Greenpeace pohání ideologie, ne ekologie

Změní ekologisté v Česku pohled na „jádro“, nebo ne? Šéfovi jejich energetické kampaně už současné jaderné bloky nevadí. Je to první vlaštovka, nebo z něj bude kacíř?

Před několika týdny bylo v DVTV k vidění dlouhé povídání s hlavním náčelníkem českých bojovníků proti fosilním palivům, jádru, za čistotu ovzduší, za solární a větrné elektrárny, tedy šéfem energetické kampaně českých Greenpeace Janem Rovenským. Rozhovor je zajímavý hned z několika pohledů. Prvním z nich je to, že člověka z ekologické organizace se redaktor v televizi dotazuje jako odborníka na jadernou energetiku, byť on sám se jím úplně necítí. Aby to povídání bylo ještě bizarnější, redaktor Martin Veselovský se ekologisty vyptával na dostavbu českých jaderných elektráren a vhodnost té které případné dodavatelské firmy. Jestli to mají být Rusové, Američané, Francouzi… Při vší úctě, o tom by snad bylo lepší mluvit s někým, kdo o stavbě jaderných elektráren skutečně něco ví, ne? Tedy pokud není cílem připomenout, že jakékoli podnikání s Ruskem není prosté rizik pro českou národní bezpečnost. Což je samozřejmě fakt. Ale i tohle by bylo věrohodnější od někoho, kdo není ideologickým odpůrcem „jádra“.

Druhým zajímavým pohledem je vůbec způsob, jakým Rovenský o jaderné energetice mluvil. Najednou to totiž vypadá, že jaderné elektrárny už nejsou tak strašlivě nebezpečné, jako byly ještě v době, kdy se stavěl Temelín a čeští a rakouští Greenpeaceblokovali hranice a dělali další psí kusy, aby se elektrárna nepostavila. Protože prostě jádro tady nechceme! Co se za tu dobu stalo tak zásadního, že to změnilo náhled špiček zeleného hnutí na elektřinu z atomu? A jak se s tím vyrovnají ti nebozí ochránci čistoty české elektřiny, kteří ve žlutých pláštěnkách kempovali po jižních Čechách? Jim tenhle názorový posun někdo vysvětlil? Protože běžná veřejnost o tom, že čeští ekologisté jsou svolní s tím, aby země měla jádro v energetickém mixu, zatím vůbec nevěděla. Nebo jde o Rovenského vlastní názorový posun, za který si vyslouží předvolání na koncil, kde bude označen za heretika zeleného náboženství?

Je reálné očekávat, že by svůj přístup k jaderné energetice změnilo celé hnutí? Obávám se, že nikoli. Greenpeace přeci již roky s přehledem odmítá vzít v úvahu jakákoli fakta, která jsou v rozporu s jeho ideologií. Což je to, čím se tohle hnutí řídí, nikoli snaha o ochranu přírody. Protože kdyby mu šlo o skutečnou ochranu přírody, dávno by začalo brát v úvahu skutečné výsledky měření i fyzikální zákonitosti, protože jen tak je možné dosáhnout skutečného pokroku v ochraně přírody, ovzduší, klimatu, čeho chcete. Nadšení je potřebné, ale nadšení bez faktů nemívá praktické výsledky. Jenže tam, kde je ideologie, tam se na fakta kašle. Dělají to komunisté, islamisté, genderisté i ekologisté. S Greenpeace v čele.

Pravděpodobnější, než že ekologisté vezmou jádro na milost, je tedy to, že se z pana Rovenského stane oficiální kacíř hnutí. Tím spíš, jestli přizná, že jej ke změně názoru nakonec dovedlo studium skutečných faktů o fungování energetiky. Což je činnost, které se podle energetiků ekologisté příliš nevěnují…

Pravda, jestli jsou to chybné vývody a ekologisté by přijali fakta o jádru a přiblížili se tak po dlouhé době klasickým ekologům, byla by to pro českou energetiku skvělá zpráva.

Sice by se zatím zjevně netýkala postoje aktivistů k výstavbě nových jaderných bloků, ale pořád lepší něco, než nic. A třeba by časem pochopili, proč by se měli smířit i s novými bloky. Pro ekologisty i pro všechny ostatní zájemce to srozumitelně popsal Vladimír Wagner na webu osel.cz.

Zdroj