín, dálnice na Rozvadov (tunel zvaný Valík postavený na rovině), dálnice na Drážďany, bránění rekonstrukce uhelných elektráren i za pomoci „třetí strany“, tedy hlavně různých politicky korektních a „modernistických“ organizací včetně UNESCO, orgánů EU a OSN, atd. atd.)
  4. Trvalý takzvaný „opotřebovávací boj“- tato forma aktivit se snaží systematicky a postupně snižovat schopnost druhé strany vést „válku“ či konkurovat ekonomicky, a to ať už rychlými (mediálními a aktivistickými) útoky s drtivou silou, viz setkání Mezinárodního fondu v Praze) nebo dlouhodobě, kdy jsou menšími jednotkami vázány a opotřebovány jeho finanční (případně ozbrojené) prostředky a zdroje, a to rychleji, než by mohly být nahrazeny.
  5. Cílem se stává likvidace schopnosti nepřítele odporovat. Záměry a plány „nepřítele“ musí být účinně a vytrvale ničeny a opotřebovávány, a to včetně rozkládání morálky obyvatelstva. Je třeba dosáhnout určitého stupně zničení a opotřebení prostředků a zdrojů protivníka; taková situace buď vede k jeho porážce, nebo se porážce přímo vyrovná, protože nepřítel ztrácí vůli nebo potenciál nutný pro pokračování ve střetu. Opotřebovávací válka je vedena tak, aby nakonec zničila schopnost „nepřítele“ pokračovat v odporu.
  6. K zabezpečení těchto úkolů je potřeba získat některé veřejně známé osoby, zajistit jim přístup do medií a do vlivných míst ve státní správě a používat je k desinformaci a k maření pokusu o obranu – u nás např. skupina shromážděná kolem politické strany „zelených“, ale i osvědčená taktika vychovávání vědeckých „guru“ vypracovávajících líbivé pseudoteorie – např. „podzemní ekologie“, gender studia, organizování a zajišťování pseudostudijních oborů, kde je hlavní činností nikoliv skutečná ekologie, ale „politická ekologie“ (podobnost z doby komunismu, kde existovala věda zvaná „ekonomie“ a pseudověda zvaná „politická ekonomie“, není náhodná). Tyto „moderní“ fakulty jsou obdobou takzvané Vokovické Sorbony – tedy Vysoké školy politické, jejíž absolventi měli titul RSDr., což se překládalo jako Rodné strany doktor) Kvalita „studia“ je srovnatelná.
  7. Je nutno zajistit dostatek „kanonefutru“ (česky potrava pro děla), což je pojem vojenského slangu pro vojáky a účastníky konfliktu na nejnižší úrovni určené pro bojové a nebezpečné či nepohodlné úkoly. K tomu slouží mj. ideový nábor pomocí medií a vysokých a středních škol a mládežnických organizací, dále organizování, výcvik a vedení aktivistických a diverzních skupin z místních sympatizantů atd. Což není vůbec přehnané tvrzení, viz vojensky precizně naplánované a organizované obsazení střech na předsednictvu vlády, vniknutí na zahradu areálu vlády, obsazení kóty vybrané pro radar USA, nedávná blokáda Šumavy. Provedeno organizačně a logisticky tak dokonale, že česká policie při tom vypadala jako parta amatérů kombinovaná s Formanovými požárníky.
  8. Dále je vytvořeno „legální krytí“ potřebné k vedení nutných a důležitých administrativních a právních kroků, jako je neustálé podávání žalob a stížností, vymýšlení nesplnitelných a protichůdných předpisů a vyhlášek, vyvolávání administrativních problémů včetně vykupování metrových pozemků atd.

Co to tu blábolím? Že nejsme ve válce? Ale, přátelé, ekonomická „válka“ o zdroje, prostor a životní úroveň a společenskou hierarchii probíhá nejen mezi tlupami šimpanzů a goril, ale i mezi národy. A je dosti nemilosrdná. Žádná Havlova „pravda a láska“ se nekoná! Jde o žití a přežití, ať si toto tvrzení vypadá jak chce nechutně. Toto soupeření mezi jednotlivými uskupeními, národy, oblastmi ovlivněnými politikou, náboženstvím, ekonomikou a teritoriálním umístněním probíhá od doby, co se na Zemi objevili primáti. Kooperace a spolupráce je jistě možná a potřebná. V zásadě jde však, jako u opic, o to, kdo první sežere ten nejlepší banán a kdo komu bude poslušně vybírat k kožichu vši. Podívejte se na dnešní Unii. Dva „alfa samci“, Německo a Francie, vedou rvačku o to, kdo bude ten skutečný „supersamec“ v Evropě. A další světoví „alfa samci“, USA a Čína, se zděšením přihlížejí a snaží se tuhle rvačku nějak urovnat. Alfa samec Německo zešílelo ze zelené ideologie a z pocitu důležitosti a druhý Alfa samec Francie má sice prázdnou pokladnu, ale za sebou banánovníky (naftu a plyn v Alžíru a Lybii) a hranici plnou domorodců s oštěpy, kteří se snaží přelézt plot a usadit se ve vesnici zvané západní Evropa.

Tak nějak se věci mají. Rozhodně si nepředstavuji jako Kája Gott, že někde sedí nějaká skupina „iluminátů“, co nás chtějí za každou cenu ďábelsky ovládnout, poškodit a zničit. Ne, většinou jim jde jen o oslabení či likvidaci konkurence (viz cukrovary), ovládnutí trhu spojené s nevypověditelnými smlouvami (Kapsch), obyčejná lakotnost a na druhé straně nezřízená touha po moci nepodložená žádnou schopností a vzdělaností (viz nezapomenutelná Kateřina a mladý Stropnický) atd. Jo a taky o postavení na společenském žebříčku.

Jde jenom o to si přiznat, že tyto síly existují, že mají u nás doma své exponenty a ti mají zase své zájmy, které – viz Šumava a dopravní síť – mají naprosto jiné cíle než tato společnost. A uvědomit si to dříve, než jejich činy a vlivy na nás dopadnou s plnou silou, tak jako cikánský problém anebo bankovní krize. Tady nejde o žádný šovinismus. Pro naše silnější sousedy jsme prostě další ekonomičtí konkurenti, které se snaží společensky dostat na nižší úroveň, než jsou oni, ekonomicky je vytěžit (ale také přitom nechat mírně zbohatnout, na žebrákovi si nic nevezmete) a zároveň „podusit“, co to jde. Po pravdě řečeno, my se zase snažíme, aby nám přes hlavu nevyrostli ti slabší na východ kolem nás, že?!?

Ale protože došly penízky rozhazované ekologistům doposud plnými hrstmi a v Evropě přichází doba „lámání chleba“, budeme se muset moc a moc snažit, aby nás dnešní a budoucí politický a ekonomický vichr nepocuchal. Jak to vypadá, měli bychom se včas rozpomenout, co znamená termín „pátá kolona“. Já vám napovím. Tento výraz poprvé použil generál Mola, mozek frankistického povstání za španělské občanské války. Na otázku, která ze čtyř frankistických kolon útočících na republikánský Madrid jej dobude, odpověděl, že to bude pátá kolona. „Kolona“ přívrženců ve městě. Pokud to někdo neví, také se tak také stalo. Tak aby se to nestalo nám.

Pátých kolon u nás máme „něurekom“. Momentálně je nejnebezpečnější nikoliv ta rudá nebo hnědá, ale ta zelená.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist