Na zklidněným Václaváku

Je to již skoro dva roky, co byla dolní část Václavského náměstí dopravně umrtvena. Toto opatření provázelo souhlasné hýkání omezovačů dopravy a presstitutů zaplacených firmami, které v pokračování dopravního zklidňování, pardon, likvidace dopravy spatřují podnikatelský záměr. Všichni ostatní, zhruba 99% populace, byli jako vždy zticha.

Představitelé hl. m. Prahy slibovali revitalizaci celého území. Jejím prvním krokem bylo vyloučení té části živé veřejnosti, která se dopravuje autem. V druhé fázi revitalizace bych doporučoval vyhnat úplně všechny lidi, stejně město jen ničí.

Mediální reakce na první vinu dehumanizace byly bombastické. Cyklofašista Masare konstatuje na svém blogu, že dopravní umrtvení Václaváku je skvělá věc. Pražské matky (všechny čtyři) očekávaly, že v dopravně zklidněném prostoru bude kvést společenský život. Sdružení Nového města pražského, které si celou věc vylobbovalo (je komerčně napojené na některé hotely a obchody v dolní části náměstí) slavilo úspěch. hurá, podařilo se zase někam zakázat vjíždět.

Postupně se ukázalo, že pěší zóna není tak docela pěší. Například propagátor cyklistiky exprimátor Hudeček se dostavil automobilem, městská policie vydává ad hoc povolenky (podle mně v rozporu se zákonem) hostům dosud přežívajících několika hotelů a v dopravně zklidněném prostoru a samozřejmě, prostor si oblíbili jako „podnikové parkoviště“ policisté, kteří tam nerušeně odloží svůj označený i neoznačený vůz, když potřebují v centru něco profízlovat.

Byli jsme se tam podívat. Provázel mě u toho všech petrolheadů futrál (VPF), kterému za to děkuji. Ne že bych tam sám netrefil, ale nakonec jsem byl za jeho doprovod rád, protože jsem se tam necítil tak osaměle. Na místo jsme dorazili 8.12.2014 asi v 19 hodin.

Auto jsme zanechali u Hlavního nádraží. V parku před Hlavním nádražím zaujal nějakého nízkoprahově orientovaného občana můj telefon, kterým zřejmě hodlal rozšířit konektivitu jeho domovské komunity, a jal se mně přesvědčovat, abych mu ho vydal. Nakonec nebylo ani třeba vytahovat hromovou hůlku. Začalo to dobře. Atraktivita městského centra nepochybně roste.

Pohled na zklidněný Václavák byl naprosto úchvatný. Myslím, že tak nějak vypadalo náměstí v Bukurešti na konci éry Nicolaje Ceaucescu. Na vylidněných vyasfaltovaných plochách dezorioentovaně bloumali jednotlivci především z řad ruskojazyčných turistů, kteří evidentně neměli představu, co by tam vlastně měli chtít a proč tam vlastně jsou. Veřejný prostor podle představ politických urbanistů, obzvlášť vhodného pro street performance, sousedská setkání a navazování homosexuálních svazků je příliš neoslovoval. Zřejmě by rádi utratili svoje petro- a narkodolary (podle posledních vyjádření nezávislého tisku beztak Rusáci  jiné peníze nemají), ale nebylo tam ani za co.

Téměř postapo vjem dotvářely všudypřítomné kaluže, odpadky, opomenuté dopravní značky a různé provizorní stavby. Ještě pár let revitalizace a mohou se tam realizovat různé airsoftové LARP akce ve stylu Fallout. V kombinaci se stromy zářícími krajně přirozeným studeným světlem to evokovalo Pripjať v době vrcholících evakuačních prací. Nechyběly toi-toiky pro případ, že by se někdo z té nádhery posral. Revitalizace celého prostoru byla všudypřítomná, ležela nad tím místem jak duchna odkopané selky a bylo ji možno cítit stejně jako bezdomovce v tramvaji. Smrdělo to tam ideologickou urbanistikou.

Okna mnoha, ne-li většiny domů byla potemnělá, mám zato, že v nich nikdo nežije. Halt život vtrhl sem.

Pohled na dopravně zklidněné prostory by sklíčil i racka chechtavého, ale i ti odtud pro jistotu odtáhli. Zdálo se, že v dopravně zklidněném prostoru je více odpadkových košů než osob, které by je eventuálně mohly plnit. Naráželi jsme na ně všude. Pozitivní také bylo, že tam nebyla jiná dekorace veřejných prostor ve všech českých městech, totiž psí hovna. Asi se nenašel nikdo, kdo by byl ke svému psu tak krutý a vzal ho sem.

V dolní části dopravně zklidněného prostoru probíhal vánoční trh. Spíše nežli trh to připomínalo dělbu lupu po vykradení samoobsluhy v nějaké multikulturně vyvážené oblasti. Klobásy se otráveně převalovaly na roštěch a byly scvrklé jako penis faraónovy mumie, patrně tam už rotovaly mnoho hodin. VPF se rozhodl nakročit k suicidiu a koupil dvě pochoutky zvané trdelník, ale chutnalo to jako molitanová houba vyválená v cukru. Celkový dojem z revitalizovaných prostor byl krajně depresívní. Zvykejme si, tohle je nová tvář českých měst v podání Auto*Matu a podobných partyzánských spolků.

Chtěl jsem zbytek trdelníku (po vychladnutí byl ještě hnusnější) dát holubům, ale i ti se odstěhovali. Zdá se, že MČ Praha 1 je úspěšná v potírání i jiných živočišných druhů než jen savců z čeledi hominidae.

Narazili jsme i na zhmotnělou vizi nové pokrokové mobility, která se skromně krčila v tradičním prostředí sešmajdaných obrubníků, kostrbatých chodníků a kaluží na silnici, na kterou pro větší blaho auta nesmějí. Myslím, že je to velmi dobré a udržitelné řešení. Úředníci se budou v témže místě dopravovat šestiválcovými superby a verbež, pardon, veřejnost si poslouží vkusnou a komfortní tříkolkou.

Zhusta bylo postaráno o naše bezpečí. Ve vjezdu do zklidněné zóny operovaly dva mikrobusy městské policie a postávalo tam několik příslušníků tohoto zločineckého sboru v zásahových uniformách a těžkých botách. Myslím, že to naprosto zásadním způsobem zvyšuje atraktivitu celého území, protože na věci neznalého turistu to musí nutně udělat dojem, že právě probíhá puč a moc přejímá vojenská junta. Když to vezmu ze svého pohledu, rozhodně bych se v cizí zemi s pošramocenou pověstí rozhodně nehrnul do míst, kde se potloukají nějaké ozbrojené nebezpečně vypadající jednotky.

Zdání však klame, tyto ozbrojence kriminalita nezajímá, ani pokud jde o její páchání, ani pokud jde o její potírání. Důležité je chytat piráty s venkovskými espézetkami, kteří ještě nepobrali, že Jindřišská není průjezdná durch jako to bylo za starých časů, kdy byli v Praze naposledy a na Strahově hráli Nedvědi, a za pár stokorun jim objasnit, že staré zvyky je nutné odhodit, protože přišla nová doba organizovaných krádeží veřejného prostoru pár agresivními hipstery z ÚRMu.

Na místě se rovněž intenzivně vyskytovala policie státní. Že zóna je pěší je zajímalo asi stejně jako mne publikační činnost Iana Gehla.

Na místě také byla k nalezení reklama na hru Grand Theft Auto, což mi přišlo příznačné (mělo by se to ale spíše jmenovat Grand Theft Road) a náborová kampaň městské policie. Můžete si tedy vybrat, k jakému zlodějskému klanu se hodláte přidat.

VPF tvrdil, že v živém plotě zahlédl německou myš. Nevím, jak to vykládat. Buď mu z toho zklidněného veřejného prostoru mrdlo a měl vidiny, nebo tam fakt byla a pak je to pozitivní signál, protože se ukázalo, že nějaké formy života se v revitalizovaném prostoru mohou udržet, podobně jako prý švábi přežijí atomový výbuch.

Celá procházka byla velmi inspirativní. Hledali jsme ještě jeden artefakt, totiž tabuli, na které jakýsi lokální představitel, snad radní Nouza (TOP09) popisoval, jak se celé místo po vyhnání lidí rozvine v krásu. Bohužel ji asi sundali, aby nesrala lidi. Taky myslím, že toto je pouze první fáze úpadku. Druhá bude představována komplexní rekonstrukcí, kdy se na místě objeví vkusná a hodnotná zámková dlažba, odporné betonové lavičky a nechutné kovové svařence tvořící městský mobiliář od JC Decays, čímž bude konečně dotvořen obraz města Libria z filmu Equilibrium. Podaří se tak nalézt architektonické řešení, říkejmu mu třeba konečné řešení, a celou oblast zodpornit tak, aby tam konečně už nikdo kurva nelezl. Jen nevím, zda Sdružení Nového města pražského nyní po vylití vaničky nepostrádá dítě.

Václavák byl kdysi výkladní skříň země, teď je výkladní skříní dopravního zklidňování, pardon likvidace dopravy, a revitalizace, pardon, odlidnění veřejného prostoru. V mírné parafrázi na známý citát, k tomu, aby dopravní zklidňování zvítězilo, postačí, když slušný člověk nebude dělat nic. Podobně jako Václavák může totiž vypadat i vaše město.

Zdroj