Když bylo v létě horko a noviny prostě jen psaly, že je horko

Uveřejněno dne 26 července 2023 000 10:12

Třetí a čtvrtý den v červenci byly označeny za nejteplejší dny na Zemi za posledních více než sto tisíc let. Wall Street Journal píše, že je to absurdní tvrzení globálního oteplovacího průmyslu. A před sto lety psaly noviny třeba to, že na severu už je voda příliš horká i pro tuleně.

 

Wall Street Journal publikoval v reakci na tvrzení o nejteplejším dnu v názorové sekci článek, ve kterém autor píše: „Nejteplejší dny v historii? Nevěřte tomu. Průměrná teplota Země je nesmyslný údaj a porovnávat ji s teplotami před 125 tisíci lety je absurdní.”

Údaj o nejvyšší průměrné teplotě Země na počátku července pochází z univerzity v Maine, která využívá data ze satelitů a počítačové simulace. Naměřená průměrná teplota dosáhla 17 stupňů Celsia. Média o výpočtech univerzity v Maine široce informovala a uváděla, že například v Alžírsku bylo ”brutálně horko, když naměřili 43 stupňů Celsia”.

Nicméně sama státní americká meteorologická služba NOAA se od tvrzení univerzity v Maine distancovala.

A co psaly noviny nebo dokonce knihy o letních horkách v minulosti.

(1) Britská výheň roku 1911

Juliet Nicholson: Perfektní léto

Teploty v Británii stoupaly pravidelně nad 36 stupňů. Lidí, kteří zemřeli na srdeční selhání, bylo do srpna tolik, že už o nich ani noviny nepsaly. Nejsmutnějším znamením ze všech bylo ticho zpěvného ptactva. Ticho vyprahlého venkova. Ani během dusných nocí nebyla šance si odpočinout.

(2) Arktický oceán se otepluje

Great Bend Tribune, 1922

Arktický oceán se otepluje, ubývá ledovců a v některých oblastech je voda příliš horká pro tuleně, uvádí zpráva z norského Bergenu. Rybáři a lovci tuleňů mluví o neslýchaných teplotách v artické zóně.

(3) Který den bylo na Zemi největší horko?

Chicago Tribune, 1967

Je téměř nemožné říci, kde bylo naměřeno největší horko. Podle dostupných záznamů zažili nejteplejší den 11. srpna v roce 1933 v San Luis Potosi v centrálním Mexiku, kde naměřili 58 stupňů Celsia ve stínu.

(4) Vlna horkého vzducha zasáhla středomoří

Orlando Sentinel, 1977

Vlna horka vyhnala nedělní teploty na historicky nejvyšší naměřené hodnoty. Mluvčí řeckých meteorologů uvedl, že teplota dosáhla dvacet kilometrů jihozápadně od Atén 49 stupňů Celsia. Aténské ulice byly vylidněné, neboť davy se valily na pláže v rekordním množství.

V Turecku hospitalizovali 40 osob a úředníci hlásili 67 stupňů Celsia. Jejich odečet byl ovšem proveden na slunci, takže neměl žádný vliv na historicky nejvyšší naměřenou teplotu ve stínu, která dosáhla 58 stupňů Celsia a naměřili ji 13. září roku 1922 v Lybii.

(5) Tuniská výheň

Podle oficiálních stránek univerzity v Arizoně byla nejvyšší naměřená teplota na východní polokouli 55 stupňů Celsia. Teploměr vystoupal na tuto hodnotu v Tunisku 7. července v roce 1931. Data o lybijském pekle, které zmiňují noviny z roku 1977, byla z webu odstraněna, ale lze je najít v archívu.

(6) Amerika: pořád stejné horko

USA používají k měření horka takzvaný index letních veder. Za posledních 130 let nevykazuje žádný zřejmý trend. Podle indexu bylo mimořádně teplé období ve třicátých letech, během kterých jedna vlna letních veder střídala druhou.

Další období, které se vychyluje z průměru, jsou šedesátá a sedmdesátá léta minulého století, během kterých frekvence letních veder znatelně klesla. Pokud chce někdo ukázat rostoucí trend letních veder, začíná jeho graf právě v šedesátých letech. Více o manipulaci za pomoci výběru dat, která se hodí, zde nebo zde a zde. A přehled zimních olympijských her, které se málem nekonaly kvůli teplému počasí zde.

Oficiální graf indexu letních veder na stránkách americké vlády vypadá takto:

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist