Se Zelenými do ekonomických i morálních pekel!

Podivuji se nad tím, že opět někteří novináři a především Radiožurnál a ČT 1 se snaží před blížícími se volbami neustále upozorňovat a připomínat Stranu zelených.

Důvodem mohou být různé pozornosti, s cílem protlačit opět mnohokráte nedůvěryhodnou stranu do parlamentu. Doufají, že voliči nejsou příliš pozorní a na obrovské škody způsobené touto stranou a jejími představiteli na občanech, průmyslu i národním hospodářství se již možná zapomnělo.

Dovolte připomenout nejožehavější problémy spojené se značnými  ekonomickými i morálními ztrátami. Nešťastnou kauzu maximální podpory obnovitelných zdrojů zahájila jedna z mnoha směrnic Evropské unie. Nabízené příležitosti se chopila převážně Strana zelených, která přestože nebyla ještě ve vládě, zákon fakticky panem Bursíkem připravila. Měla za spojence lidoveckého ministra životního prostředí pana Ambrozska, prosazujícího ve vládě všechny jejich názory. Poděkovat dále můžeme ideologii ekologistů a propagandou ohloupených poslanců obou komor zákonodárných sborů, kteří v roce 2005 schválili nedomyšlený zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Funkce senátu jako pojistky ke špatným zákonům tehdy zcela selhala. Zajímavostí a paradoxem je skutečnost, že dnešní ministr financí pan Kalousek, byl jedním z těch, který nesmyslný zákon schvaloval.

Jaké jsou důsledky. Elektřina pro domácnosti by měla v příštím roce v průměru opět zdražit meziročně o 4,3 procenta, podniky za elektřinu zaplatí asi o 6,2 procenta více, přičemž dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2012 dosáhnou 11,7 miliardy korun. Největší část dotací půjde na podporu fotovoltaiky. Při placení faktur za spotřebu elektřiny se po novém roce mnozí budou divit, kolik sto korun zbytečně přispívají na obnovitelné zdroje. Poznají, jak jsou velmi drahé a z hlediska celostátního zásobování elektřinou navíc zcela nespolehlivé. Musí být neustále zálohovány a to nikoli zadarmo stacionárními zdroji. Na energetické burze je trend snižování cen elektřiny. U nás však především kauzou solárních elektráren dojde k neustálému zdražování. Aby nebyl všemu konec bude ministerstvo financí bránit Českou republiku při již podaných arbitrážních řízeních, převážně zahraničních solárních investorů. Zatím požadují obchodníci se sluncem náhradu kolem 20 miliard korun za zmařené investice. Prohrané arbitráže zaplatí opět občané a podniky.

Druhou nákladnou a zbytečnou kauzou podporovanou zelenými poslanci v Evropské unií jsou prodeje emisních povolenek za vypouštění skleníkových plynů. Pozvolna dochází rozumnějším politikům Evropské unie, že obchodování s emisními povolenkami je velký úlet. Zakoupení povolenek, v podstatě odpustků za vyšší emitování škodlivin do ovzduší v jednom státě, nepomůže ke zlepšení atmosféry. V globální měřítku je to naprosto lhostejné. Změny klimatických změn připisované výhradně oxidu uhličitému jsou zcela neprokázané. Výsledkem všech transakcí je opětovné zvýšení cen energií zaplacené občany a značné neodůvodnitelné zisky vychytralých obchodníků s povolenkami.

Podle údajů Světového ekonomického fóra za rok 2010 zaujímáme v konkurenceschopnosti průmyslu zdrcující 36. místo a ve sféře korupce nelichotivé 72. místo ve světě.

Podle mého názoru je však jedním z hlavních faktorů, potlačujících naší podnikatelskou konkurenceschopnost, nesmírně chaotická, nesrozumitelná a byrokraticky nejasná ekologická legislativa. Byla léty postupně protlačena zelenými fundamentalisty a bez velkého zájmu, bez velkých rozprav schvalována zákonodárnými sbory. V předkládaných materiálech byla vždy záměrně nepravdivě i lživě ve vládě i v parlamentu uváděna ekonomická nenáročnost s nulovými dopady na občany a ekonomiku. Výsledkem přímé činnosti zelených jsou i na tomto úseku miliardové škody.

Ve výčtu prosazených nesmyslů zelených a jejich představitelů je možné popsat mnoho stránek. Občané a případní voliči by neměli zapomenout. Pocítí to dlouhodobě ve svých peněženkách, přestože některá media jim budou vnucovat jiné, záměrně nepravdivé informace.

Zdroj